Bývalý Památník Tomáše Bati je jednou z budov, pro které hledá radnice nové využití. Od 50. let minulého století v něm našla zázemí Filharmonie Bohuslava Martinů, ta však od letošního roku koncertuje v prostorách Kongresového centra. Další prostory má pronajaté Krajská galerie výtvarného území, která se nejpozději do konce příštího roku přestěhuje do jiných prostor, které jí připravuje její zřizovatel, Zlínský kraj. "Budova nemůže zůstat zcela opuštěná, je nezbytné přemýšlet o její budoucí náplni a funkci. Podle rady bude nejlepším řešením, když v ní opět vznikne Památník Tomáše Bati. Dala tak na doporučení odborníků," konstatoval náměstek primátora Miroslav Kašný, který záměr na navrácení původního vzhledu Památníku Tomáše Bati radě předložil.

Radní zároveň souhlasili se založením obecně prospěšné společnosti pro rekonstrukci jmenované budovy. "Jejím účelem bude hledat prostředky na obnovu památníku mimo rozpočet města," upřesnil Miroslav Kašný.

Památník Tomáše Bati, 1933

Autor: František Lydie Gahura

V roce 1933 byla zahájena výstavba kulturního centra, které uzavírá stoupající parkový prospekt mezi internáty.Podle původního návrhu měl celý komplex obsahovat skupinu budov studijně vzdělávacího charakteru,vrcholících na ose parku objektem Památníku Tomáše Bati, který zahynul v roce 1932 při letecké katastrofě.Došlo však jen k částečné realizaci objektu Památníku a dvou studijních ústavů. I zde se uplatňoval typový skelet výrobní budovy s variabilní dispozicí etáže. Tvárnost železobetonového skeletu využil architekt Gahura k zajímavému řešení interiérů i exteriérů s působivými hladkými průběžnými zasklenými plochami.

Památník Tomáše Bati, nejpůsobivější architektonické dílo F. L. Gahury, je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo.

V roce 1954 byl památník přestavěn (akademický architekt J. Staša) na Dům umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie.