Návrh na rušení matrik dnes kritizovali také Starostové a nezávislí (STAN). Podle poslankyně Věry Kovářové chce vláda přenést náklady na vedení malých obcí, které budou muset platit cesty na matriky ve větších sídlech. Další náklady také vzniknou v obcích, kde matrika zůstane, ale bude třeba přijmout nové zaměstnance, aby řešili novou agendu. Snížení nákladů pro stát o 150 milionů korun je přitom podle Kovářové při celkovém objemu státního rozpočtu malé, vláda by proto měla hledat úspory jinde.

Ministerstvo vnitra chce zrušit matriky, kde ročně provedou méně než 20 úkonů a do 20 kilometrů od obce je jiný úřad. Starostové upozorňují na to, že změna zkomplikuje život hlavně starším a sociálně slabým lidem. Ministerský návrh vychází z analýzy z let 2014 až 2016, která podle Svazu měst a obcí už není aktuální.

Změna by podle svazu zvýšila četnost výjezdů matrikářek a zvětšila by se zároveň vzdálenost míst, do kterých by musely dojíždět. Zrušení matrik v některých obcích navíc zatíží ty, které jejich agendu budou muset převzít. Na to mnohé z nich nejsou připraveny, případně budou muset z kapacitních důvodů omezit své jiné činnosti.

Obce přicházejí v posledních letech o mnoho služeb: poštu, obchod, lékaře, zubaře, hospodu a teď matriku. Tímto problém vylidňování venkova jen těžko zastavíme.