Je to i v počtu zdravotních pojišťoven, kterých je aktivních sedm. Vedle odměn a platů ředitelů (např. ředitel VZP obdržel na odměnách za minulý rok 1,2 mil. Kč) a všech řídících a dalších pracovníků, je to i režie centrálních sídel a jejich poboček. Další zdroje odčerpává málo průhledné hospodaření, které také podléhá tlakům farmaceutických firem a výrobcům zdravotnických potřeb a vybavení a majitelům lázeňských center a léčebných domů. Úsporou by bylo na základě zákona zrušení zdravotních pojišťoven a ustavení jedné Státní správy zdravotnického zabezpečení, která by zajišťovala správu finančních zdrojů zdravotnictví, včetně specifikovaných centrálních nákupů zdravotnických potřeb, nákladných vybavení, zdravotnického materiálu, léků a jejich distribuci. K tomu je možné využít centrální sídlo a síť poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny a částečně i stávající zaměstnance. Zároveň je tak reálné snížit prostředky na režijní výdaje na administrativní zajištění vynakládaných zdrojů na zdravotnictví ze stávajících 3,4 procent, na 1,5 až 2 procenta z jejich celkového objemu.

Státní správa zdravotnického zabezpečení by byla v gesci Ministerstva zdravotnictví a kontrola její činnosti pak v gesci NKÚ a Ministerstva financí. Rovněž by se nesměly privatizovat krajské a fakultní nemocnice a optimalizovala by se síť nemocnic a specializovaných odborných pracovišť v regionech a městech tak, aby byla skutečně zajištěna jejich potřebná kvalita a dostupnost.

Finanční zdroje do zdravotnictví poskytují pracující občané a vláda ze státního rozpočtu, takže by neměl být problém toto opatření provést. Nedivím se, že se s finančním objemem ze zdravotního pojištění občanů ředitelům a všem dotovaným správním radám pojišťoven dobře „podniká“. (Stejně tak, jako se neprůhledně podniká také správním radám České televize a Českého rozhlasu s povinnými platbami občanů, ale to je na jiné téma). K  tomu je nezbytné zavést důslednou elektronizaci a kontrolu procesů, včetně povinného zavedení osobních elektronických karet pacientů. Spolu s odborným a racionálním vedením, tak budou ušetřeny desítky miliard, které by bylo možno dát na platy lékařů, sester a zdravotnických pracovníků, včetně přesměrování takto ušetřených peněz na zvyšování kvality poskytování zdravotnické léčebné a preventivní péče. Hodně také záleží na nás na občanech. Aby se ve zdravotnictví zdroje šetřily pro ty opravdu potřebné, by výraznější úlohu také měla sehrát prevence a zejména to, aby si občané uvědomili, že zdraví je to nejcennější zboží, které mají a také tak s ním hospodařili a ne, aby si zdraví ničili a potom předložili svoje tělo a duši lékařům se slovy, „tak s tím něco udělejte“. To už bývá často pozdě.

Převzato z profilu.