Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,

já jsem byl v minulých dnech požádán, abych Poslanecké sněmovně předložil zprávu o používání tzv. zajišťovacího příkazu. Této žádosti jsem vyhověl. Včera ještě před zahájením schůze obdržela Poslanecká sněmovna, jak jsem byl informován, elektronickou formou, všichni členové a členky Poslanecké sněmovny informaci předsedy vlády k údajnému nadměrnému používání právního institutu zajišťovacího příkazu Finanční správou České republiky.

Dovolil bych si ve svém úvodním vystoupení odkázat na tuto zprávu, kterou jsem v písemné podobě včera poskytl poslancům a poslankyním, a dovolte mi, abych shrnul alespoň stručně hlavní body, které jsou v této zprávě obsaženy.

Za prvé, zajišťovací příkazy jako takové jsou nástroj, který Finanční správa v odůvodněných případech používá k dosažení větší efektivity výběru daní. Odůvodněný případ je takový, kde existuje na straně Finanční správy důvodné podezření, že konkrétní daňový subjekt nezaplatil na daních, co má. V takovém případě Finanční správa vydá zajišťovací příkaz, kterým stanoví konkrétnímu daňovému subjektu povinnost předčasně složit finanční výši předpokládané daně a stanoví také, kolik to má být. Stát tak bojuje proti šedé ekonomice, daňovým podvodům, proti okrádání daňových poplatníků.

Každému zajišťovacímu příkazu předchází odůvodnění, což by mělo vyloučit možnost, že by byl plošně uplatňován. Každý příkaz musí být v souladu s platnými zákony. Přesné znění příslušných paragrafů naleznete v písemné zprávě. Pokud Finanční správa pochybí a použije zajišťovací příkaz neoprávněně, může Nejvyšší správní soud rozhodnout o jejich zrušení. Za poslední čtyři roky k tomu Nejvyšší správní soud přistoupil podle mých informací celkem v sedmi případech.

Za druhé, je pravda, že za posledních pět let jsou zajišťovací příkazy vydávány častěji. Zejména v letech 2014, 2015 a 2016. Podrobná čísla máte opět uvedena v písemné zprávě. Chtěl bych upozornit na fakt, že už v roce 2013, tzn. ještě před zahájením mandátu této vlády, byla vydána rozhodnutí o zajišťovacích příkazech na částku bezmála 6,2 mld. korun. Čili v roce 2013 to byla částka 6,2 mld. korun. V roce 2014 to bylo 3,8 mld. korun, v roce 2015 3,6 mld. korun a v roce 2016 3,3 mld. korun. Jenom pro srovnání těch čísel z hlediska nárůstu zajišťovacích příkazů: v roce 2013 bylo vydáno 467 rozhodnutí v této věci. V roce 2014 867, v roce 2015 1605 a v roce 2016 1561. To znamená, mezi léty 2013 došlo zhruba ke zdvojnásobení vydaných zajišťovacích příkazů. A mezi léty 2014 a 2015 došlo rovněž ke zhruba zdvojnásobení vydání zajišťovacích příkazů. Ta úroveň mezi léty 2015, 2016 už nevykazuje takovou dynamiku. Počet zajišťovacích příkazů v roce 2016 byl o něco málo nižší než v roce 2015.

Souhlasím jednoznačně s tím, že zajišťovací příkazy mají být využívány skutečně v krajních případech. Protože v některých případech mohou firmy dostat do zásadních komplikací.

Za třetí, vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti o profesionalitě a objektivnosti Finanční správy při jeho využívání. Vyžádal jsem si tedy v této věci stanovisko ministra financí. Z tohoto stanoviska, které jsem obdržel, vyplývá, že Finanční správa v červenci 2015 mimo jiné připravila metodický pokyn k organizačnímu zabezpečení vydávání zajišťovacích příkazů. Dále byl zřízen odborný dohled nad jejich realizací. V roce 2015 byla také zřízena pracovní skupina, která slouží jako platforma pro rychlou výměnu informací a která zároveň vyhodnocuje dostupnou judikaturu k zajišťovacím příkazům. Ve svém stanovisku mě ministr financí ujistil, že Finanční správa posuzuje dopady vydaných zajišťovacích příkazů na jednotlivé daňové subjekty a že nepodceňuje případná rizika a dopady využívání tohoto nástroje na podnikatelskou činnost a přesah do osobních poměrů daňových dlužníků.

Chtěl bych vyzvat, abychom, vážené poslankyně, vážení poslanci, rozlišovali mezi tím, kdy stát plní své povinnosti vůči občanům a stará se řádně o výběr daní, a mezi tím, kdy dochází k porušení pravidel a využívání zajišťovacích příkazů jako preventivního opatření bez dostatečného odůvodnění. Ten druhý případ bych považoval za nepřijatelný postup ze strany finančních úřadů, pokud by k takovému postupu docházelo.

Jak jsem avizoval, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve své písemné zprávě, chci požádat ministra financí o podrobné vyhodnocení, jak se dnes institut zajišťovacího příkazu využívá, jaký je důvod nárůstu vydaných příkazů mezi lety 2013 a 2015, protože to, konec konců, může poukazovat na negativní jevy v naší ekonomice. Budu také chtít, aby Finanční správa přezkoumala svůj postup při použití zajišťovacího příkazu, a to zejména tam, kde Nejvyšší správní soud rozhodl o jejich zrušení, k čemuž nepochybně shledal věcné důvody.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych na závěr svého úvodního vystoupení ujistit Poslaneckou sněmovnu, že cílem vlády je efektivní stát, že cílem vlády je řádný výběr daní. Rozhodně není cílem vlády, abychom neúměrně administrativně zatěžovali podnikatele nebo jim dokonce házeli klacky pod nohy tím, že budou neúměrně často uplatňovány instituty, pro které není řádné odůvodnění.

Děkuji.