Čína zvyšuje napětí v Jihočínském moři

Dne 2. května 2018 oznámila Americká společnost CNBC, že Čína nainstalovala protilodní a protiletadlové rakety na tři uměle vytvořené ostrovy (ostrov Fiery Cross Reef, Subi Reef, Mischief Reef) na Sprlatlyho souostroví. Na základě této zprávy je možné předpokládat, že se obavy regionálních pozorovatelů naplňují a Čína může brzy začít vyvolávat napětí v Jihočínském moři.

Vzhledem k rozsudku mezinárodního arbitrážního tribunálu, kde Filipíny podali žalobu proti Čině v červenci 2016 (PCA), Čína opakovaně porušila dohodu o partnerství a spolupráci a Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS). Čína zdokumentovala své úsilí na 19. kongresu komunistické strany (CCP). Nadále jednostranně vydává protiprávní předpisy, které poškozují zájmy zúčastněných stran v Jihočínském moři. Jedná se například o jednostranné zavedení a rozšíření zákazu rybolovu v Jihočínském moři. Čína se snaží nárokovat území čtyř písečných ostrovů: Dongsan Xisha (souostroví Paracely), Zhong Sa (Macclesfield Beach) a Nansa (souostroví Spratlyho).

Čína útočí na vitnamské rybářské lodě

(více ZDE)

V současné situaci Čína nadále pokračovala ve stavebních aktivitách a militarizovala obsazená místa na Paracelském a Spratlyho souostroví. Je možné tvrdit, že Čína na základnách vytvořila „nový status quo“ v její prospěch v oblasti Jihočínského moře.

Před informacemi o čínských raketových instalacích na souostroví Spratlyho existovaly další náznaky nové asertivity Číny v oblasti Jihočínského moře. Počátkem dubna 2018 předsedal čínský prezident Xi Jinping velké námořní přehlídce se sérií týdenních požárních cvičení v jihočínském moři za účasti velkého námořního loďstva včetně letadlové lodě Liaoning. Dne 18. dubna byly na Mischiefském útesu poprvé objeveny dvě čínské dopravní letadla Xian Y-7.

Wall Street Journal uvedl, že Čína v tichosti nasadila přístroje na rušení komunikačních vln a radaru na ostrově Fiery Cross a Mischiefském útesu ve Spratlyho souostroví, a z toho důvodu musí Vietnam diplomaticky protestovat.

Analytik a specialista Le Hong Hiep z ISEAS-Yusof Ishak Institutu v Singapuru analyzuje: „V březnu 2015 čínský národní lidový kongres se rozhodl dát čínské námořní námořní stráží pod velením lidové ozbrojené policie (síla pod přímým velením ústřední vojenské komise v čele s Xi Jinpingem). Dříve byla námořní hlídka řízena civilní agenturou při státní správě ve správě oceánů. Tímto krokem učiní námořní hlídka skutečnou vojenskou silou. To je další znak ukazující tendenci militarizace v Jihočínském moři ze strany Číny.

Čína na jedné straně zintenzivnila militarizaci svých základen, zejména na sedmi uměle vytvořených ostrovech na souostroví Spratly, s cílem posílit vojenské kapacity a odradit soupeře na moři a na druhou stranu Čína zjednodušila své námořní síly a posílila svoji řídící strukturu, aby mohla vykonávat účinnější námořní kontrolu. Pan Hien uvedl, že dotčené země by se měly připravit na mnohem složitější období v Jihočínském moři.

Mezinárodní společenství se postavilo proti nárůstu napětí Číny v Jihočínském moři

Po nedávné diplomatické konzultační konferenci Americký ministr obrany James Mattis zdůraznil, že Austrálie a Spojené státy chtějí volný a otevřený provoz v Indickém a Tichém oceánu. Rovněž státní tajemník Spojených států, pan Pompeo uvedl, že Washington bude nadále pokračovat ve svém závazku vůči regionu navzdory hrozbám. Mattis zdůraznil, že Spojené státy podniknou pozitivní kroky k zastavení čínských vojenských operací ve skalních a umělých ostrovech, které Čína nelegálně vybudovala v Jihočínském moři.

Dne 25. 7. 2018 podle AP ministr zahraničí z Malajsie Saifuddin Abdullah řekl, že nová vláda premiéra Maháthíra Mohamada bude prosazovat tvrdší postoj k územním sporům v Jihočínském moři. Ve svém projevu před parlamentem malajský ministr zahraničí Saifuddina řekl, že prohlášení o chování stran v Jihočínském moři (DOC) bylo podepsáno v roce 2002 jako text „bez čelisti,“ když předpisy vodící k chování stran ve sporných vodách jsou uvolněné. Také uvedl, že pokračující vojenská militarizace Číny v regionálních vodách vyvolala obavy mezi jednotlivými zeměmi. Ministr zahraničí z Malajsie zdůraznil, že tyto činnosti by mohly vést k regionální eskalaci. Saifuddin také kritizoval Čínu za to, že způsobila napětí mezi svými sousedy, když vydávala námořní lodě za válečné lodě v oblastech bohatých na zásoby ropy a zemního plynu.

Vietnam má určitá práva i zájmy v Jihočínském moři a nejednou dokonce vydal prohlášení proti eskalujícímu napětí Číny. Vietnam tvrdí, že má v souladu s mezinárodním právem dostatečné právní základy a historické důkazy, které dokazují jeho svrchovanost nad Paracelskými (Hoang Sa) a Spratlyho (Truong Sa) souostrovími. Čínské vojenské činnosti v Jihočínském moři porušují svrchovanost Vietnamu, zvyšují napětí, ohrožují mír a stabilitu v regionu, stejně jako námořní a vzdušnou bezpečnost v Jihočínském moři. Vietnam vyzývá Čínu jako důležitou a velkou zemi v regionu i ve světě, aby ukončila tyto akce a ukázala svoji odpovědnost za udržování míru a stability v Jihočínském moři. Vietnam podporuje a udržuje politiku řešení sporů v Jihočínském moři prostřednictvím mírového opatření na základě mezinárodního práva. 

(převzato z Profilu)