Německé a rakouské deníky dnes zveřejnily šokující fotografii německého poslance Franka Magnitze z protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD), který byl včera večer brutálně zmlácen tyčí třemi neznámými útočníky. Policie hovoří o politickém motivu. Útočníci mířili Magnitzovi přímo na hlavu s jasným úmyslem jej vážně zranit. Oběť brutálního útoku utrpěla zhmožděniny po celém těle a především hlubokou tržnou ránu na čele, která mohla mít tragické důsledky.

V praxi se tak opět ukazuje ona údajná slušnost a tolerance tzv. „levicových extremistů“ (aniž bych chtěl předesílat, kdo za tímto násilným činem stojí), kteří záměrně lživě označují euroskeptické a protiimigrační strany po celé Evropě za fašisty, nacisty, extremisty a v nejlepším případě za populisty. Stejně tak jsou vlastenecké demokratickou cestou zvolené strany obviňovány ze šíření nenávistí a násilí. Opak je přitom pravdou. Nejprve je příčina a pak následek. Nejenom případ napadeného poslance z AfD dokazuje, že za slovními a fyzickými útoky stojí často ti, kteří se navenek sami označují za „tolerantní a slušné demokraty“. Ostatně vyhození pietních květin prezidenta, premiéra a mě v Praze na Národní třídě při výročí událostí 17.listopadu je další praktickou ukázkou násilného chování těchto „demokratů“, kteří jsou navíc podporovaní lepšolidními médii.

Tito lidé „nepáchají dobro“ jenom v Německu, Rakousku, Švédsku, Francii a dalších zemích, kde veřejný prostor ovládá ideologie multikulturalismu a politické korektnosti. Bohužel jsem přítomni také u nás v České republice a máme s nimi zkušenosti i my v SPD. Urážejí nás na sociálních sítích, ničili nám billboardy a nedávno rozkopali skleněné dveře kanceláře poslance Jiřího Kobzy. Pokud budou média a někteří politici i nadále štvát občany této země proti SPD, je jen otázkou času, kdy se stane terčem zbabělého násilného útoku také poslanec, zastupitel, člen či příznivec SPD.

SPD se jednoznačně staví proti jakémukoli násilí. Žijeme v demokratické společnosti, jejímž základním pilířem je svoboda slova, projevu a v neposlední řadě tolerance k odlišným názorům a postojům. Násilí nemá v demokratické společnosti místo!