Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče Michálku, vážené poslankyně, vážení poslanci,

já se možná pokusím - protože přece jenom od projednávání té interpelace už uplynula nějaká doba - celou tu záležitost uvést do kontextu, nicméně nejprve mi dovolte, abych se omluvil za svou nepřítomnost na jednání 13. 9., kdy měla být poprvé projednávána tato interpelace. Bylo to z důvodu, pro který jsem byl řádně omluven. Byl jsem na svatební cestě a ta byla dlouho plánována, ještě předtím než vznikla stávající vláda, takže nyní už snad by mělo být vše v pořádku.

Pokud jde o ten samotný problém, tak jádro toho problému tkví v hlubokých devadesátých letech, kdy v rámci řešení tehdejší personální krize v soudnictví hlavní město Praha přijalo určitá pravidla pro přidělování městských bytů vybraným profesím, mezi něž tehdy kromě zaměstnanců státních zastupitelství a soudů spadli i samotní soudci a státní zástupci. Cílem tehdy bylo právě zajistit řádný výkon těchto profesí a činností, které sem spadají, i pro hlavní město Prahu.

Od té doby se samozřejmě situace z hlediska odměňování soudců a státních zástupců podstatným způsobem změnila, nicméně také došlo k tomu, že se změnily ty smlouvy, které původně byly uzavírány na dobu určitou a dnes jsou tedy uzavírány na dobu neurčitou. To jen na úvod, jak vlastně vůbec dochází mnohdy k tomu, že soudci a státní zástupci takové byty obývají.

Zároveň je potřeba říci, že již můj předchůdce pan ministr Pelikán v této věci učinil několik kroků, na které my kontinuálně navazujeme, to znamená pokračujeme v tom, co bylo učiněno. 27. 6. pan ministr oslovil primátorku hlavního města Prahy svým dopisem, ve kterém jednak doporučil, aby došlo ke změně pravidel pro přidělování bytů, tak, aby byly přidělovány pouze administrativním pracovníkům soudů a státních zastupitelství, jejichž plat je diametrálně odlišný od platu samotných státních zástupců a soudců, a zároveň doporučil, aby v pravidlech pro přidělování těch bytů byl nastaven určitý příjmový strop. Mimochodem, právě příjem domácností je jedna z věcí, která se sděluje při žádosti o takový byt, nicméně posléze se s ní zřejmě ne úplně dokonale pracuje.

Je pravda, že ten dopis zůstal bez odezvy vzhledem k formování nové koalice v rámci hlavního města Prahy. Já učiním velmi podobnou výzvu vůči novému primátorovi, jakmile tedy bude jasné, kdo jím bude. V podstatě ta doporučení - protože nemůžeme hlavnímu městu Praze diktovat - která mi přijdou jako racionální, zopakuji.

Zároveň je potřeba říci, že byl osloven taktéž dopisem předseda Městského soudu v Praze, kterému bylo doporučeno, aby při výběru zájemců o ty byty, které jsou následně pronajímány hlavním městem Prahou, nenavrhoval jednotlivé soudce, ale pouze zaměstnance administrativy, to znamená zapisovatele, vyšší soudní úředníky, úředníky atd., přičemž úplně stejný krok, jak již zmiňoval pan poslanec Michálek, byl učiněn ze strany městského státního zástupce dr. Erazíma. Jinými slovy, do budoucna by samozřejmě nemělo - pokud se to navíc nakombinuje ještě s těmi opatřeními, která doporučíme hlavnímu městu Praze - docházet k tomu, že tyto nájemní byty budou získávat soudci a státní zástupci, ale budou přidělovány potřebnějším.

Na druhou stranu je ale potřeba říci jednu věc. Náklady na ten byt, jak jsem si neoficiálně sondoval, včetně nákladů na energie, činí zhruba 14 tisíc korun, což samozřejmě z hlediska hlavního města Prahy není cena nijak výrazně vysoká, ale pro mnohé zaměstnance soudů i tak bude nedosažitelná. Jestliže někdo má 18 tisíc korun hrubého, tak jako samostatně žijící osoba si prostě takový byt nikdy nemůže dovolit a ti lidé často dojíždějí. Ale to je druhý problém. Může se stát, ale to bude zase na hlavním městě Praze, že ty byly po nějakou dobu zůstanou v reálu neobsazené, protože zájemci minimálně ze strany soudů a státních zastupitelství nebudou.

