Děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové,

nouzový stav řešíme už v tomto roce, jeho prodlužování v Poslanecké sněmovně po kolikáté? Asi počtvrté, popáté? Už si nevzpomínám ani, kolik, když to vezmu i s jarem, kolikrát to je. Člověk by si řekl, že poučení z těch předchozích žádostí měla vláda dostatek. Ale bohužel tomu neodpovídá současná předloha, kterou tady máme, protože množství nesrovnalostí, které v tom materiálu, který jsme dostali dopředu, je, snad ještě přibývá. Pro mě je to nepochopitelné.

Žádost není vůbec aktuální. Je tam celá řada věcí, které už vůbec nejsou dnes platné, např. v samotném zdůvodnění na straně 3 je stále napsáno, že aktuální opatření spočívají i v zákazu prezenční výuky na všech typech škol. Tak víme, že včera už se obnovila pro první a druhou třídu. Je tam celá řada dalších nesrovnalostí a chyb. To je krásná ukázka toho, jak s nouzovým stavem a s tímto zásadním zásahem i do základních práv lidí v České republice vláda nakládá. Nestojí vám za to ani ten podklad, který nám předkládáte a s kterým přicházíte s žádostí o prodloužení na další měsíc, udělat pořádně. Je to odfláknuté a opět v tom celá řada informací naprosto absentuje.

Myslím si, že je další důležitá informace pro vás, a důležité zmínit, že tak jak proběhlo prodlužování naposled, tak rozhodně se nesmíříme s tím, že tady budete celou dobu jenom buďto sedět a mlčet, anebo dokonce se opět odsud ze sněmovny úplně odeberete, a na všechny dotazy, podněty a podněty, které tady jsou opravdu odevšud, ze všech stran, tak neodpovíte a neposkytnete své stanovisko. To je naprosto nepřijatelný přístup, a opravdu tady hazardujete už dlouhodobě, ale tentokrát znovu to ještě šponujete výš s důvěrou lidí v to, že víte, co děláte, že žádost je oprávněná a že vláda má šanci vůbec dostat epidemii pod kontrolu. A říkám, dostat epidemii pod kontrolu, protože tak tomu samozřejmě i přes pozitivnější čísla v posledních dnech stále samozřejmě není.

Začněme systémem, který byl představen, který nese tu zkratku PES a který vyžaduje ve všech svých stupních, aby byl právě přijímán nouzový stav, aby trval nouzový stav, jinak nemůžou být ta opatření přijímána. Já na jedné straně děkuji a kvituji panu ministru zdravotnictví Blatnému, že konečně po těch mnoha měsících jsme se dočkali přehlednějšího přístupu a přehlednějšího systému. Na druhou stranu by bylo férové zcela na rovinu a otevřeně říci, že nouzový stav za předpokladu tohoto přístupu tady budeme mít minimálně do jara. Že minimálně do jara budete žádat o to, abychom nouzový stav neustále prodlužovali a měli. Myslím, že se to obáváte říci, ať už pan premiér, nebo jednotliví páni ministři, protože víte, jak velká nechuť vůči nouzovému stavu ve veřejnosti začíná panovat. A že týden od týdne je větší a větší, a i vám určitě přicházejí do e-mailu ty zprávy občanů, kteří říkají, proboha už neprodlužujte nouzový stav ani o den, natož o měsíc.

Ale férové je říci, že také spousta lidí nemá úplně jasnou představu o tom, co všechno nouzový stav nutně obsahuje, a co nikoli. A že to neznamená, že všechna ta opatření musí platit. Že všechna ta omezení, která jsou dnes, jsou tady po celou dobu nouzového stavu, že se budou moci postupně zmírňovat. To je férové přiznat a říci.

Ten náš zásadní požadavek k systému PES je, aby v něm byl i stav, který nebude vyžadovat nouzový stav. Tzn., i ten stupeň tzv. nula, kdybychom respektovali současné rozvržení, za něhož nebude nutné nouzový stav vůbec mít. A i přístup v systému ve stupni jedna by měl být bez nouzového stavu. Myslím, že toto přepracování plus ještě celá řada drobností a nelogičností, které v něm jsou, by bylo nutné tak, aby mohl být považován za seriózní. Ale zásadní je také to, aby ten systém, když už vznikl, také platil a aby nedocházelo k jeho ostřelování už i ze samotných vládních lavic. To považuji za důležitý signál právě i pro důvěru lidí v to, že systém jste nejdříve opravdu velmi podrobně diskutovali, a to i s oponenty. Diskutovali jste jej s jednotlivými influencery, svazy, a všemi těmi, kterých se týká, tak aby následně byl opravdu už vyšperkován natolik, že si za ním budete do jednoho stát. Pro nás je tento požadavek jeden z těch úplně zásadních proto, abychom vůbec mohli podpořit jakoukoli délku nouzového stavu, a předem avizuji, že 30 dní rozhodně TOP 09 nepodpoří.

Proč, je i důležité zmínit, že my tady v předchozích prodlužováních nouzového stavu, ale při projednávání koronavirové krize jsme jako sněmovna přijali celou řadu usnesení, kterými jsme vládu zavazovali k určitým krokům. Podívala jsem se na to, jak jsou plněna tato usnesení vládou, a opravdu by vláda na jedničku neobstála. Celá řada usnesení i třeba ještě ze září stále není naplněna, například to, které vyzývalo vládu, aby lépe komunikovala a bojovala i s dezinformacemi, a celá řada dalších. Proto avizuji, že ještě předložím kompletní návrh usnesení, které obsahuje právě i ta, která ještě splněna nejsou, jakkoli ty termíny už dávno vypršely.

