Paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády,

dovolte mi krátce vystoupit k projednávanému bodu na dnešní mimořádné schůzi Sněmovny, která byla svolána kvůli žádosti vlády o souhlas s prodloužením doby nouzového stavu. Vláda Petra Fialy tak předkládá další návrh o prodloužení nouzového stavu, kdy prý vycházela z požadavku ministra vnitra Víta Rakušana, aby se mohla lépe vyrovnat s důsledky přílivu ukrajinských uprchlíků do České republiky. Sám ministr vnitra Vít Rakušan v nedělních Otázkách Václava Moravce vysílaných v České televizi dne 15. května tohoto roku hájil prodloužení nouzového stavu kvůli migrační krizi a ubezpečoval přítomné, že se jedná v této souvislosti o poslední prodloužení nouzového stavu. Současně platný nouzový stav by měl skončit k poslednímu květnu a tento nový vládní návrh požaduje jeho prodloužení do konce měsíce června 2022.

Těmto slibům ale poslanci z poslaneckého klubu hnutí SPD nevěří a mohu zde konstatovat, že hnutí SPD tento návrh o prodloužení doby nouzového stavu v žádném případě nepodpoří a budeme hlasovat proti jeho prodloužení. Dle hnutí SPD je nutné už nezatěžovat naše občany opatřeními vyplývajícími z nouzového stavu, které jim mohou bránit k plnému využívání jejich práv a svobod vyplývajících z Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, které jsou součástí ústavního pořádku České republiky. Zde jenom připomenu, že tak dlouhé období omezující občany v jejich právech nemá obdoby v žádném z evropských států. Pomalu se tak nouzový stav stává běžným stavem v České republice, což už musí skončit.

Nyní si dovolím malou sondu do nedávné historie a připomenu vyhlášený nouzový stav v České republice během pandemie koronaviru, který vyhlašovala vláda Andreje Babiše. Poprvé byl nouzový stav v souvislosti s covid-19 vyhlášen 12. března 2020. Vláda při něm vyhlásila zákaz soukromých i veřejných akcí, zákaz vstupu do sportovních a kulturních zařízení, omezila provoz restaurací a některých obchodů či dočasně uzavřela státní hranice. Tento nouzový stav nakonec platil 66 dní, konkrétně do 17. května 2020. Podruhé byl nouzový stav vyhlášen minulou vládou od 5. října 2020. Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu celá řada opatření, jako uzavírání všech typů škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, do 23. prosince, do 22. ledna a do 14. února 2021. Bezprostředně na něj od 15. února navázal nouzový stav vyhlášený na žádost hejtmanů a podobná situace se opakovala ještě jednou. Nouzový stav tak definitivně skončil až 11. dubna 2021. Potřetí vyhlásila nouzový stav končící vláda Andreje Babiše dne 25. listopadu 2021 a skončil 25. prosince téhož roku.

Nyní připomenu nouzový stav vyhlášený vládou Petra Fialy. O jeho vyhlášení na 30 dnů kvůli migrační krizi způsobené ruskou invazí na Ukrajinu rozhodla Fialova vláda na jednání ve středu 2. března 2022. Začal platit 4. března a měl skončit 2. dubna. Následně dne 29. března 2022 byl nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnu z Ukrajiny po ruské invazi prodloužen o dva měsíce a potrvá do konce května. Sněmovna toto prodloužení schválila po téměř devíti hodinách hlasy poslanců pětice koaličních stran. O jeho případném prodloužení opět musí rozhodnout Poslanecká sněmovna, a proto vládnoucí pětikoalice svolala tuto mimořádnou schůzi.

Svůj argument vláda odůvodňuje tím, že důvody pro prodloužení nouzového stavu konzultovala v rámci strategické skupiny, která v součinnosti s legislativním odborem Ministerstva vnitra připravila návrh hlavních důvodů pro další prodloužení nouzového stavu. Ty dále rozpracovala do čtyř bodů: 1. Aktuální počty uprchlíků. 2. Fungování ubytovacích kapacit a úhrada nákladů. 3. zajištění činnosti státních orgánů. A 4. legislativní opatření navázaná na nouzový stav, kde právě spatřujeme největší nedostatky a kde vyčítáme dlouhou nečinnost v přípravě potřebných zákonů, které bylo nutné připravit i v průběhu koronavirové pandemie. Nyní je to ještě doplněno s přípravou a zprocesováním novel zákonů, které byly přijímány v souvislosti s řešením uprchlické vlny, tzv. zákony lex Ukrajina. Na to bezprostředně navazuje zajištění funkčnosti a provázanosti IT systémů státní správy, kterými jsou řešeny informace a opatření v uprchlické vlně.