Tak nám tady vlastně zůstává jeden problém, nebo možná kvazi problém, a to je, jestli je správné, aby v těch bytech nadále zůstali ti soudci a státní zástupci, kteří je už užívají, a jestli existují nějaké nástroje, jak je případně donutit k tomu, aby ty byly opustili a kdo těmi nástroji disponuje, jestli je to ministr spravedlnosti, potažmo Ministerstvo spravedlnosti, nebo předseda soudu. Tady je potřeba říci jednu věc. Oni všichni ty byty užívají na základě legálně uzavřené nájemní smlouvy, na základě postupu, který je v souladu s pravidly hlavního města Prahy pro přidělování bytů. A upřímně řečeno, ministr spravedlnosti nedisponuje žádnými nástroji, jak tyto soudce nebo státní zástupce v jejich soukromoprávním vztahu donutit k tomu, aby ukončili nájemní smlouvu, aby ji vypověděli a aby se odstěhovali někam jinam. Nespadá to pod žádnou kompetenci, kterou by mělo Ministerstvo spravedlnosti, nevejde se to ani pod výkon státní správy soudnictví. Oni v těch bytech bydlí, oni v nich nesoudí.

Je potřeba říci, že podobný problém z hlediska absence jakékoliv kompetence je i na straně předsedy Městského soudu, resp. městského státního zástupce. Může to tedy být v rovině doporučení.

Na druhou stranu to není tak, že by všichni unisono odmítli ten problém řešit. Já sám jsem obdržel v uplynulých dnech - mám pocit, že minulý týden - dopis jednoho soudce, který mi sděloval, že právě nájemní smlouvu ukončuje a ten byt opouští, a ne proto, že by se cítil, že páchá něco špatného, že jako bydlí v souladu s nájemní smlouvou, kterou ukončuje, ale prostě si uvědomil, že se asi ten byt může hodit někomu potřebnějšímu.

Já budu doufat v to, že podobné kroky ze strany soudců a státních zástupců budou následovat, nicméně opravdu nedisponuji v demokratickém právním státě - a upřímně se přiznám, že bych ani nechtěl disponovat - pravomocí, která by umožnila ministru spravedlnosti zasahovat do soukromoprávních vztahů, říkat jim, kde mají a kde nemají bydlet, co si mají nebo nemají koupit.

My jsme samozřejmě zvažovali i to, jestli tady nedochází k nějaké systémové podjatosti vůči hlavnímu městu Praze, jestli by tady nebyl důvod pro případné úvahy o nějaké kárné odpovědnosti, nicméně ty závěry nám vyšly poměrně jednoznačně, že nikoliv. Samotná skutečnost, že někdo někde bydlí - každý někde bydlí - nezakládá ještě podjatost pro konkrétní vztahy. Tady samozřejmě bylo namítáno, že kdyby tedy vystupovali v nějaké věci, kde by byl nějaký veřejný funkcionář z hlavního města Prahy, nebo samotné hlavní město Praha by bylo účastníkem, že to může vyvolávat nějakou podjatost. Pokud bychom takové podezření v nějaké konkrétní kauze zjistili, bezesporu bude namístě učinit velmi razantní kroky k tomu, aby takový soudce nebo státní zástupce byl kárně nebo třeba nejen kárně potrestán, ale ze samotné skutečnosti, že má někdo uzavřenou s hlavním městem Prahou nájemní smlouvu /a někteří mají dokonce podnájemní smlouvu a ten systém je složitější/ podjatost takového soudce nezakládá.

Ono by bylo absurdní, když řekneme, že by to měli být jiní potřební, třeba učitelé, dovozovat, že třeba potom všechny děti zastupitelů hlavního města Prahy nebo radních budou ve škole jedničkáři, budou nějakým způsoben protežovány. Koneckonců, ad absurdum vzato, ty soudce platí stát. Pak by se dalo říci, že jsou podjatí vlastně v každé kauze, kde vystupuje jako jedna ze stran stát, což samozřejmě tak není.

Jinými slovy, je to problém, kterým se chceme nadále zabývat. Budeme činit kroky, doporučení, vůči hlavnímu městu Praze, budeme nadále apelovat na soudce a státní zástupce skrze předsedu Městského soudu nebo vedoucího státního zástupce, ale nemůžeme ty lidi násilím vypudit a není možné dovozovat ani kárnou odpovědnost vzhledem k tomu, že oni nečiní nic nelegálního. A já pevně věřím, že podobně jako ten jeden soudce, který mě o tom kroku informoval, podobný krok zváží, velmi vážně zváží a možná i učiní ti ostatní. To je to, co k tomu mohu uvést.

Děkuji za pozornost.