„Do loňského září startovala letecká záchranka z Hosína, kde jsme za pronájem platili čtvrt milionu korun ročně. Sídlila v nevyhovujících prostorách, do kterých jsme ale jako do cizího majetku nemohli investovat. Rozhodli jsme proto, že vybudujeme v areálu našeho letiště v Plané základnu novou,“ vysvětluje Zimola.

Několik měsíců na to však vláda rozhodla, že leteckou záchrannou službu bude na jihu Čech provozovat armáda. Problém nastal v tom, že její vrtulníky kvůli své vysoké hmotnosti nemohou na heliportu v Plané přistávat. Řešením je, že bude její stanoviště přesunuto na vojenské letiště v Bechyni. S tím ale vedení kraje v čele s hejtmanem nesouhlasí. Důvodem je prodloužení letových časů do určitých jihočeských lokalit a nemožnost přistát tam, kde doposud. S tím je spojené i překládaní pacientů, kvůli čemuž se mohou dostat později k odbornému nemocničnímu vyšetření. Navíc vzrostou i náklady na provoz. Zimola je proto stále přesvědčený, že by vláda mohla své rozhodnutí ještě přehodnotit.

Současný provoz vyjde na 50 milionů ročně. Po transformaci vzroste na 130 milionů

„Chci věřit, že po našich neustálých interpelacích vůči premiérovi a ministrům obrany i financí najde Vláda odvahu změnit toto své špatné, nesystémové a neodborné rozhodnutí,“ nekompromisně říká Zimola.

Smlouva současnému soukromému provozovateli letecké záchranné služby v kraji letos končí. Nový měl od ledna 2017 vzejít z výběrového řízení vypsaným ministerstvem zdravotnictví. „Během budování nové letecké základny v Plané jsme vycházeli právě z podmínek tohoto tendru, který mimo jiné hovořil o tom, že nový provozovatel musí tuto službu zajistit vrtulníky s hmotností do 3,5 tuny, které jako záchranářské využívají prakticky po celé Evropě. Armádní stroje, bohužel, mají 6,5 tuny a jsou tudíž pro tuto základnu nevyhovující,“ uvedl Zimola.

Podle hejtmana neobstojí ani argument, že tímto krokem chce ministerstvo financí ušetřit. „Mám informace, že ročně má stát provoz armádní letecké záchranky kolem 130 milionů, zatímco náklady současného provozovatele činí zhruba 50 milionů korun, což je mimochodem i maximální cena zahrnutá ve zmíněném tendru,“ zdůraznil Zimola.
Oficiální zprávu o transformaci letecká záchranky dostalo vedení kraje letos v březnu. Před tím mělo jen neoficiální informaci, že by o tom vláda měla jednat. „Ihned jsem pana premiéra interpeloval a varoval jsem ho, že toto rozhodnutí je neodborné, nesystémové, poškozující kraj i pacienty. Další dopis jsem adresoval panu premiérovi v květnu, bohužel, do těchto dnů jsem neobdržel odpověď. Zřejmě proto, že je na naše protiargumenty obtížné odpovědět, aniž by pan premiér nebo členové vlády museli přiznat, že to jejich rozhodnutí bylo špatné,“ řekl Zimola s tím, že armáda, se kterou má kraj výborné vztahy, se v tom ocitla zcela nevinně.

Hejtman samozřejmě souhlasí, že vláda má právo rozhodnout o tom, kdo bude létat se záchrannou službou. Problém je ale v tom, že toto její rozhodnutí vzniklo bez jakékoli předchozí konzultace s Jihočeským krajem.

Pokud by vláda na apelace kraje nakonec přistoupila, bylo by zřejmě možné prodloužit smlouvu se současným provozovatelem letecké záchranky, který by i nadále startoval z Plané a posléze vypsat nové výběrové řízení, na jehož základě by vzešel provozovatel nový. Dalším možným řešením by podle první náměstkyně hejtmana Ivany Stráské bylo, kdyby ministerstvo obrany nakoupilo menší vrtulníky, které by podmínky provozu v Plané splňovaly.

Transformace na čtyři roky a pak návrat do původního stavu. Kdo ten tým dá dohromady?

Stráské na celé věci vadí zejména to, že rozhodnutím vlády může být na jihu Čech rozbit systém letecké záchranné služby, který se tu budoval 20 let a je považován za špičkový. „Dalším paradoxem je, že vláda předpokládá provozování letecké záchranné služby armádou jako dočasné řešení na období čtyř let. Obávám se jen, že za tu dobu budeme těžko dávat sehraný tým lékařů a záchranářů opět dohromady,“ soudí náměstkyně.

Na spolupráci mezi současnými a vojenskými záchranáři usilovně pracuje ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý. Dle jeho sdělení se při jednáních armáda chová velmi vstřícně. Nicméně i on zastává názor, že transformace přinese řadu komplikací. „Jedná se hlavně o prodlužování času letů na východ kraje a do jihovýchodních částí Šumavy. Planá je díky své poloze pro vrtulník záchranářů ideálním startovacím místem, ale u Bechyně tomu tak už není. Navíc nastanou další problémy, třeba při překládání pacientů. Například v jindřichohradecké nemocnici vojenský vrtulník na tamním heliportu nepřistane a pacienti se do něj budou převážet sanitou, přičemž budeme ztrácet cenné minuty, které jsou při záchraně lidského života rozhodující,“ popisuje Slabý.

Hejtman pak ještě vyvrací názory, že základna v Plané zůstane po případném stěhování letecké záchranky do Bechyně zcela nevyužita. Což ostatně potvrzuje i Slabý. „Máme tu výjezdové stanoviště pro naše sanity, sídlí tu centrála pro řešení mimořádných událostí, jako je třeba výskyt vysoce nebezpečných nákaz, předpokládáme, že sem umístíme i naše náhradní operační středisko, své prostory tu mají i policisté a samozřejmě tu může přistávat i jejich vrtulník,“ uzavřel ředitel záchranné služby.