Ochrana oznamovatelů protiprávního jednání je klíčovým protikorupčním opatřením, které by ročně ušetřilo minimálně desítky miliard korun.

Na pořadu včerejší mimořádné schůze bylo první čtení pirátského návrhu zákona na ochranu oznamovatelů, jehož účelem je ochrana osob hlásících korupci před možným nekorektním jednáním ze strany zaměstnavatele. Jeden z navrhovatelů, poslanec Pirátů Lukáš Černohorský, na dnešní tiskové konferenci představil postup, jak lze projednání tohoto zákona do konce volebního období stihnout. Na tiskové konferenci promluvila rovněž expertka organizace Oživení Šárka Trunkátová, která popsala aktuální kauzy, ve kterých oznamovatele čelí nátlaku a výhrůžkám a zdůraznila, že jiné země jsou v ochraně oznamovatel mnohem dál než ČR. Vystoupil rovněž Leo Steiner, oznamovatel, který doručil klíčové důkazy v kauze ROP Severozápad s odhadovanou škodou 14 miliard Kč. Ze své pracovní pozice pak musel odejít. Sněmovna na svém odpoledním jednání pirátský návrh zákona nepodpořila, do druhého čtení místo toho posunula vládní návrh, který zavádí agenturu pro oznamování korupce pod Ministerstvem spravedlnosti. Z tohoto důvodu nemůže být podle Pirátů nezávislým orgánem pro účely ochrany oznamovatelů.

„České republice hrozí reálné finanční sankce ze strany Evropské komise v případě, že zákon nevstoupí v účinnost nejpozději do 17. prosince 2021. Bylo tedy zřejmé, že pokud bychom zákon dnes neposlali do druhého čtení, zahodili bychom poslední šanci přijmout zákon ještě v tomto volebním období, a tudíž dodržet závazný termín. Připravil jsem postup, jak prosadit zákon do voleb a navrhnul zkrácení lhůt, které však vládní poslanci s podporou SPD odmítli. Většina poslanců navíc podpořila návrh vlády, který zavádí orgán závislý na Ministerstvu spravedlnosti, tudíž o jeho nezaujatosti nemůže být řeč,“ vysvětlil pirátský poslanec Lukáš Černohorský.

Vládní návrh Piráti ostře kritizují, protože zavádí externí agenturu pod Ministerstvem spravedlnosti, která by měla být příjemkyní jednotlivých oznámení a zároveň oznamovatelům poskytovat i poradenskou činnost. V případě ministerstva ovšem nelze mluvit o nezávislém orgánu, a proto by neměl důvěru samotných oznamovatelů, kteří by nebyli dostatečně chráněni ani motivovaní podávat svá svědectví.

„Již 8 let trpělivě vysvětlujeme a připomínkujeme návrhy zákonů na ochranu oznamovatelů, které politici doposud neměli odvahu prosadit. Zatímco v některých zahraničních státech již funguje ochrana whistleblowerů, tak u nás jsme téměř na začátku. Dnes byla poslední šance přijmout tento klíčový návrh ještě v tomto volebním období,“ sdělila analytička organizace Oživení Šárka Trunkátová.

Leo Steiner upozornil dokonce na paradox, kdy současná ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která připravovala vládní návrh, se zároveň angažovala proti oznamovatelům v kauze ROP Severozápad. Poukázal rovněž na nynější situaci whistleblowerů, protože sám byl jedním ze současných poslanců označen jako ‘profesionální práskač’, ačkoliv státu ušetřil miliardy korun.