Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto košatou debatu k hornímu zákonu a dovolte mi také říci několik slov jednak věcně k tomu tématu, ale jednak také trošku na obranu parlamentní demokracie. Nečekal jsem, že to budu muset udělat.

Věcně k té věci. Chtěl bych především požádat ctěnou Sněmovnu, abychom ctili kompromis, který byl dosažen na širší než koaliční bázi o tom, jak to má být schváleno. Ta věc je docela komplikovaná, jsou tam mnohé protichůdné zájmy a chtěl bych zdůraznit, že jsme většinu z nich velmi pečlivě diskutovali.

Začnu první věcí, zda je to poplatek, nebo daň. Formálně právně je to poplatek. Kdyby to byla daň, stojí tady teď pan ministr financí, nikoliv já, protože ministr průmyslu a obchodu nemá v kompetenci daně. Kdyby to byla daň, nebyla by také debata o tom, jakým způsobem má být stanovována, zda vyhláškou, nařízením vlády, anebo zákonem. Daň je vyhlašována pouze zákonem, čili daň to není. Čili v tuto chvíli Sněmovna má určité stupně volnosti, jak to určí. Chtěl bych podotknout to, co trošku bylo zapomenuto v té debatě. Podle stávajícího platného zákona je to určováno vyhláškou, kterou vydává ministr průmyslu a obchodu. To je něco, co tady zůstalo ještě z dob minulého režimu. Já bych teoreticky ty poplatky mohl zvednout vyhláškou, ovšem tedy bez toho, že by se měnil samozřejmě poměr, kdo co dostane. To je stanoveno zákonem. Tento orgán má právo si to nastavit, jak bude chtít. My jsme navrhli nařízením. Může se to posunout směrem k vyhlášce, může to nařízení mít omezené, tak jak je to v tom kompromisu, anebo si také může vzít tu kompetenci, že to bude děláno pouze zákonem. Chtěl bych požádat, protože na tom není nic špatného, že to bude děláno nařízením vlády, že to bude děláno jednou za čas. A je to důležité nejenom jako jistota pro důlní společnosti, ale je to i určitá dělba moci mezi vládu, Parlament.

Teď několik slov na obranu parlamentní demokracie. Pan kolega ministr zemědělství tady vystoupil s tím, že když se něco dohodne na koaliční radě na vládě, že už to potom musí být schváleno v Parlamentu. Kdyby to bylo takto jednoduché, tak sděluji, že je nás tady 193 zbytečných. Pak by stačilo, aby po volbách v daleko menší místnosti sedělo sedm předsedů parlamentních stran, ti by hlasovali jako akcionáři v akciové společnosti a nebylo by zapotřebí tady živit 200 lidí. Ale já si přesto myslím, že je dobře, že je nás tady 200. A proč? Protože my tady samozřejmě primárně zastupujeme sedm politických subjektů, za které jsme byli zvoleni.

Ale vedle toho také zastupujeme své kraje, obce a tam už se názory můžou různit, konec konců jak dokazuje tato debata, protože v některých obcích je hornictví, těžební činnost velmi důležitá, tak to ty poslance zajímá a ne nutně mají názor v souladu s názorem své politické strany a přesně kvůli tomu vedeme debatu v parlamentních výborech, vedeme debatu na plénu.

Kdyby to bylo tak jednoduché, že všechno se jednoduše promítne, tak je nás tady opravdu 193 zbytečných, a já si myslím, že není. Tato debata taky trošku ukazuje, že parlamentní demokracie má i svoji sílu a že nám umožní prodiskutovat některé ty věci.

Teď mi dovolte ještě k některým věcem, které tady zazněly. Rozdělení peněz na kraj, respektive to, co tady říkal pan kolega Bendl. Samozřejmě že jsme zjistili, že je problém, že ty obce, v jejichž katastru se těží, dostanou kompenzaci, ta se jim navýší. Poplatek z důlní činnosti bude vyšší. Jenomže samozřejmě existují obce, přes které buď běží doprava, nebo některé jsou znečištěny prachem, které by potřebovaly dostat také nějakou kompenzaci, a podle stávajícího systému ji nemají.

Přenesení kompetencí na kraje by zřejmě zvýšilo šance pro tyto obce, ale nikoliv by jim dávalo jistotu, protože pak by mohl rozhodnout kraj a převážit zájmy některých jiných obcí. Nicméně tento návrh nezískal podporu.

Chtěl bych také říci, že není lhostejné, že část těch peněz se podařilo předurčit na řešení důlních škod do Fondu důlních škod. Argument, že firmy dávají peníze na odstraňování důlních škod, není zcela relevantní. Problém je v tom, že tam dávají peníze zhruba deset let, a kdyby ten svět fungoval ideálně, tak je tam měly dávat nejméně od konce druhé světové války, to je let sedmdesát. To se bohužel nestalo a tak ze státního rozpočtu bude muset být hrazena spousta důlních škod, na které nebudou v těch fondech peníze. Velmi aktuální to bude brzy na Ostravsku, protože tam minimálně některé šachty budou zavřeny a bude třeba zahladit následky důlní činnosti. Čili je tedy též legitimní, že dáváme peníze do Fondu na řešení důlních škod.

Blížím se k závěru. Chtěl bych také reagovat trochu na rozdělování peněz při těžbě uranu, zlata, břidlicového plynu. Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující.

Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých horách, tam to nevychází ekonomicky.

Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loučení do Belgie. Ekologický problém by nebyl.

S těžbou uranu, s plnohodnotnou končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.

Závěrem bych chtěl ještě jednou poprosit o podporu tomu kompromisu, který se rodil docela těžko. Není perfektní, ale myslím si, že je zapotřebí, aby byl schválen. V opačném případě, kdyby nebyl ten zákon schválen, tak podotýkám, že zůstává v kompetenci ministra průmyslu a obchodu zvyšovat poplatky vyhláškou.

Děkuji za pozornost.