V Poslanecké sněmovně nás čeká vládní novela zbrojního zákona a má moji podporu. Naopak kriticky se stavím proti návrhu směrnice Evropské komise, která chce v reakci na listopadové teroristické útoky v Paříži bránit takovým ohavným zločinům mimo jiné tím, že stanoví povinnost registrovat i nefunkční hračky. Přitom zásadní krok, jak ochránit Evropany, tedy nekompromisně pod hrozbou exemplárních trestů potírat obchod na černém trhu, odkud teroristé získávají zbraně, zatím bohužel nepřichází.

Také americký prezident Obama je dlouhodobě odhodlán zpřísnit podmínky pro získání zbraní. Jeho poslední projev, v němž ohlásil balík legislativních úprav, kterými chce omezit násilnou činnost související s držením zbraní, byl velmi emotivní, prezidentovi při něm tekly slzy. V čem tkví rozdíl mezi podmínkami pro držitele zbraní u nás a za oceánem? A mohou se Američané inspirovat českými právními normami?

Druhý dodatek americké Ústavy z roku 1791 zaručuje právo občanů držet a nosit zbraně a vytvářet domobranu. Byl sepsán po skončení války za nezávislost, aby v případě nástupu tyranské vlády, která by se pokusila omezovat základní práva lidu, ji mohli občané v případě nemožnosti politického řešení svrhnout za použití zbraní. Zbraně v rukou spořádaných občanů současně mají sloužit jako jakási protiváha federální ozbrojené moci.

Před více než dvěma sty lety velmi pokrokový krok ochrany demokracie, dnes v důsledku nevyváženosti legislativy v jednotlivých státech a městech USA rizikový prvek. Připodobnit bychom ho mohli k tomu, že by v jednotlivých krajích České republiky platily jiné podmínky pro získání zbraní. A tak by šlo v jednom kraji takřka bez omezení koupit zbraň a použít ji ve vedlejším, kde jsou podmínky držení tvrdě omezeny. Útoky šílených střelců, při kterých umírají nevinné oběti, se odehrávají v USA ve většině případů podle tohoto scénáře. V důsledku stanovení bezzbraňových zón, například ve školách, není nikdo, kdo by se vyšinutému útočníkovi se zbraní v první chvíli postavil při střeleckém masakru na odpor.

Obamův záměr prověřování trestné minulosti veškerých zájemců o zbraň narazil u konzervativních kongresmanů. Zaklínají se nedotknutelností ústavního práva na vlastnictví zbraně. Možná nevědí, že u nás může zbraň vlastnit každý občan. Dbalý zákona, který projde psychologickým a lékařským vyšetřením, získá zbrojní průkaz a pregnantně zná svá práva. Ví, kdy může zbraň nosit, použít a jak ji zabezpečit. Následně požádá policii o udělení nákupního povolení, zakoupenou zbraň řádně zaeviduje v celostátním registru, který je v rámci Evropy unikátní. Údaje o každé zbrani, její historii a kterémkoliv majiteli jsou podle evidenčního čísla v registru snadno dohledatelné.

Všichni rádoby chytrolíni tvrdí, že bychom se měli učit od zemí na západ od nás. Tohle přesně je případ, kdy by tomu mělo být naopak.

Roman Váňa, předseda Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny