Toto je jedno z 65 řešení konkrétních problémů, které mohou dlouhodobě zvýšit životní úrovni všech obyvatel hlavního města.

„Praha je sice českým centrem vzdělanosti, ale zapomínáme přitom na základní školy. Učitelé zde často pracují za výrazně podprůměrný plat, což se odvíjí od celostátního systému odměňování. Praha by měla inteligentně zasáhnout, má na to prostředky a z dlouhodobého pohledu se to nám všem jednoznačně vyplatí,“ říká Jan Kasl, lídr volební kandidátky 65 demokratů Jana Kasla.

Podpora učitelů je jedním z 65 řešení, která tvoří program 65 demokratů Jana Kasla. Dnes zveřejňujeme deset řešení s pořadovými čísly 26 až 35.

Například podporujeme zájem státu postavit do roku 2018 moderní koncertní sál pro 3 tisíce lidí. Ten Česku zatím chybí. „Všichni chceme Prahu vidět také jako jedno z nejvíce kulturních měst Evropy. K tomu ale nestačí uspořádat jednou ročně Pražské jaro. Potřebujeme koncertní sál s kapacitou výrazně vyšší než má Rudolfinum nebo Obecní dům,“ vysvětluje Jan Kasl.

Výběr lokality a projektu nesmí být poplatný politickým vlivům a hodnocení, abychom nezopakovali krach projektu Národní knihovny! Kaplického budova se nedá stěhovat po městě, zmenšovat, měnit její využití a projektovat ji někým jiným. Když někdo vyhraje transparentní soutěž, musí dostat šanci. Jinak budeme mít v Praze z posledních let jediný kvalitnější počin – Tančící dům.

Další řešení se zaobírají dnes diskutovaným hospodařením s odpady, veřejnými zakázkami, podporou turismu, budoucností Nemocnice na Bulovce a hospodařením s volnými prostředky města a městských částí - již žádný Key Investment 2!

Více informací: www.65djk.cz

FB: www.facebook.com/65demokratujanakasla
Twitter: https://twitter.com/65DJK

Řešení č. 26 -  CHYTŘEJŠÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Největším problémem přípravy veřejných staveb je nekvalitní, nedostatečně přesné a kvantifikovatelné zadání. Projekty jsou často zpracovány bez kvalitních architektů a projektantů, zadávány z ruky spřízněným kancelářím, vybírány na základě dumpingové ceny. Rozhodování o rozsahu staveb je často náhodné a není fakticky podrobeno multikriteriální a cenové analýze. V minulosti byla zadána soutěž na nový Trojský most v komplexu MO Blanka, kde architekt navrhl zbytečné a drahé řešení, místo jednoduchého pražského mostu o třetinové ceně.

Změníme situaci, kdy město ponechává přesnější zadání i průběh celé přípravy a realizace v rukou mandatářů s nadstandardním přístupem k městským zakázkám. Každá investiční akce bude podrobena analýze, která zhodnotí, zda je vůbec taková akce potřebná, zda neexistuje jiné řešení požadované potřeby a jakou nejvhodnější formou lze požadavky města, městských částí a městských organizací uspokojit. Na základě předprojektové přípravy bude objednána cenová analýza, která definuje cenové limity pro celou další přípravu a realizaci. Při výběru projektanta i dodavatele bude celý proces maximálně veřejný, navzdory obtížím se současným stavem zákona o veřejných zakázkách.

Garantuje: Jan Kasl - architekt a bývalý primátor, Jiří Witzany a Rastislav Jansík- ekonomové, Markéta Rachidi, Tomáš Homola, Marie Aschenbrennerová - právníci, Filip Endal, Zuzana Hamanová a Josef Vrana - architekti

Řešení č. 27 – INTELIGENTNÍ HOSPODAŘENÍ S ODPADY

Město se několik let pohybuje v bludném kruhu neschopnosti uzavřít zakázku na svoz komunálního odpadu; některé aktivity Pražských služeb, a. s., v nichž má Praha 76% podíl, se dostaly údajně do rukou rodinných klanů a pražské odpadové hospodářství se stalo v souvislosti s novými směrnicemi EU tikající bombou. Příkladem je svoz drobného živnostenského odpadu formou tzv. černého svozu s platbou v hotovosti na ruku v rámci běžného svozu komunálního odpadu.

