Evropská unie se dlouhodobě potýká s problémem nedostatku dat o stavu našeho životního prostředí. Věc se dlouhodobě snaží řešit i biolog Pavel Poc. Momentálně v jižní Evropě, kde sezóna začíná dřív, startuje evropský pilotní projekt na monitoring motýlů. Ten navrhl sám europoslanec.

Dvouletá iniciativa s rozpočtem 20,6 milionů korun má za cíl zhodnotit přesné dopady klimatických změn, znečištění, zemědělských praktik a změn ve využívání půdy.

„Pravděpodobně všechny potěší, když na louce vidí hezkého motýla. Méně lidí ale asi napadne, že právě takový motýl je skvělým indikátorem toho, jestli žijeme ve zdravém prostředí,“ říká Pavel Poc.

„Projekt by měl pomoci vytvořit monitorovací sítě v zemích střední a východní Evropy, kde ještě neexistují, a vylepšit ty stávající. Dojde také k propojení národních sítí dobrovolníků, vzniku evropské databáze, indikátorů i zapojení české Společnosti pro ochranu motýlů,“ říká europoslanec, který se do svých iniciativ tradičně snaží zapojit české vědce a ochranáře.

„Sledování motýlů má v Česku dlouhodobou tradici a veřejnost je tomuto cíli pozitivně nakloněna. V tom mimo jiné spočívá záruka úspěšnosti i v této dvouleté evropské iniciativě Pavla Poce,“ hodnotí projekt předseda Společnosti Alois Pavlíčko.

Společnost pro ochranu motýlů se v rámci Česka dlouhodobě zapojuje do praktické ochrany motýlů, podílí se na monitoringu pro orgány ochrany přírody, včetně jejich záchranných programů nebo na mapování a monitoringu druhů a stavu motýlích populací v krajině. Příkladem může být každoroční monitoring evropsky chráněného motýla hnědáska osikového (Euphydryas maturna) nebo monitoring v rámci projektů: inventarizace diagnostických druhů - ramsarské mokřady v roce 2016, evropsky sledovaní přástevníci -  „norské fondy“ od roku 2014 etc., či pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR v období 2017 – 2023 z operačního programu životního prostředí (zvláště chráněná území ČR, včetně evropsky významných lokalit).

„Sledování i takzvaných běžných druhů v krajině je nesmírně důležité pro zachycení změn, např. klimatických výkyvů, a zvláště působení vlivu člověka. Třeba při zemědělské nebo lesnické výrobě. Současně dokáže zachytit úbytek stanovišť, druhů, jejich početností, ale i třeba rychlejších odezev jako je šíření. Díky tomu, že motýli patří mezi dobře viditelné a také druhově dobře rozpoznatelné, můžeme je společně s veřejností dobře mapovat, případně s poučenou veřejností i jednoduchými způsoby monitorovat. Dnes lze využívat i mobilní aplikace, příkladem může být i aplikace pro sledování evropsky chráněných modrásků rodu Phengaris pro chytré telefony, případně obecnější aplikace Biolog od AOPK ČR,“ uzavírá Alois Pavlíčko.