Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci,

na úvod třetího čtení novely zákona o důchodovém pojištění bych ráda připomněla, že...

Děkuji. Ráda bych připomněla, že příjmy významné části českých důchodců jsou velmi nízké. Každý sedmý důchodce žije pod hranicí příjmové chudoby a téměř každého třetího důchodce příjmová chudoba ohrožuje. Jeden ze dvou seniorů pak pobírá starobní důchod, který nedosahuje ani výše minimální mzdy. Velká část domácností důchodců tak obtížně vychází se svými příjmy. Například každá pátá domácnost důchodců přiznává, že samotné náklady s bydlením pro ně jsou velkou zátěží. Tato situace českých důchodců, obzvláště těch s nižšími důchody, mě vedla k navržení nadstandardní valorizace nad rámec současného zákona. Mým cílem přitom bylo zlepšit životní situaci především u seniorů s nižšími penzemi.

Návrh proto valorizuje relativně více důchody seniorů s nízkými příjmy. Například relativní zvýšení důchodu bude u seniora s důchodem 9000 Kč měsíčně, dle mnou předkládané novely, o čtvrtinu vyšší, než u seniora s důchodem 18000 Kč měsíčně. V průměru se důchody po valorizaci zvýší o 900 Kč měsíčně. Devíti z deseti důchodců se zvýší důchody alespoň o částku 750 Kč měsíčně. Nově tak bude mít starobní důchod 90 % důchodců nejméně 10750 Kč měsíčně.

K návrhu novely byly podány čtyři pozměňovací návrhy. Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí je ke všem návrhům nesouhlasné. I když bych ráda zdůraznila, že v principu se všemi souhlasím, výjimka je ten poslední, hned vysvětlím. Stejně tak garanční výbor pro sociální politiku ani jeden z návrhů nedoporučil.

Pozměňovací návrh paní poslankyně Šafránkové na zvýšení základní výměry o 900 Kč u seniorů s důchodem do 10000 Kč měsíčně sice sleduje stejný cíl jako návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, nicméně odporuje základním principům systému důchodového zabezpečení. V rozporu s principy zásluhovosti by např. senioři, kteří dnes mají důchod 9200 Kč, měli v důsledku pozměňovacího návrhu v příštím roce vyšší důchod než ti, kteří mají dnes důchod ve výši 10000 Kč. V rozporu s principy systému důchodového zabezpečení by v roce 2020 existovaly dvě výše základní výměry. Na to přitom není připraven administrativní systém České správy sociálního zabezpečení. Stejně tak by návrh způsobil kolísání příjmů řady důchodců. Základní výměra důchodců s důchodem do 10000 Kč by totiž v roce 2019 odpovídala 10 % průměrné hrubé mzdy v ekonomice, ale v roce 2020 by byla navýšena o dodatečných 900 Kč a v roce 2021 by byla opět snížena na 10 % průměrné hrubé mzdy v ekonomice.

Pozměňovací návrh B1 pana poslance Martínka a pozměňovací návrh C paní poslankyně Golasowské spadají do oblasti ocenění péče o děti ve výši důchodu. Koncepční změny v této oblasti v současnosti diskutuje komise pro spravedlivé důchody. V případě přijetí by pozměňovací návrhy negativně ovlivnily možnosti komise efektivně a zejména pojetí systému uceleně pomoci důchodcům, kteří během své kariéry pečovali o děti. Pozměňovací návrh B1 pana poslance Martínka navrhuje za vyloučenou dobu považovat též dobu účasti pojištěnců pečujících osobně o dítě ve věku do 9 let. Jak jsem zmínila, s tímto návrhem souhlasím ve svém principu a je to také jeden z návrhů, který má naprostou podporu téměř všech členů komise pro spravedlivé důchody. Problém je v tom, že návrh není formulován zcela srozumitelně a je zřejmé, že obsahuje věcné i procesní nesrovnalosti.

Z věcného pohledu návrh není konzistentní se stávající ochranou rodičů pomocí institutu vyloučených vdov. Podle návrhu by totiž institut vyloučené vdovy v období po čtvrtém roce věku dítěte mohli využít současně oba rodiče. Nicméně je potřeba připomenout, že dle současné úpravy v období do 4 let věku dítěte tento institut může využít jen jeden z rodičů. To znamená, že nelogicky by tak pro období do 4 let věku dítěte, kdy dítě vyžaduje větší péči, platila přísnější úprava.

Z procesního pohledu pozměňovací návrh opomíjí také pravidla o upřednostnění vyloučené doby před příjmem. V praxi tak dle České správy sociálního zabezpečení rodičům dobu péče o dítě do 9 let při výpočtu důchodu automaticky nevyloučí. Rodiče o to při odchodu do důchodu budou muset aktivně požádat, a to většina rodičů nejspíš neudělá, dle dosavadních zkušeností, a pozměňovací návrh tak bude nejspíše neúčinný, resp. by byl v případě jeho příjetí neúčinný. Pozměňovací návrh paní poslankyně Golasowské nahrazuje vládní návrh zaměřený na relativně vyšší valorizaci u důchodců s nízkými příjmy zcela odlišným typem valorizace, který nadstandardně zvyšuje pouze důchody rodičů. Jak už jsem také uvedla, ocenění péče o děti, což je klíčová funkce v naší společnosti, předpoklad udržitelnosti sociálního státu, je myšlenka, kterou velmi oceňuji a jedná o tom komise pro spravedlivé důchody. Nicméně jako vždy ďábel spočívá v detailu. Konkrétně pozměňovací návrh zvyšuje procentní výměru starobního důchodu obou rodičů o 500 korun za každé vychované dítě.