Iniciujeme ve shodě s dalšími obcemi a městy změnu zákona o odpadech, aby se dal společně s komunálním svážet i drobný živnostenský odpad, prakticky stejného charakteru jako z domácností. Tím optimalizujeme svoz v ulicích a odstraníme černý svoz. Vyhodnotíme intenzity úklidu ve městě, kde dochází k disproporční péči o území; zatímco v centru je úklid stále nedostatečný, jsou městské části, kde je takřka dokonalý.  Jde o zvýšení úrovně čištění, což vede k nižší prašnosti a vyšší kvalitě života obyvatel. Zavedeme proto přímou kontrolu městských částí nad úklidovými četami, budeme využívat chytré aplikace, které prokáží intenzitu jejich výkonu.

Odmítáme dotovat nečitelné kmotrovské struktury v offshorových firmách, vlastnící zbylá procenta PS a.s., ale zásadně navýšíme základní jmění společnosti vložením nemovitostí. Tím dosáhneme lepší vyjednávací pozici pro získání 100% kontroly nad společností. Stávající menší svozové společnosti působící v městských částech budou zapojeny do systému v určeném výseku odpadového hospodářství.

Připravíme podmínky pro efektivní využívání odpadů z hlediska jejich materiálového a energetického využití. Připravíme modernizaci spalovny (ZEVO - Závod pro energetické využití odpadu), týkající se posílení energetického využití odpadu, výměnou technologie umožňující výrobu elektrické energie. Budeme jednat o spolupráci s Pražskou teplárenskou a PRE, najdeme model výhodný pro všechny tři subjekty.

Doplníme do systému v souladu s trendy EU zařízení na předtřídění odpadu (odstranění nízkoenergetického odpadu a jeho biologických složek). Zároveň tak zvýšíme jeho materiálové a termické využití. Umožníme také jeho skladování a využitelnost v čase (nutnost meziskladování odpadu pro kontinuální spalování).

Vybudujeme kvalitnější dotřiďovací zařízení ve vztahu k prodejnosti jednotlivých komodit odpadů. Pro biologické odpady realizujeme vlastní fermentační linky za účelem výroby paliva a kompostu (zpracování čistírenských kalů a bioodpadů z domácností).

Garantuje: Helena Jantačová – expertka na ekologickou legislativu, Pavel Činčera -  environmentální expert, vydavatel Ekolistu

Řešení č. 28 – PŘIJMEME BULOVKU JAKO MĚSTSKOU NEMOCNICI, POUZE KDYŽ...

Praha je ve zvláštním postavení - jako kraj a hlavní město nezřizuje žádnou větší nemocnici, ale na jejím území sídlí největší a nejvýznamnější české nemocnice, sloužící nejen Praze a Středočeskému kraji, ale mnohdy i celé ČR. V Praze sídlí pět velkých nemocnic a několik menších s lůžkovou kapacitou.

Počet lůžek na 1000 obyvatel je tu nad průměrem OECD, ale sanitky s urgentními pacienty nemocnice často marně objíždějí. V českém zdravotnictví nefunguje systém hodnocení zdravotnických zařízení z hlediska úspěšnosti a poptávky po jejich službách, občané se stále nestali klienty a plýtvání kapacitami i výkony vyčerpává systém zdravotního pojištění. 

Jsme připraveni jednat s ministerstvem zdravotnictví o eventuálním převodu zřizovatelství Nemocnice Na Bulovce na hlavní město. Budeme se ale ptát na podmínky a zajištění smluv s pojišťovnami, na koncepci zdravotní péče v Praze a roli jednotlivých nemocnic v ní. V případě převodu očekáváme převod nemovitého majetku a vybavení na Prahu, aby celý areál fungoval v jednom režimu, nabídneme spolupráci a spravedlivé podmínky soukromým subjektům v areálu (např. Protonové centrum).  Bude nás zajímat budoucnost unikátních pracovišť (např. infekce). Zvážili bychom kapacitu urgentního příjmu, aby se nemocnice stala zázemím pro zdravotní záchrannou službu zřizovanou městem.

Garantuje: Pavel Klener a Martin Stránský - lékaři, Rastislav Jansík - ekonom a manažer zdravotnického zařízení 

Řešení č. 29 - CHYTRÁ PREZENTACE HLAVNÍHO MĚSTA DOMA I V ZAHRANIČÍ

Česká metropole je devátou nejžádanější turistickou destinací na světě. Jedinečnost Prahy dokládá fakt, že je mezi turisty suverénně nejoblíbenější metropolí střední a východní Evropy. Navíc zájem o návštěvu Prahy stále narůstá, loni českou metropoli navštívilo rekordních 5,5 milionu turistů. Bohužel jsou často o Praze mylně informováni kvůli nekvalifikovaným průvodcům, kteří využívají naše liberální prostředí nevyžadující žádnou licenci. Nelze také ignorovat skutečnost, že klesá atraktivita Prahy jako místa vhodného pro podnikání a inovace v odvětvích založených na znalostech.

Navrhneme legislativní úpravu výkonu profese průvodce, po vzoru Vídně, kde je zajištěna kvalita průvodcovských služeb, aniž bychom chtěli diskriminovat zahraniční průvodce - budou ale muset splnit stejná přísná vědomostní kritéria jako místní.

V oblasti zahraniční prezentace hlavního města se proto zaměříme na vykreslení Prahy jako vhodného místa pro studium, výzkum, inovace a podnikání, které navíc disponuje talentovanými lidskými zdroji. Plánujeme rozšířit služby a příležitosti pro zahraniční studenty, tak aby se Praha stala trendy a vstřícná vůči talentovaným lidským zdrojům z okolních zemí.

Dalším tématem je pak efektivnější využití inovačních voucherů, jako nástroje pro posilování znalostní, vývojové a inovační základny hlavního města a praktické využití možností hlavního města pro zapojení se evropských iniciativ zaměřených na sdílené dobré praxe, anebo testování inovativních strategických a technologických řešení. Účast v takových iniciativách vytváří příležitost pro posílení vlastní odborné kapacity lidských zdrojů, stejně tak jako umožňuje lépe formulovat a testovat vlastní koncepce urbanistických a jiných řešení. Naším cílem tedy je posílit zapojení hlavního města do existujících mezinárodních iniciativ, stejně tak jako iniciovat vznik nových, které se budou zaměřovat na aktuální sociální či jiné otázky řešené v rámci hlavního města.

Garantuje: Karolína Řípová - analytička fondů EU, Alan Béguivin - tlumočník a překladatel, Tomáš Homola - právník

Řešení č. 30 – NOVÁ KONCERTNÍ SÍŇ NEJEN PRO PRAHU

Praze se vyhýbají koncertní turné velkých pěveckých hvězd, které nechtějí improvizovaně vystupovat na stadionech a v halách. Praha promarnila neschopností vedení města v počátku 90. let šanci na japonskou koncertní síň, která mohla z Prahy vytvořit centrum kultury atraktivní pro hudby milovné asijské publikum. 

Pro zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity na trhu měst podporujeme snahu státu připravit a nejlépe k „100 letům od založení Československé republiky“ také otevřít koncertní síň pro 3000 posluchačů, se špičkovou akustikou a zázemím pro koncerty i nahrávání nejlepších světových hudebních a pěveckých těles. Výběr lokality a projektu nesmí být poplatný politickým vlivům a hodnocení, abychom nezopakovali krach projektu Národní knihovny! Kaplického budova se nedá stěhovat po městě, zmenšovat, měnit její využití a projektovat ji někým jiným.

