V souvislosti s rozbouřenou diskusí ohledně institutu prezidentské milosti si pojďme připomenout případ, jak Václav Havel omilostnil v roce 1990 pedofilního vraha Jaroslava Oplíštila a ten poté odnesl z dětského oddělení pražské nemocnice Na Bulovce sedmiměsíční holčičku Barborku, kterou pedofilně zneužil a zavraždil. Přitom byl již předtím sedmkrát trestaný za činy proti nezletilým… Kdyby ho Havel nepropustil, tento odporný čin by se nestal. Jaroslavu Oplíštilovi v roce 2015 vypršel další trest a nyní chodí po svobodě. O tomto případu a mnoha dalších propuštěných kriminálníků Václavem Havlem, kteří způsobili následně utrpení mnoha nevinným občanům, teď sluníčkáři mlčí, protože se jim to nehodí...

Bylo 30. dubna 1990 a Jaroslav Oplíštil po Havlově amnestii seděl v hospodě U sklípku v Praze na Bulovce a pomalu se opíjel pivem a vodkou. „Když jsem nalitej, mám slabost na něžnost. Přitahujou mě děti. Dětský tělo je takový čisťounký, vemte si ženskou, jak je to chlupatý a smradlavý,“ prohlásil Oplíštil podle magazínu Téma.

Oplíštil byl totiž trestaný pedofil – měl za sebou již 7 činů proti nezletilým. V roce 1990 se dostal z vězení kvůli Havlově amnestii. Bez problémů dostal práci jako sanitář na dětské interně pražské nemocnice Na Bulovce. Jak to? V té době se zaměstnavatelé bývalých trestanců nesměli ptát, za co seděli...

Té noci si z nemocnice odnesl jedno z miminek. Ani nevěděl, jestli je to kluk, nebo holčička, to poznal až venku pod lampou, když si všiml růžových dupaček. „Děvčátko, na které jeho rodiče čekali deset let. Když jsme se pachatele ptali, proč si ze čtyř dětí, které v té době byly na oddělení, vybral právě tuto holčičku, odpověděl, že byla nejstarší,“ vzpomínal se smutkem v hlase kriminalista Miloslav Dočekal.

Odnesl ji na ubytovnu, kde bydlel – v místnosti žil sám. Dítě položil na postel a lehl si k němu. Malou Barborku znásilnil a těžce ji zranil; miminko začalo plakat a křičet. „Měl jsem strach, že probudí ostatní lidi. Tak jsem jí přitiskl ruku na ústa a zalehl ji. Pak jsem asi usnul.“

Zmizelou Barborku zanedlouho sestry nahlásily na policii. Ta si dala dvě a dvě dohromady a ráno zabušila na dveře právě Oplíštilovi. Ten zazmatkoval a tělíčko děvčátka zahodil pod postel. K činu se prakticky ihned doznal.

Jeden z vyšetřovatelů, kteří na místě byli, Karel Vomáčka vše popsal ve své knize Doktore, vražda, jedeme!: „Nikdo, včetně mě, neřekne Oplíštilovi ani jednu nadávku. Přesně řečeno, hovoříme na něj jen to nejnutnější. Každý má v obličeji jasně vepsaný výraz zhnusenosti nad touto zrůdou. Oplíštil naše opovržení a ledovou nenávist zřejmě cítí. Těká očima a klepe se strachy, snad si myslí, že ho každou chvíli začne někdo mlátit. A ze svých předchozích sedmi trestů dobře ví, jak spoluvězni s podobnými ,prcačkáři‘ zacházejí...“

Oplíštil nakonec nedostal ani doživotí – soud ho poslal na 25 let do vězení. To opustil v roce 2015. V květnu toho roku okamžitě nastoupil ústavní léčbu v Psychiatrické léčebně v Kosmonosech na Mladoboleslavsku. Zřejmě podstoupil chemickou kastraci – a v tom případě může chodit na vycházky mimo brány ústavu.

Ve srovnání s minulými prezidenty zachází tedy prezident Zeman se svým právem milosti uvážlivě a milosti neuděluje způsobem, který vzbudil oprávněné výhrady v případě milostí prezidenta Václava Klause (amnestie tunelářům) nebo dokonce prezidenta Václava Havla. Především prezident Havel zneužil své právo pro své známé a udělování jeho milostí znamenalo i řadu případů, kdy na nevinné občany byli vypuštěni kriminálníci páchající následně hrůzné zločiny.

Sluníčkáři útočí na prezidenta Zemana za jeho výrok o milosti (což je prezidentovo ústavní právo) a europoslanec STAN Polčák dokonce veřejně přeje prezidentovi Zemanovi smrt!

„Doufám, že nejvyšší státní zástupce rozhodne o zrušení usnesení městského státního zastupitelství až v samém závěru lhůty. Můžeme si jen přát, že souboj Zeman vs. Zeman do té doby rozhodne příroda,“ napsal Polčák. To je od něj doopravdy hnusné.

Pokud prezident Zeman hovoří o tom, že tento právní nástroj má, není to pro nikoho důvod k vulgaritě a útokům na prezidenta. Hnutí SPD v minulosti jako první řeklo, že podporuje opětovnou kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta naší země. Naše podpora stále trvá. Máme na některé věci různé názory, ale to je v politice normální, pokud žijeme v demokratické zemi. Lidé, kteří dnes organizují doslova štvanici na prezidenta, nemají s demokracií nic společného. Demokracie podle představ sluníčkářů platí jen do okamžiku, pakliže s nimi souhlasíte. Jestli s nimi nesouhlasíte, chtějí vás zlikvidovat. Je to sluníčkářský fašismus.

Sluníčkáři se zaklínají tolerancí a demokracií, ale pokud má někdo jiný názor než oni, musí být pošlapán a zasluhuje podle nich dokonce i smrt! Buďme demokraté a respektujme odlišné názory svých spoluobčanů, nebo to vše může vyústit i v krvavou občanskou válku.