S pomocí  většinového systému se mohou do čela  dostávat lidé protřelí stranickými aparáty odtržení od společnosti, které by z okruhu sousedů a známých nikdo nevolil. Pokud jsou to mladí a nezkušení „odborníci“,  ve vysokých funkcích nadělají spousty chyb,  z nichž každá jim může při prozrazení zničit kariéru.  

Protože nikdy nic jiného než politiku nedělali, a bez funkce by se jinak těžko uživili, jsou nuceni celý další život pod pohrůžkou prozrazení dělat ve funkci  těžko pochopitelné „kotrmelce“.  I v ministerských a vyšších funkcích se tak mohou stát poslušnými poskoky mafií, zvláště když při „porcování povolební kořisti“ (obsazování postů ministrů apod.) jde často hledisko odbornosti a čistého štítu daleko stranou.  

Výsledkem může potom být i 50 bilionů škoda v ekonomice, a celková devastace společenských hodnot, zvláště když by byla podpořena  TOP-amnestií. V takovémto prostředí „tržního komunizmu“ (zisky soukromé – dluhy státní) potom mohou občané snadno podléhat desiluzi a zahraniční propagandě. 

Tímto způsobem by byla posílena vazba zastupitelů na občany-voliče místo na stranické sekretariáty, a podstatně větší odbornost a výkonnost ministerstev.                        

***

Ovšem všechny tyto problémy jsou nicotné proti tomu, kam spěje Evropa „díky“ poměrem voleným politikům, neschopným vidět nejen dopředu, ale třeba i 25 let dozadu. Již tenkrát začala v západních zemích islamizace, před kterou „strkali politici hlavu do písku“.  Problém „vyřešili“ pozváním dalších milionů, které se nyní snaží vnutit nám. (Např.: Obyčejní Němci předpokládají, že do 30 let bude Německo islámským státem, a doporučují nám rychlé a rozhodné řešení, abychom nedopadli jako oni.)  

Řešením je např.: Konečně naplnit zákon 260 – Zákaz organizací směřujících k potlačování práv a svobod občanů.