Praha potřebuje pořádat kulturně společenské akce po celý rok, ne jen jedno Pražské jaro. Vytvořme prostor spolu s Českou republikou pro návrat turistů do Prahy, na kulturní a další akce. Investice do koncertů, výstav a kongresů se vrací až desetinásobně.

Garantuje: Jan Kasl - architekt a bývalý primátor, Petr Štěpánek, Zuzana Hamanová, Radek Zykan - architekti, Karel Kasal - podnikatel v médiích

Řešení č. 31 – INVESTICE DO UČITELŮ Z MĚSTSKÉHO ROZPOČTU

Na rozdíl od zbytku České republiky, platy učitelů základních a středních škol v Praze nedosahují výše průměrného platu, nemluvě o vyšších životních nákladech. Pražské školství se postupně propadá i v mezinárodním srovnání kvality. Kvalitní učitelé odcházejí učit z Prahy nebo opouštějí obor. 

Navrhujeme vytvořit v rozpočtu města kompenzační fond v takové výši, aby ředitelé základních a středních škol mohli individuálně vyrovnat rozdíl všem pedagogům, kteří svou základní mzdou nedosahují na průměrnou výši v rámci Prahy. Budeme jednat s ministerstvem školství, aby účelová dotace na mzdu učitelů v Praze reagovala na současný stav odměňování. Narovnání odměn musí být podmíněno závazkem zvyšování kvalifikace a kvalitních výsledků výuky.

Tyto mimořádné prostředky pro učitele základních škol neovlivní výši dotačních vztahů k rozpočtům jednotlivých městských částí.

Garantuje: Jaroslava Vorlová - daňová expertka, Jiří Witzany a Rastislav  Jansík - ekonomové, Ariana Shameti - pedagožka

Řešení č. 32 – DEN HUDBY – kultura ve veřejném prostoru

Praha není na podporu kultury skoupá, co se celkového objemu 1,5 mld. Kč v kapitole 06 Kultura a cestovní ruch týká, ale většina prostředků je určena k provoznímu financování zavedených subjektů. 300 mil. Kč je určeno na granty a 45 mil. na památkové objekty.

Kultura ovšem nejsou jen kamenná divadla, jejichž transformace započatá v roce 2001 musí být dokončena, ale i živá kultura ve veřejném prostoru a lokální kultura místních komunit. Podporujeme proto vznik kvalitního veřejného prostoru s komunitními aktivitami - Živé město, Kultura ve veřejném prostoru.

Navrhujeme přehodnotit metodiku rozdělování grantů tak, aby z nich byl určen větší podíl na živou kulturu a celoměstské akce typu Den hudby. Navrhneme zvýšení objemu kapitoly na úroveň roku 2010, tedy 1,7 mld. Kč na úkor kapitoly 3 doprava. 

Podpoříme také vznik moderní architektury soukromých i veřejných budov podporou soutěží a aktivní spoluprací města (prostřednictvím IPR hl. m. Prahy) s takovými investory. Přispějeme též k prezentaci Prahy prostřednictvím současných staveb, nejen historických památek.

Garantuje: Jan Kasl, Jiří Mojžíš - architekti, Jiří Witzany a Rastislav Jansík - ekonomové, Jana Fedosova - umělecká manažerka, Petr Šámal - filmový producent, Jana Slámová - restaurátorka

Řešení č. 33 – PRAHA: BEZPEČNÉ SRDCE EVROPY

Praha každoročně zvyšuje prostředky na svou bezpečnost, a to zejména na Městskou polici;  blížící se již 2 mld. korun. Přesto občané nejsou spokojeni s úrovní bezpečnosti ve městě, především v oblasti drobné kriminality a veřejného pořádku.

