Mimochodem zmiňovaná společnost nabízí pro řadového zákazníka za cca 700 korun měsíčně (tedy ještě méně než operátoři v ČR) tarif nejen s neomezeným voláním a SMS, ale i s neomezeným objemem dat. O tom si český uživatel může nechat jen zdát. Ostatně manažer této finské společnosti považuje za tarif s 1,5 GB dat, tedy český standard, za směšný.

Škoda, že toto si neuvědomoval bývalý ministr průmyslu za ČSSD Jan Mládek. Český zákazník jej zřejmě příliš nezajímal. Andrej Babiš se sice marketingově vděčného tématu chytil, ale dodnes naši občané žádnou úsporu ve své peněžence v tomto ohledu nenašli. Ostatně není to první příklad, kdy představitelé ČSSD jdou na ruku cizím zájmům. Připomenu jen žalobu proti uplatňování kvótního systému přidělování migrantů, kde se vrcholní představitelé ČSSD Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec vykrucovali, aby se nemuseli přidat například k sousednímu Slovensku, které tento systém odmítlo. Pozadu není ani ANO – aktuálně třeba s tím, že ministr dopravy Daniel Ťok raději nechá platit české řidiče na německých dálnicích, než aby se připojil k žalobě Rakouska. O KDU-ČSL skoro ani nemá cenu hovořit. Odmítání zvyšování minimální mzdy na jedné straně a podpora maximálního vydávání majetku církvím má asi pramálo společného s proklamovaným sociálním programem.

Byla bych ráda, kdyby pro českou vládu byl na prvním místě český občan. Jak ale ukazují události poslední doby, tak ani jedna ze stran tvořící vládní koalici – tedy ČSSD, ANO2011 a KDU-ČSL – nemá zájem pracovat ve prospěch českých občanů a raději si dělá „dobré oko“ u Němců, Belgičanů, Evropské komise či bohatých zahraničních společností.