Děkuji za slovo. Nejprve k jádru toho návrhu, k jádru toho, že prostě úřady teď nezvládají plynule vyplácet ošetřovné. To je jádro problému - ošetřovné chodí nepravidelně. A my když jsme s naším pirátským klubem vlastně prověřovali podaný návrh zákona, tak jsme došli k tomu, že skutečně vzhledem k tomu, jakým způsobem se u nás vypočítávají dávky, vzhledem k tomu, že vlastně pro účely dávek se testuje příjem kvartálně a podle toho se potom vypočítává nárok třeba pro přídavek na dítě, stejně tak se vlastně zvažuje, jestli člověk je kvalifikován jako pracující, že to opravdu je situace, kde stát nemůže lidi trestat za to, že nebyl schopen zadministrovat ten veliký nával covid ošetřovného. A upřímně to zase není takové překvapení při té nízké míře digitalizace, že to prostě nejde zvládat.

Takže když to shrnu, prostě od ledna 2021 do září 2021 nám přijde rozumné si říct, že ta plynulost vyplácení ošetřovného prostě nebude zaručená, že to nebude stoprocentní a že proto dává smysl, aby se pro účely toho vyplácení těch dávek státní sociální podpory to nezapočítávalo do příjmů. Takhle jednoduché nám to přišlo a vlastně mě překvapuje ta míra odporu nebo... (Poslankyně si povzdechla.) Já budu samozřejmě ráda za odpověď, jestli skutečně to nejde řešit metodickým pokynem. Nám to přišlo, že nejde. Ten cíl je, aby rodiny buď nepřišly o to, na co mají nárok, na co, kdyby jim ošetřovné přišlo včas, by normálně nárok měly, nebo aby jim nebyla ta dávka snížena, aby nedostaly nižší výměru, že by byli bráni jako nepracující. A znova zdůrazňuji, lidi, kteří se ničím neprovinili, neudělali nic špatně, jenom prostě úřad to vyplatil pozdě. To je celé. To je tedy ten návrh.

A potom si dovolím ještě jednu jaksi část pozornosti vaší zaměřit na to, co mě tedy překvapilo u paní poslankyně Pastuchové, protože pokud si všimneme, tak tady prostě my všichni, vláda, celá země se deset měsíců bavíme téměř jen o koronaviru, o pandemii. Veškeré činnosti, veškerá snaha je zaměřena na to, ji zmírnit. Vláda samozřejmě preferuje léčbu covidu, tak jak jsou nastavené úhrady a tak všechno je nastavené na to, aby se léčba vyplatila, aby ta zdravotnická zařízení dělala, dochází k omezování elektivní péče. Celá země se prostě soustředí na tuto prioritu. A když jsme v této situaci, tak dává smysl hledat pozitivní motivace lidí pro žádoucí chování. A zajímalo by mě, jestli má někdo jiný názor. Ale za mě, žádoucí chování je, když se cítím nemocný, nemocná, jít na test a žádoucí chování je, když mi ten test vyjde pozitivně, tak opravdu důsledně zůstat v té izolaci. A tahle dvě žádoucí chování, chodit do preventivních karantén, chodit na testy a zůstávat doma v izolaci, potřebujeme motivovat. Vážené kolegyně a kolegové, podle mě není žádným tajemstvím, že řada lidí si to prostě finančně nemůže dovolit: být nemocný, nechodit do práce a že tu motivaci prostě nemají. Vyvažujete vždycky ve společnosti zájmy jednotlivce a zájmy toho celku. A tady je v zájmu celku, aby lidi, když se cítí nemocní, zůstali prostě doma v posteli, nebo prostě doma, a pečlivě s rouškou, když si jdou nakoupit. A teď co chci zdůraznit. Jiné země si toho behaviorálního aspektu dobře všímají. Chování nás lidí je do nějaké míry předvídatelné, jsou to velká statistická čísla. A chceme-li velkou masu lidí motivovat k tomu společensky žádoucímu chování, tak to opravdu v zájmu potlačení pandemie znamená, že se může přijmout opatření, které není úplně spravedlivé, ale dává smysl pro celou zemi.

A já bych vám nyní ráda představila tři možnosti takové pozitivní motivace, tři možnosti, jak změnit ten neblahý trend, že je velice málo hlášených kontaktů u lidí, kteří jsou prokázáni covid pozitivní, jak změnit to, že u nás dneska nemůže u lidí, kteří nemají úspory, u lidí, kteří mají nízké příjmy, převážit ten zájem celku toho, aby nebyla šířena nemoc oproti zájmu jednotlivce, nějak to přechodit a dál chodit do práce. A ty tři možnosti, co vám nabízím, jsou možnosti trošku jiných jaksi principiálních cest.

Jedna možnost je pozměňovací návrh 7286, návrh nazvaný Mimořádné nemocenské. Jde o to, že by pojištěnec podle zákona o nemocenském pojištění, který by v období jenom teď, od 25. ledna do 30. června 2021 byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízení izolace či karanténa v důsledku onemocnění covid-19 měl nárok na mimořádné nemocenské. Tak, bylo by to v té výši 80 % denního vyměřovacího základu hrazeno státem. Tato první principiální možnost samozřejmě znamená státní náklady. To já vůbec nezastírám. Ale je to čistě návrh na úplně mimořádnou situaci reagovat mimořádným nemocenským. Znamenalo by to, vám řeknu zhruba ty náklady. Když si vezmete, že máme zhruba 8 tisíc lidí pozitivních denně, prostě pro příklad řádového výpočtu, polovina je jich ekonomicky aktivních, průměrný výdělek zhruba 35 tisíc korun, tak ta výše těch nákladů čistě na lidi prokázaně covid pozitivní by byla něco přes jednu miliardu na měsíc. Je to řádový odhad, abyste věděli, že to nejsou jenom nějaké desítky milionů, to nejsou, to vůbec nezastírám. Ale z hlediska celkových nákladů té pandemie, toho, kolik stojí lockdown, kolik stojí další kompenzace a tak dále, je prostě dobré pracovat s tím, že jedna miliarda není zas tolik ve srovnání s těmi ostatními náklady naší země.

Druhá možnost je zvýšení náhrady mzdy v době epidemie. Ještě dodám, slyším paní ministryni financí za sebou. Tam jde o to, že když třeba jsem říkala, jsou vlastně ty náklady na osoby covid pozitivní, ten behaviorální aspekt, to pokud by se více lidí hlásilo jako kontakty, v tom není započítaný, to je pravda. Ale pořád jsme řádově v nízkých jednotkách miliard. To, jak by se lidé skutečně chovali, by se ukázalo. To je pravda. Ale co chci zdůraznit, nebavíme se o desítkách miliard, to rozhodně ne.