Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních, tzv. pandemický zákon. Návrh se liší jen v detailech od znění, které schválila vláda už loni v květnu. Původně měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu. Sněmovna ho kvůli řadě zásadních připomínek ale neprojednala ani v prvním čtení. Nyní vláda plánuje normu ve Sněmovně projednat ve stavu legislativní nouze. Ministerstvo zdravotnictví by tak mělo dostat pravomoc vydávat mimořádná opatření s celostátní působností, která neumožňuje současný zákon o ochraně veřejného zdraví.

Navrhovaný zákon pak má umožňovat omezit nebo stanovit podmínky pro provoz veřejné hromadné dopravy, vysokých škol, obchodů včetně obchodních center, výroby, služeb, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže, solária nebo tetovací salony. Podobně regulovat bude možné také koupaliště, bazény či sauny. Zakázat nebo omezit počtem osob a dalšími podmínkami bude možné konání veřejných i soukromých akcí. Ve vztahu k nemocnicím zákon povolí nařídit vyčlenění kapacit, používání ochranných prostředků nebo zakázat návštěvy. Za porušení nařízení by mohla hrozit drakonická pokuta až tři miliony korun. Řeší povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují se také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry. Neumožňuje omezení volného pohybu.

Je jasné, že to, co bylo zákonu vyčítáno v květnu, napraveno nebylo. Zcela chybí kontrola Poslaneckou sněmovnou. Kompetence k uskutečňování všech omezujících opatření je pouze v rukách ministerstva zdravotnictví dokonce i bez předchozího souhlasu vlády. Ta musí dát souhlas do 48 hodin, jinak opatření pozbývají platnosti. Problematické je také to, že v právním řádu není nikde zakotvena definice »obchodní nebo výrobní provozovny«, a z toho vyplývá právní nejistota a možný dopad na podnikatelské prostředí. Návrh neobsahuje ani žádnou možnost odškodnění pro mimořádnými opatřeními postižené subjekty. Podle názoru právníků nedůvěru vzbuzuje i absence stanovení limitů pro omezení jednotlivých základních práv a svobod.

Vláda tedy naprosto nepochopitelně nevyužila několikaměsíčního času na to, aby předložila bezchybný návrh tolik potřebného zákona a spokojila se s »nekonečným« prodlužováním nouzového stavu. Otázkou je, proč?

Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM