Tématem kterému bych se rád věnoval v tomto článku, jsou dvě velká liberecká sídliště, totiž Rochlice a Broumovská, která mají mnoho společného nejen svojí relativní blízkostí, ale především právě některými problémy, které je trápí. Asi největším, který tyto dvě městské čtvrti sužuje a samozřejmě nejen je, je otázka bezpečnosti. Se změnou skladby obyvatelstva na těchto sídlištích přišla i řada potíží s nepřizpůsobivými obyvateli. Množí se krádeže, všudypřítomný vandalismus otravuje slušným lidem život a vyjít večer do ulic chce často velkou dávku odvahy.

U některých lidí chybí úcta k majetku druhých o vztahu k veřejnému prostranství ani nemluvě. Z ulic mizí kanály, kovové dešťové svody a když někde vede nějaký přístupný kabel, ve kterém by mohlo být pár deka mědi, tak téměř zaručeně zmizí bez ohledu na to, jaké škody na majetku a v mnoha případech i zdraví lidí by to mohlo napáchat. Přesto na těchto sídlištích žije většina slušných lidí, kteří chtějí žít v příjemném a upraveném prostředí. Chtějí, aby si jejich děti mohly hrát na neponičených hřištích beze strachu z pohozených injekčních stříkaček, nechtějí mít strach o svá zaparkovaná auta, dívat se na počmárané fasády atd. atd. A co s tím?

Město podporuje řadu různých preventivních a integračních projektů a organizací, které se prevencí kriminality a s ní souvisejících jevů zabývají. To je jistě dobře, prevence je důležitá. Ale obávám se, že nám nezbývá nic jiného než posílit především represi. Nepřizpůsobiví a jiným lidem život otravující spoluobčané prostě nesmějí omezovat životní prostor ostatních. Musejí vědět, že je někdo vidí, že je klepne přes prsty a že se slušných lidí někdo zastane. A tady především vidím roli městské policie.

V minulosti byla v Rochlici zřízena služebna Městské policie. To samozřejmě znamená stálou přítomnost strážníků ve čtvrti, ale bohužel došlo v roce 2011 k nesystémovému škrtu v rozpočtu a k výraznému snížení počtu strážníků, především pak těch strážníků, kteří reálně působí v ulicích. To má samozřejmě své důsledky právě i v Rochlici, kde by větší přítomnost strážníků na sídlišti určitě měla pozitivní účinek. Navíc jsem přesvědčen, že by akční rádius této služebny měl být do budoucna ve větší míře rozšířen o sídliště Broumovská a Zelené údolí. Strážníků v ulicích je zkrátka málo a obzvlášť v Rochlici a okolí jsou hodně potřeba.

S městskou policií souvisí i další krok, který má jak represivní, tak i preventivní charakter. A to je další rozšiřování kamerového systému. Řada veřejných prostranství na Broumovské i v Rochlici by si monitoring určitě zasloužila, navíc to může efektivitu práce městských strážníků výrazně posílit. Město tedy musí vytvořit  pro účinnou práci městské policie podmínky a zároveň i vytvořit tlak na její vedení v tom smyslu, aby se následně už sami strážníci postarali o to, aby byl na sídlištích pořádek a bezpečno, aby slušní lidé začali mít pocit, že v nich mají zastání.

S oběma těmito lokalitami souvisí i jedna z největších připravovaných investic v našem městě, která by se, jak věřím, měla už v nadcházejícím volebním období začít realizovat. Je to výstavba nové tramvajové trati do Rochlice, která povede i kolem Broumovské. Do Rochlice denně cestují městskou hromadnou dopravou tisíce lidí. Dnes musí využívat ve špičkách často přeplněné autobusy, které ke všemu zahušťují už tak hustou automobilovou dopravu především na ulici Milady Horákové a u terminálu v centru. Výstavba nové tramvajové trati je tak podle mého názoru infrastrukturální prioritou města číslo jedna. Kromě řešení řady dopravních problémů přinese především výrazně pohodlnější a ekologičtější způsob přepravy právě pro obyvatele Broumovské a Rochlice.

V těchto měsících jsou také zahájeny práce na posledních fázích revitalizace rochlického sídliště. Tento již téměř deset let trvající projekt zahájilo město v roce 2005 a úpravy největšího libereckého sídliště se pomalu chýlí ke konci. Musí však být v příštím volebním období dokončeny a zároveň musíme zajistit kvalitní údržbu komunikací, zelně a mobiliáře. Naše pozornost by se pak měla přesunout k dalším velkým panelovým sídlištím, mimo jiné i k Broumovské, která si rozhodně stejně jako Rochlice zaslouží vyřešit parkování, revitalizaci zeleně, opravy komunikací, rekonstrukci dětských hřišť a celkové zlepšení prostředí na sídlišti. Stejně jako tomu bylo v případě Rochlice musí i zde město aktivně hledat dotační tituly a částečně i z rozpočtu města začít realizovat úpravu sídliště na Broumovské.

Témat a problémů k řešení je v obou těchto čtvrtích jistě mnohem více, například rekonstrukce a navýšení kapacit místních škol. Ale zde jsem se pokusil pojmenovat ty, které vidím jako nejpodstatnější a je docela možné, že bude čtenář priority vidět někde úplně jinde. Ale toto jsou věci, na které bych se chtěl v Rochlici a na Broumovské zaměřit především.

V dalším článku se budu věnovat zase jinému koutu našeho města a můžete mi třeba napsat, která lokalita by vás zajímala.