Praxe už trochu pokulhává, někdy se dokonce šourá o berlích. Vezměme si zcela běžný příklad. Zkuste mít nedoplatek za elektřinu. Upomínky, výhružné dopisy, hrozby soudem. A sankce. V každém případě jste povinen ho neprodleně doplatit. Když budete mít přeplatek? Nic zpátky nedostanete. Bez vašeho souhlasu bude přeplatek kompenzován započtením do úhrady příští spotřeby. Máte pocit rovnosti před zákonem?

Záloha na služby? Totéž. Nezkoušejte mít nedoplatek a nezkoušejte neprodleně chtít vrátit hotově přeplatek. Neuspějete.

Nejde elektřina pro poruchu, kterou jste nezavinil? No a? Na domě visí oznámení: ve dnech … nepoteče voda. Ani zmínka o náhradě za neplnění smlouvy, kterou se dodavatel zavázal vodu nebo elektřinu vám dodávat. Připadá vám to jako rovnost před zákonem?

Potkáváme běžně situace, kde se rovnosti před zákonem nedá mluvit, ale většinou už jsme si zvykli. Některé jsou tak malicherné, že už nám ani nepřijdou. Nevrátíte v termínu vypůjčenou knížku z knihovny – sankce. Knihovna nemá k dispozici ve vámi požadovaném termínu knížku k dispozici – nic se neděje. Přijdete pozdě na nádraží, ujede vám vlak. Nepřijede-li vlak včas, nic se neděje.

Zvláštním případem jsou pojišťovny. Zkuste se zdržet z objektivních důvodů s placením pojistného. Zato pojišťovna má tolik objektivních důvodů, proč neuhradí plnění včas, že už se ani nenamáhá je uvádět.

Zkusili jste se někdy s některou uvedenou institucí soudit? Nejsou to zcela rovné podmínky. Takové instituce mají silná a početná právní oddělení a spolupracují s vyhlášenými advokátními kancelářemi. Vaše situace je diametrálně jiná. Bez advokáta téměř nemáte naději už pro nedostatečnou znalost procesního práva. Advokát bude chtít hotově zaplatit zálohu. Těžko ji dostanete zpět i v případě, že ve věci uspějete, a to i tehdy, pokud vám soud přizná náhradu nákladů právního zastoupení.

Facebook? To je kapitola sama pro sebe. Podpisem smlouvy převádíte na tuto firmu i autorská práva například na vaše vlastní fotografie, které uveřejníte na své stránce.

Trochu naivně jsme doufali, že frapantní porušení rovnosti před zákonem by mohl napravit nebo alespoň zmírnit nový občanský zákoník. Opak je pravdou. Strašně hezky zní slova o volnosti úpravy smluvních vztahů smluvními stranami. Jenomže upřednostněním dohody smluvních stran před úpravou zákonem se jen prohloubila nerovnost před zákonem ve vztahu občana se silnou organizací. Nevěříte? Zkuste se dohodnout s telefonním operátorem na změně podmínek poskytovaných služeb, protože vám některé ustanovení vzorové smlouvy nevyhovuje. Třeba nemám pravdu. Zkuste to a změním svůj názor, pokud uspějete.

Vy, kteří čítáváte mé úvahy, už dobře víte, že nemám rád, když se jenom tak nadává nebo stěžuje. Protože to nikam nevede a nic se nezmění. Je ale možné změnit tak rozsáhlý jev, jakým je dosavadní chápání pojmu rovnosti před zákonem?

Podle mého názoru je to možné. Stačí jediná novela občanského zákoníku s jediným paragrafem: „Každé ustanovení smlouvy, které je nebo může být porušením rovnosti smluvních stran, je neplatné.“Máme své poslance, své senátory. Platíme si je. Tak jim dejme tento úkol. Když takovou novelu prosadí, zvolíme je i příště.