Ale asi toho bylo rozbitého více, asi bylo i hodně pláče a nejen z Libuše, protože Ministerstvo kultury ČR bezprecedentně posunulo termíny pro podání žádostí o dotace a pro výběrová dotační řízení na příští rok, aby prý bylo možné „vyhovět těm, kteří původní lhůtu nestihli.“

Není se asi čemu divit - mnozí místo pilného vyplňování žádostí zmerčili možnost zavděčit se současným mocným kritikou všeho, co vyčnívá nad pohodlný mainstream. Že si přitom pletou Putina s Puškinem, jedno jest. Prostě osa Nohavica – Putin míří na východ, je fuj, tak mor ho! Ať žije demokracie a euroatlantická civilizace, která jí krví a mečem uhájí proti všem! Pravda, poučili se z Husa, poučili se z Dimitrova, ale v rouše beránčím pořád stejní vlci jsou…

Stejní vlci, co nepotřebují svět bratří Grimmů. Když jsme před volbami diskutovali v Divadelním institutu, zástupci ze všech stran, snad kromě jedné jsme se bili všichni v prsa, že výdaje na kulturu mají být minimálně ve výši 1 % rozpočtu, bez položek na církve. Tam bylo Karkulek, Jeníčků a Mařenek…Ale v návrhu rozpočtu na rok 2019 jsou výdaje na církve opět součástí rozpočtu ministerstva kultury a bez nich jde na kulturu pouhá tříčtvrtina procenta…

Vlci… Kdyby to tak byla aspoň ta pohádka, kdyby to bylo jen to absurdní drama. Ale je to skutečnost, je to život. V něm by místo pro takový Absurdistán být nemělo – patřit má tak maximálně na prkna, co znamenají svět. Jako varování, memento našich selhání… Snad aspoň po adorovaných hrdinech těchto dramat nepojmenují lavičky nebo náměstí…

Zdeněk Štefek
stínový ministr pro oblast kultury