Co jsme mu asi udělali zlého, že ho dokonce i tatínek musí za vyřčená slova krotit? Za co se nám mstí, že by raději obětoval 30%  pokles ekonomiky než abychom  se nadále mohli těšit z členství v EU? Mám na mysli Václava Klause mladšího (ODS) a jeho nedávné vyjádření v médiích. Na druhé straně však vřelé díky za tato slova. Cifra je sice jen tak nahozená, ničím nepodložená, přesto nám všem připomíná, jak drahé by mohlo být ukončení našeho členství v Unii.  Škoda, že Václav Klaus mladší také nenadhazuje, kdo by měl škodu zaplatit, do jaké výše by on osobně byl ochoten se na této škodě podílet. A nebyl-li by to on, kdo tedy? Sotva jsme se trošku vzpamatovali z jedné ekonomické krize, už by nám někteří také politici rádi naordinovali další.  A čím větší ztráta, tím zřejmě lépe. Alespoň pro jejich osobní zájmy.

Plácnutí do vody Václava Klause mladšího zřetelně ukazuje, jak prázdný je tzv. český euroskepticismus. Kromě imaginární „záchrany“ národní suverenity před „zlým Bruselem“ nám nenabízí vůbec nic, z čeho by naše země mohla mít prospěch. A co vlastně znamená v éře volného obchodu, odstraňování překážek pohybu osob a zboží, Eura, internetu, bezhotovostního přeshraničního obchodování a nízkonákladových aerolinií „ztráta národní suverenity“? Jistě, nezvládnutý uprchlický problém vrátil do hry přísnější ostrahu hranic, ale věřím, že většina z nás by si přála, aby tyto hranice byly co nejdále od těch, kde kdysi stávala „železná opona“. A rozhodování v Bruselu? Nemám dojem, že by odtud hrozilo naší svobodě větší nebezpečí než z Prahy. Navíc si myslím, že princip maximálního přiblížení rozhodování k občanovi musí platit vždy a všude na jakékoliv úrovni. To znamená, o čem si můžeme rozhodnout v Židenicích, rozhodněme v Židenicích, o čem v Brně, rozhodněme tam. Připojuji názor, že věcí rozhodovaných na nižších úrovních veřejné správy by mohlo být daleko více, než je tomu v současnosti. Tady bychom však měli spíše tlačit na Prahu než volat do Bruselu.