Pozměňovací návrh tak zcela změní smysl novely a otupuje její potenciál zastavit růst podílu důchodců ohrožených chudobou. Tento pozměňovací návrh přisuzuje zvýšený důchod oběma rodičům dítěte a to i přesto, že statistiky jasně ukazují, že se o děti v České republice starají v drtivé většině ženy. Péče o děti tak snižuje výdělky a následně i důchody prakticky výhradně u žen. Zvýšení důchodů u obou rodičů je tak stěží opodstatněné a zároveň rozpočtově náročné. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje rozpočtové náklady pozměňovacího návrhu paní poslankyně Golasowské na 30 miliard korun ročně, to je dvakrát více než nejdražší opatření na podporu pečujících osob projednávané a odborným aparátem Ministerstva práce a sociálních věcí připravované v komisi pro spravedlivé důchody. Pozměňovací návrh vedle rozpočtových nákladů přináší i zásadní administrativní komplikace. Návrh totiž předpokládá zvýšení důchodů rodičů bez žádosti, a to i přesto, že Česká správa sociálního zabezpečení nevede u velké části současných důchodců záznamy o počtu vychovaných dětí. Bylo by tedy nutné do ledna, do 1. ledna 2020 na individuální úrovni doplnit počet vychovaných dětí přibližně u 150 tisíců žen a téměř u milionu mužů. To není v praxi realizovatelné. Pro představu, Česká správa sociálního zabezpečení v praxi ročně vydává zhruba 350 tisíc rozhodnutí.

Poslední pozměňovací návrh, návrh B2 pana poslance Martínka - a já s tímto pozměňovacím návrhem nesouhlasím ani v principu - opětovně zavádí hodnocení období studia jako doby účasti na důchodovém pojištění. Návrh by výrazně posílil důchodové nároky u osob s vyšším vzděláním. Ty přitom zpravidla pobírají vyšší výdělek a tedy i jejich důchody jsou vyšší. Návrh by tak v rozporu se smyslem novely vedl ke zvýšení důchodu u těch seniorů, kteří již dnes mají důchody relativně vysoké. A připomínám, že každý druhý senior dnes nedosáhne na důchod ve výši 13 300 korun. Zároveň návrh v rozporu se současným trendem posiluje význam bezpříspěvkových dob pojištění, za které se neodvádí pojistné, přitom i z mezinárodního pohledu nadměrný rozsah těchto bezpříspěvkových dob v České republice - a na to opravdu upozorňuji - je jednou z významných příčin problémů s finanční udržitelností našeho důchodového systému. Pouze kvůli tomuto pozměňovacímu návrhu by výdaje na důchodové pojištění postupně vzrostly o zhruba 30 miliard korun ročně. Takže zde vidím zásadní rozpor, zásadní nekonzistentnost mezi proklamacemi navrhovatele, který často klade za nejdůležitější otázku našeho důchodového systému jeho finanční udržitelnost a zároveň naprosto maximálním způsobem pozměňovacím návrhem by tuto finanční udržitelnost poškodil a zároveň by pomohl těm, kteří to v tuto chvíli nejméně potřebují. Jak jsem uvedla, máme 15 % seniorů ohrožených chudobou nebo jsou v chudobě a 30 % dalších ohrožených chudobou.

Ke všem pozměňovacím návrhům je tedy z výše popsaných důvodů stanovisko předkladatele nesouhlasné. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych vás tedy požádala o podporu vládou navrhovaného znění zákona, které doporučily i oba výbory, kterým byl návrh zákona přidělen. Abych to shrnula, naším návrhem chráníme seniory před chudobou. I přes rekordní navyšování důchodů jsou naši senioři ve velmi složité finanční situaci. Pozměňovací návrhy - se třemi v principu lze souhlasit, ale jsou technicky špatně připraveny, se čtvrtým nesouhlasím, právě jsem osvětlila. Co se týče tzv. důchodové reformy, připomínám, že ji máme připravenou, čekám na doběhnutí v září komise pro spravedlivé důchody tak, abychom všechny oblasti skutečně vydiskutovali, a návrh představím na podzim. Bude to soubor pěti až deseti parametrických změn. Já jsem uvedla, že pro mě je klíčové, aby důchodová reforma byla připravena konsenzuálně napříč politickým spektrem, protože prosazovat důchodovou reformu na těsno, na sílu není udržitelné. A podle toho, na kolika opatřeních bude shoda, tak pevně doufám, že učiníme náš důchodový systém spravedlivý a udržitelný. Ale ještě jednou připomínám, že klíčové bude pro její realizovatelnost a její úspěšnost, abychom se jako politici byli schopni dohodnout. Tak zásadní změny jako důchody se nesmí dělat politickou přetahovanou.

Tento návrh zvýší důchody všech důchodců, relativně více však u důchodců s nízkými příjmy. Bavíme se o novele, kterou máme teď ve třetím čtení. Zastávám totiž názor, že není spravedlivé a důstojné, aby senior po 35 letech práce a odvádění pojistného mohl dle zákona pobírat důchod nižší než 10 tisíc korun měsíčně.

Děkuji za pozornost.