Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, hezký podvečer.

Jsem již nějaký pátek poslancem, tak vím, že žádná řeč poslance u tohoto pultíku nezpůsobí změnu již předem dohodnutých závěrů a názorů. Z tohoto pohledu všechny tyto diskuse jsou vlastně jakoby zbytečné.

Na druhou stranu je pravda, že některé věci musí v éteru zaznít prostě proto, že není možné k tomu nepromluvit, i když vím, že to je donquichotské, i když vím, že to je boj s větrnými mlýny, ale Don Quichot to dělal a já to dělám také a budeme to dělat všichni.

Jsme v situaci, kdy tady máme stranu, která jako svůj hlavní volební program má boj s korupcí. To zní krásně, má to bohužel ten háček, že se na to ve všech situacích vymlouvá a odvolává se směrem dozadu k nějakým korupcím minulým. Víte, co to je zásadní boj s korupcí? Sám ji nedělat, a to se obávám, že není situace, která by byla na našem politickém stole. Nabídky a výměny, výměny pozic, prebend frčí jako na běžícím pásu a je to příklad pro všechny, že boj s korupcí je jenom pojem, jenom slovo, které nemá žádnou obsahovou náplň. Znovu říkám, každý musí začínat od sebe a vláda a strana bude tehdy správně bojovat s korupcí, když ji sama u sebe nepřipustí a nebude dělat. To je věc naprosto zásadní, kterou prostě chci, aby tady zazněla, protože celý princip této vlády je postaven vlastně na nesmyslu. Podívejte se na současné příběhy, ať jsou to příběhy nemocnic a všechny jiné, boj s korupcí je tedy v tom, že čas od času někoho odvedu v poutech a korupce pokračuje vesele dál, protože ji vlastně ve své filozofii podporuji.

Druhá věc, kterou vím, je to, že žádný program vlády neříká v podstatě nic o tom, co bude. Ten vládní program je vždycky napsán tak, aby byl hodně povrchní, hodně plytký, aby umožňoval dvojí výklad, a tak se prostě dozvíme ve vládním programu, že zásadní věc je to, že mladí lidé budou dostávat řidičský průkaz na dva roku na zkoušku. Je to jedna konkrétní věc, kterou jsem zaznamenal a budu ji sledovat, jestli se skutečně tak zásadní věc tak zásadně podaří vládě prosadit.

A ten třetí problém, o kterém chci hovořit, je problém zdravotnictví, protože to je věc, které rozumím, a měl jsem možnost mnoha diskusí a konzultací se současným ministrem, který byl i předcházejícím ministrem, a musím říct, že mě řada jeho názorů velmi příjemně překvapila a že spolupráce s ním mi připadala, že bude dobrá, možná až výborná. Ejhle, prošli jsme koaličním jednáním, vpustili jsme do vlády komunisty a všechny názory, které pan ministr hájil, zmizely. Může se tam povídat o tom, že budeme řešit problematiku pomůcek, to všechno tam v tom je, ale ty zásadní věci zmizely. Pan ministr, stejně jako já, velmi dobře ví, že zdravotnictví je problém na celém světě a že to je problém finančních prostředků. Jestliže ve vládním programu máme řešení toho, co uděláme v nejrůznějších drobnostech nebo i silnějších věcech, a není tam řečeno, jakým způsobem na to prostředky budeme mít, je to program o ničem.

My jsme s panem ministrem velmi zásadně hovořili o tom, jak propojit kvalitu zdravotnictví a jeho cenu, jak získat další prostředky a ejhle. Všechny tyto věci zmizely prostě proto, že proběhla nějaká koaliční dohoda a komunisté si něco prosadili. Je to koaliční princip nebo korupční princip? Já nevím. Ale velmi dobře vím, že pokud opustíme hledání možností, jak získávat do zdravotnictví více prostředků, nemáme žádné řešení pro to zdravotnictví, protože ty prostředky prostě nebudou. Bude jich zase čím dál tím míň, protože zdravotnictví bude stále dražší a dražší, je to tak na celém světě, a my budeme stále nemocnější a nemocnější, jak říkal pan profesor Válek, jsem také lékař, jsem také pacient v očekávání, takže bych byl rád, kdyby to v nějaké podobě mohlo fungovat.

