Na úvod si řekněme, co to koncesionářské poplatky vlastně jsou. Ze zákona jsou to platby za užívání veřejnoprávního vysílání. Jednoduše řečeno, každá fyzická osoba, která vlastní rádio či televizi, je ze zákona povinna odvádět Českému rozhlasu a České televizi měsíční platbu. Slib, že kraj nějaký poplatek určený zákonem zruší, a to dokonce pouze pro jednu demografickou skupinu, je tedy čirý populismus. Jediný způsob, jak toho může reálně docílit, je platit tento poplatek z krajského rozpočtu.

Tak si to pojďme vyčíslit. Osoby starší 65 let tvoří bezmála 19 procent celé populace kraje, řečí absolutních čísel to představuje asi 110 000 seniorů. Zkusme si představit modelovou situaci. Z těchto osob může žít ve společné domácnosti polovina, tedy 55 000. Další, řekněme 35 000 osob, žijí samostatně a 20.000 bydlí v domácnosti s blízkou osobou případně v sociálních zařízeních. Suma sumárum můžeme počítat s tím, že zhruba 60 000 poplatníků by splňovalo nárok na odpuštění poplatku. Pokud vezmeme pouze televizní poplatek, který je v současné době 135 korun měsíčně, vychází z toho jednoduchým výpočtem, že úhrada televizního poplatku bude pro krajskou pokladnu znamenat 97 milionů korun za jeden rok. Za volební období je to přibližně 388 milionů. Ano, jde o odhad, ale jsem přesvědčen, že velmi reálný.

Zbývá si položit otázku, kde na to kraj vezme. A tady je jediná odpověď – z peněz, které by jinak mohl použít na svůj rozvoj či na služby všem skupinám obyvatel. Pro ilustraci – na linkovou autobusovou dopravu jde ročně zhruba 335 milionů korun. Mě z toho, s trochou nadsázky plyne, že tato slibující strana v případě, že uspěje ve volbách, bude linkovou autobusovou dopravu v kraji dotovat pouze tři roky. A čtvrtý rok, milí spoluobčané, choďme pěšky…