Dlouhodobě považujeme za optimální stav vytvoření jednoho pořádkového sboru - Metropolitní policie, nejlépe i se začleněním dopravní policie. Krátkodobě je třeba najít nový vztah mezi městskou a státní policií, aby nedocházelo k duplicitnímu výkonu či naopak některé oblasti nebyly řádně zajištěny. Městská policie se musí více zaměřit na dodržování veřejného pořádku a prevenci, která má často větší význam pro bezpečnost ve městě než přímá represe. Pro vyšší bezpečnost v ulicích města je nutné, aby státní policie zvýšila počty svých příslušníků na území Prahy.

Základem práce strážníků MP se musí stát pochůzková služba, založená na činnosti policejního inspektora s územní odpovědností. Po vzoru Brna a Ostravy budeme rozvíjet komunitní práci policie, kdy se její příslušníci věnují ohroženým skupinám obyvatel formou preventivních programů. Policisté vedle automobilů a motocyklů vybavíme více elektrokoly a koly. Jejich použitím ušetříme za benzín a zároveň zajistíme přítomnost rychlé hlídky přímo na ulici. Prověříme efektivitu instalovaných bezpečnostních kamerových systémů. Kamery představují významný doplněk k fungování Městské policie.

Garantuje: Jan Kasl - bývalý primátor, Tomáš Homola - advokát, komunální politik, Jan Beer - ředitel vězeňské školy a odborník na otázky bezpečnosti

Řešení č. 34 – ODBORNÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ PRAHY, ODBORNÍCI DO VÝBORŮ ZHMP

Současnou běžnou praxí většiny zastupitelstev, Zastupitelstvo hlavního města nevyjímaje, je málo informované či přímo diletantské rozhodování o opatřeních a projektech s dalekosáhlými dopady do života obyvatel a návštěvníků města. Pokud nebylo nekvalifikované rozhodování trestně stíhatelné, dalo se vymlouvat na kolektivní nezodpovědnost. Žaloby a trestní stíhání radních, zastupitelů i celých orgánů v posledních letech však mění pohled na toto téma.

Naším řešením je větší zapojení akademických a praktických odborníků do činnosti zastupitelstva hlavního města, a to formou posílení jejich plnohodnotné účasti ve výborech a komisích zastupitelstva. Budeme iniciovat on-line diskuze a konzultace ke klíčovým otázkám rozvoje a fungování našeho hlavního města, tak abychom posílili participaci obyvatel při rozhodování o jejich městě.

Vzhledem k umístění fakult předních vysokých škol a akademických institucí na území hlavního města, je třeba začít efektivněji využívat dostupnost takových odborných kapacit a díky nim tak posílit robustnost přijatých rozhodnutí. Vysoké školy a akademické ústavy jsou navíc jedním z klíčových aktérů, kteří utvářejí charakter a intelektuální klima města, pro jejich udržení a další efektivní rozvoj je tedy nezbytné jejich konzistentní zapojení do rozhodovacího procesu.
Garantuje: Petr Moos, Jiří Witzany, Pavel Klener, Josef Jůza, Vladimír Petkevič  -  vysokoškolští pedagogové

Řešení č. 35 – CHYTRÉ NAKLÁDÁNÍ S VOLNÝMI FINANCEMI MĚSTA

Prodejem obecního majetku - především bytů v uplynulých 20 letech získaly mnohé městské části až miliardové příjmy, které buď rozumně reinvestovaly do obnovy jim svěřeného území, nebo uložily hazardním způsobem jako Praha 6, 10 či 13. Důsledky jsou všeobecně známy. Veřejné finance pomohly pár kmotrům k bohatství.  

Novým statutem upravíme možnost nakládání s volnými finančními prostředky města i městských organizací tak, abychom je nejefektivněji ale bezpečně zhodnotili  - vznikne centrální správa financí města s profesionály ze sektoru správy financí. Podobně městské části ani městské organizace se nemusí obávat omezení čerpání a „znárodnění“, ale ocení vyšší výnosy při společné správě volných prostředků.

Garantuje: Jiří Witzany - analytik finančních rizik, Rastislav Jansík, František Jungr, Jan Hájek - ekonomové a finanční experti