Kam se poděla myšlenka o tom, že zavedeme nějakou variantu připojištění, které přinese další prostředky, zvýší solidaritu bohatých s chudými, protože privátní připojištění přináší peníze do systému a paradoxně ty peníze přivádí pro ty, kteří jsou v uvozovkách chudí. Ani slovo. Jenom povídání o tom, co uděláme naprosto zásadního.

A teď jako vysokoškolský pedagog musím říct, je bezvadná myšlenka o tom, že přijmeme více studentů na lékařské fakulty. Je to dražší, než kolik peněz je na to vyčleněno. Ty peníze na to nestačí, které tam jsou. A jenom připomínám, že efekt tohoto rozhodnutí se objeví za osm až deset let. My máme nedostatek lékařů teď, v tuto chvíli. A když se podíváte na strom života lékařů, uvidíte, že se bude prudce a radikálně zhoršovat. Ať jsou to praktičtí lékaři, ať jsou to praktičtí lékaři pro děti a dorost, které jsme ostatně zrušili, tak jsou tak staří, že jejich odchod do nárokového důchodu je víc než za dveřmi. Je to zase něco, co zní velmi dobře, ale vlastně v tuto chvíli to nic neřeší. Má otázka je, co bude zítra, co bude pozítří.

Je jasné, že zdravotnictví je věc, která se má plánovat na ne jedno volební období. To plánovací období musí být minimálně deset let, jinak to nemá smysl. A také je pravda, že pokud chce vláda něco prosadit ve zdravotnictví, musí to udělat druhý den potom, co nastoupila, musí to mít nachystané, protože vždycky to bude mírně řečeno nepopulární, a vždycky ta vláda, když to neudělá hned, tak najednou začne vidět na další volby a na to, že by zase mohla něco slíbit a neudělat, a pak už se to nikdy nestane.

To je problém, který mám, který dovedu definovat, a když si to čtu v těch ostatních oblastech, všude vidím ten prst komunistické strany, jak tam prosazuje svoje myšlenky. Já jsem velký pamětník. Znám komunistickou stranu od svých plenek a vím, jak to funguje. Vím, jak se řekne, my znárodníme, ale ne malé podnikatele a střední podnikatele, těch se nedotkneme. Pak je znárodní všechny. Teď jsou to první kroky. A když budete takto pokračovat, tak tu za chvilku budeme mít znovu ten problém, kdy se mě budou ptát moje děti, co jsem udělal pro to, aby to takto nebylo. Vím, že mluvím zbytečně. Vím, že mluvím hlasem volajícího na poušti. Ale říkám vám, velmi si zvažte to, co vytváříte jako koalici. Velmi si zvažte to, jakou v ní budete mít sílu. Velmi si zvažte to, jestli budete schopni vůbec v nějaké podobě udělat něco, co je perspektivní, prospektivní pro tuto zemi, prospěšné pro nás, pro naše občany a prospěšné svým způsobem i pro vás. Protože věřte mi, čas neměří krátkodobě. Čas měří potom výsledky. Čas si nepamatuje, jestli byl někdo slušný člověk. Pamatuje si, co špatného udělal.

Já to špatné nechci udělat, a proto svůj hlas pro tuto koalici nedám. Znovu říkám, mluvím zbytečně, ale považoval jsem za svou povinnost to říct prostě pro to, že já ten vývoj, co se stane, když se komunisté dostávají k moci, znám. Jmenují se trošku jinak, ale filozofii v hlavě mají úplně stejnou. Jenom v tuto chvíli nemají kvéry. Tak to není o tom, že by vyšli s ozbrojenými milicemi do ulic.

Děkuji.