Po Brexitu a vítězství Donalda Trumpa v USA to bude další krok ke zvrácení sil ve prospěch rovnoprávné mezinárodní spolupráce. Evropská unie pod vládou Jeana-Clauda Junckera a Spojené státy pod vládou Baracka Husseina Obamy doposud vedou konfrontační mezinárodní politiku založenou na vnucování multikulturní společnosti a západní nadvlády. Jejich nátlak pomocí výhružek (dotace x imigrační kvóty), sankcí (Rusko), politických převratů (Ukrajina, Egypt) nebo vojenských zásahů (Libye, Sýrie atd.) byl použit po celém světě. Postupné politické změny na nejvyšších místech v jednotlivých státech západního světa však mohou tento konfrontační model změnit.

Jak se zdá, dalším státem na řadě ohledně politických změn je sousední Rakousko. Není bez zajímavosti, že od července, kdy skončil mandát dosavadního prezidenta Heinze Fischera, zastupuje úřad rakouského prezidenta tříčlenné předsednictvo Národní rady. Jedním z těchto tří „prezidentů“ je i kandidát svobodných Norbert Hofer.

Druhé kolo proběhne více než 7 měsíců po prvním kole, které přesvědčivě vyhrál zástupce Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer se ziskem 35 % hlasů. Do druhého kola s ním se ziskem 21 % hlasů postoupil nezávislý kandidát Alexander Van der Bellen, který je členem strany Zelení - Zelená alternativa. Kandidáti vládních sociálních demokratů a lidovců zcela propadli. Připomeňme, že rakouská vláda byla zpočátku velmi nakloněná přijímání imigrantů, a byla halasným podporovatelem imigračních kvót EU.

Původní výsledky 2. kola prezidentských voleb z května letošního roku rakouský ústavní soud zrušil z důvodu chybného postupu při rozbalování části hlasů z korespondenční volby. Některé volební lístky byly totiž otevřeny ještě před stanoveným termínem pro sčítání a za účasti neoprávněných lidí. Neplatné výsledky 2. kola prezidentských voleb napověděly, že neúspěšní kandidáti z prvního kola dávají přednost Alexandru Van der Bellenovi. Norberta Hofera totiž považují za uhlazeného nacionalistu. Alexandr Van der Bellen však může být  nepřijatelný pro typického rakouského sedláka, neboť další přijímání uprchlíků (120 000 za rok 2015) a omezování nezávislosti Rakouska ve prospěch EU, není jeho snem. Hoferovi mohou nahrát také poslední úspěšné výsledky hlasování v Británii a v USA, které se narodily navzdory práci ovlivnitelných médií a průzkumům veřejného mínění.

Znalec rakouských poměrů Karel Schwarzenberg prohlásil, že doposud nepotkal voliče Norberta Hofera. Přesto si myslím, že jich v neděli přijde k volebním urnám dostatek. Voliči Norberta Hofera totiž nemají většinu ve vídeňských kavárnách, ale v továrnách a na rakouském venkově. Obyčejní lidé totiž na vlastní kůži nejvíce vidí, že rakouský stát je vysáván muslimskými imigranty a neefektivní Evropskou unií. Jak jsme viděli v našich krajských volbách, ale i v prezidentských volbách v USA nebo při referendu v Británii, na voliče již strašení sdělovacích prostředků a výsledky „nezávislých“ průzkumů veřejného mínění přestává mít vliv.

Vítězství Norberta Hofera tak může být dalším stavebním kamenem k rovnoprávné mezinárodní spolupráci. K takové spolupráci se hlásí například prezidentská kandidátka Marine Le Penová ve Francii nebo hnutí SPD v České republice. Koneckonců na prohloubení spolupráce přibližně v rámci modelu rozšířené visegrádské skupiny se Norbert Hofer shodl i s českým prezidentem Milošem Zemanem na zářijové schůzce na Pražském hradě. V neděli se dozvíme více.

Převzato z profilu.

Robert Flachs - Svoboda a přímá demokracie (SPD) - Jihočeský kraj