„Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“ Tolik Listina základních práv a svobod. Jistě, obsahuje také text: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“ Tohle však není případ obyvatel Kliniky.

Děsí mě, kolik mediálního času dostává několik desítek lidí, kteří v přímém přenosu porušují vlastnická práva k nemovitému majetku jiného a jsou za to div ne oslavováni. V České republice je mnoho lidí, kteří mají problém, aby každý měsíc po zaplacení nájmu vyšli z výplaty do výplaty. Vědí ale, že platit nájem je základ pro to, aby měli i zítra kde složit hlavu se svou rodinou a aby měly jejich děti i zítra kde psát úkoly do školy. Nikdo se jich neptá, jestli byl uplynulý měsíc náročný na začátek školního roku, nebo na platbu za sportovní kroužek nebo dětský tábor. V České republice jsou statisíce živnostníků a podnikatelů, kteří vědí, že platit nájem za provozovnu musí, protože příští měsíc už by taky nemuseli mít kde nabízet své služby a prodávat zboží. Nikdo se jich neptá, jestli byl uplynulý měsíc slabý na tržby. A pak přijde zástupce Kliniky před televizní štáb a s vědomím, že k objektu nemá žádný právní vztah, který by ho opravňoval k užívání, a pronese: „Na policii nebudeme útočit.“ Tak to jsem si oddechl. Představa, jak leží těžkooděnci na chodníku a nad nimi se tyčí transparent s nápisem „No pasaran!“ mě opravdu pobavila. 

Přemýšlím, jak zatraceně široce jsou ministrem Dienstbierem vnímána a kam až vedou ta lidská práva, která v naší vládě zastupuje, a která stojí v jeho očích nad institutem vlastnictví. Na sociální síti dokonce označil snahy o vyklizení Kliniky za nacistické. Vzpomínáte na film Černí baroni? Dovolím si volnou parafrázi. „Soudruzi! Teď jsou z vás vlastníci! A od vlastníka se čeká, že bude dobře plnit svoje povinnosti. Kdyby neplnil dobře svoje povinnosti, tak s ním zatočím, protože v naší demokracii je nejdůležitější kázeň, a tato musí být uvědomělá! Dali jsme vám důvěru a vaší povinností bude dokázat jí poctivou prací, že si jí co? Zasloužíte! Vaše vlastnictví má ale svoje meze, takže budete sloužit, ať už se v Ústavě píše cokoli, protože tolik důvěry vám ve vlastnických právech zase náš pokrokový socialismus dát nemůže.“

Pokud chce ministr Dienstbier páchat dobro, tak ať si nastěhuje obyvatele Kliniky domů a za svoje. Objekt Kliniky nechť je vyklizen a pokud pro něj nemá stát využití, ať je prodán ve veřejné dražbě nebo pronajat v aukci. Současní nelegální obyvatelé se mohou jistě složit konečně ze svého, nikoli na náklady daňových poplatníků, a objekt si vydražit nebo pronajmout za tržní nájemné v soutěži s jinými. A Dienstbier? Doufám, že tohle jeho současné politické vládní angažmá je tím posledním, co v  životě zažívá. Politici jako on se podílejí realizací svých zvrácených představ o životě lidí ve společnosti na morálním úpadku hodnot. Za své vzaly tentokrát, pošlapáním institutu vlastnického práva a jeho výkonu, dokonce samotné základy právního státu a Listina základních práv a svobod. Kromě práv je totiž se svobodou spojena i odpovědnost. Ovšem odpovědnost vlastní, nikoli odpovědnost na hřbetu ostatních za svobody moje, jak se scestně Dienstbier a nelegální uživatelé Kliniky mylně domnívají.

František Matějka,
místopředseda Svobodných