Logika opatření, která si myslím, že musí být zásadní pro to, aby lidé v ně měli důvěru a byli ochotni je dodržovat, se v posledních dnech vytrácí i s tím hodně často skloňovaným opatřením ohledně počtu osob na prodejní ploše. Viděli jsme včera záběry front, které se tvořily, a určitě si nejeden z nás klade otázku, proč je zrovna 15 metrů ta zvolená plocha, na kterou teď smí být do obchodu vpouštěn zákazník. Myslím, že aspoň pan ministr zdravotnictví, u pana premiéra bych si tím tolik jistá nebyla, někdy jel autobusem v poslední době, nebo metrem, prostě nějakým dopravním prostředkem. Já jím jezdím pravidelně a vím, že tam lidé rozhodně nemohou a nedodržují logicky tím pádem rozestup dvou metrů, a to jsou třeba v uzavřeném vagónu nebo autobuse, kde není možnost mít otevřená okna nebo často se vůbec nedá hovořit o takové ploše nebo takovém prostoru, kde cirkuluje vzduch tak, jako třeba právě ve velkém supermarketu, obchodním centru apod.

Proto mně připadá, že logika tady tohoto konkrétního požadavku je v tomto případě velmi pochybná, a to i když si spočítáme, a to jsem si musela trošku osvěžit, přiznávám se, jak se počítá plocha základní školy, že když máme dodržovat dvoumetrový rozestup, tak by vlastně při dodržení tady toho základního pravidla, které už nás od jara provází, které už asi málokdo zpochybní, které se dodržuje v celém světě, kde s covidem bojují, tak by znamenala plochu 3,14 metru na osobu. Může být mnohem víc zákazníku přímo v obchodech, rychle provést nákup, který potřebují, a mohli by zase odjet s nákupem domů, kdežto takhle dlouze čekají ve frontách, kde někdy ano, a někdy také ne, je ten dvoumetrový rozestup dodržen. Celá situace se tím významně zkomplikovává a logiku to nikomu nedává.

Navíc dle statistik, které byly zveřejněny, nejčastější prostředí, v němž ta nákaza probíhá, není ani při nákupech, ani při tom cestování, které já jsem zmínila, ale je to nejčastěji na pracovišti a doma. To je tedy ten největší podíl, kde to skutečně tvořilo desítky procent těch potvrzených přenosů nákazy. Takže k tomu, aby takovéhle opatření bylo přijímáno, nehovoří ani tato vaše čísla, tato fakta, která byla zveřejněna, která jsou dohledatelná, a tím spíš se nedivím maloobchodům a prodejcům, kteří dnes už od 22. října mají své obchody uzavřeny, že to vnímají jako velkou diskriminaci.

Stejně tak to opatření, které ruší možnost prodeje v neděli a tudíž nahání lidi do obchodů v těch zbývajících šesti dnech ještě více a neumožňuje ten rozptyl rozšířit, velkou logiku a velký smysl dle mého názoru nedává.

Proto vás také žádám, abyste tato konkrétní opatření ještě jednou zvážili a abyste případně urychleně přistoupili k jejich revizi a i v samotném PES-ovi, v tom systému se tady zrovna na tyto konkrétní kolonky podívali a revidovali je.

Naše požadavky, abychom vůbec byli ochotni uvažovat o prodloužení nouzového stavu, vyplývají, a budou tedy součástí usnesení, z toho, co je teď nejakutnější řešit. Já jsem přesvědčena o tom, že celá řada lidí, a opakovaně to tady zdůrazňuji, kteří jsou ekonomicky postiženi situací, která probíhá, to znamená, je jim zakázáno vydělávat, dnes ve své podstatě opravdu balancuje na hraně ekonomického přežití a mnozí už do propasti spadli i vlivem toho, že pomoc, kterou poskytuje stát, je nesmírně pomalá. Ta jasná poučka už zjara měla být - čím rychleji, tím lépe, a to se opět, ani teď na podzim neděje.

Snažila jsem se získat aktuální informace o tom, kolik už bylo vyřízeno například kompenzačních bonusů, kolik lidí už jej získalo, a bohužel, při oslovení těch úřadů, které jsou za to zodpovědné, včetně ministerstva, jsme takovouto informaci s mými kolegy nebyli schopni od nich získat. Proto chci, abychom - jedno z těch usnesení, které dnes budeme přijímat, pevně doufám, že je podpoříte - od vlády získali do 1. prosince, a myslím si, že to je dostatečný časový horizont, máte dost času na to, to zpracovat, přehled vládních kompenzací, včetně informace o průměrné délce vyřízení žádostí. A chci, abyste zároveň přijali veškerá potřebná opatření, aby ta délka administrace těchto kompenzací byla co nejkratší.

Píšou nám opravdu desítky, stovky zoufalých lidí denně, kteří žádnou pomoc stále ještě neviděli, ale od 22. října nemohli, nesměli, měli zakázáno vydělat byť jen korunu. I oni mají své děti, potřebují je živit, i oni mají své nájmy a hypotéky, a nemálo z nich musí samozřejmě nějakým způsobem řešit i náklady - fixní náklady svého podnikání. Ne všem je umožněno na to získat pomoc, protože ne všechny programy se na ně vztahují a častokrát se vylučují, použití jednoho, nebo čerpání jednoho vylučuje čerpání druhého, takže ta nervozita a frustrace mezi lidmi den ode dne opravdu narůstá. A co to pak samozřejmě způsobí, tento nebezpečný koktejl, asi nemusím říkat. Tohle je jedna ze základních věcí.