Vím, že už jste zřejmě všichni unavení, ale rád bych s vámi sdílel pár slov k žádosti o důvěru naší vládě a dění ve Sněmovně.

Zmiňuji několik zásadních věcí:

Za minulé vlády došlo k rekordnímu zadlužení naší země. Ano, zasáhla nás covidová krize. Uměl bych proto pochopit, kdyby vláda zafinancovala pomoc lidem v této těžké době. Bohužel ale ani ne půlka astronomického dluhu byla určena na pomoc lidem v covidové krizi. Zbytek vláda projedla. To už pochopit neumím.

Dle mého názoru nezáleží tolik na tom, kolik má vláda členů, ale jaké má výsledky. Mimochodem třeba vláda dnešního prezidenta Zemana měla více členů než ta naše, ale jak říkám, počítají se výsledky, které v následujících letech dosáhneme.

V úřadu jsme sice krátce, ale již teď je vidět jasná změna komunikace. Vláda nemění několikrát za den svá rozhodnutí, která by ještě po stížnostech občanů rušil soud. Tento chaos, který v naší zemi panoval, jsme ukončili.

Několik opozičních poslanců se posmívalo tomu, že jezdím na traktoru. Chtěl bych jim vzkázat, že se za to nestydím. Jsem hrdý na své kořeny. Ano, narodil jsem se na vesnici a nebojím se pracovat rukama. Na tom nevidím nic špatného. Jezdím na traktoru, baví mě to a ostatně v krizových situacích se i taková dovednost může safra hodit, a člověk pak rád pomůže právě třeba s tím traktorem.

Zemědělství ale není mým jediným zájmem. Roky jsem působil v sociální komisi Olomouckého kraje, dále v Radě Charity Olomouc a pravidelně jsem obhajoval své návrhy na sociálním výboru Sněmovny. V minulém volebním období jsem jich podal několik desítek. To by si měli uvědomit kolegové z opozice, kteří mi vyčítají, že jsem se prý sociální oblasti nevěnoval.