Vážený pane ministře, vládo, dámy a pánové,

rád bych se také připojil do debaty, za kterou jsem vlastně rád, protože je to debata do značné míry věcná. A tak to má u zákona o státním rozpočtu být. A pamatuji si velmi dobře, že to tak bylo i v minulém volebním období. Nebudu příliš dlouhý. Ale aby tady zazněly i hlasy nejenom opozice, které jsou z logiky věci kritické, ale abychom dokázali připomenout i některé věci a říci tak, jak skutečně jsou. Dělal jsem si poznámky u některých vystoupení a budu na to také, nebo pokusím se na to také krátce reagovat.

Ale na začátku mi dovolte vyjádřit velké poděkování - poděkování této vládě a jednotlivým ministrům, protože to byl skutečně husarský kousek. Já jsem jim to zadání, které dostali, předpokládám, na prvním jednání vlády někdy 18. prosince, vůbec nezáviděl, protože vyrovnat se s tím přepracovat jednotlivé kapitoly státního rozpočtu v řádu 45 dnů, to skutečně nebylo jednoduché. Poděkování si zaslouží nejenom ministři samotní, ale také aparáty na ministerstvech, úředníci, protože to skutečně jednoduché nebylo.

A chci tady zdůraznit, my jsme jako koalice SPOLU i druhá vládní koalice dali jasný slib voličům, že se budeme chovat rozpočtově zodpovědně, že roztočený dluh, do značné míry daný tím, že se tady minulá vláda snažila různými více či méně populistickými balíčky tak trochu uplácet voliče i v průběhu nejenom toho období těsně předvolebního, tak skutečně v této praxi nechceme pokračovat. My jsme dali slib, že snížíme schodek státního rozpočtu pod 300 miliard, tak jsme ho také splnili. A hlavně musíme zastavit to, co se za poslední tři roky tady roztočilo, a budu spravedlivý, samozřejmě do jisté míry v tom hraje roli covid a covidové náklady, ale - a to chci zdůraznit - nelze se na to vymlouvat. To, že se za poslední tři roky zvýšil dluh na občana České republiky o 90 000 Kč, a dneska každý občan České republiky dlužíme 250 000 Kč, tak to je bohužel realita.

A jenom připomenu, že z covidových nákladů, které šly v rámci navyšování schodku státního rozpočtu v minulých letech, tak reálně na covidových nákladech skončilo nějakých 30, možná 35 %. Ne víc. Čili ty peníze se projedly. Ty peníze se spotřebovaly. Ty peníze se rozdaly v rámci všech možných různých balíčků těsně před volbami tak, abychom se pokusili saturovat, sanovat voliče. Výsledek se nedostavil. Zaplať pán bůh za to. A naše vláda může přijít se zodpovědným rozpočtem. Přichází se zodpovědným rozpočtem, který hledá úspory hlavně právě na úrovni provozu a státu jako takového, nikoli na úrovni občanů. Ten rozpočet jednoznačně není zaměřen proti občanům, ale naopak v jejich prospěch. Žádné hloupé škrty, jak tady občas zaznívá, se nekonají. My jsme a naši ministři skutečně hledali úspory tak, abychom dokázali ve finále pomoci vám občanům, a to například i v krocení té drahoty, když tady opakovaně zaznívají dotazy, kdy s tím, co s tím budete dělat. Tak právě tento rozpočet, který tady je projednáván v prvním čtení, je jedním z nástrojů, jak zastavit inflaci, vrátit ji do přiměřených čísel a zastavit tím i růst drahoty.

Dovolte mi ale reagovat ještě na některé věci, protože tady zaznívají tak trochu jako na kolovrátku, a je potřeba na ně reagovat. První věc - oněch 14 miliard z rezerv zdravotních pojišťoven. Řekněme si, jak se ty věci mají. Tato vláda přichází s tím, že zachovává odvody státu za studenty, děti, seniory, invalidy na stejné úrovni jako vláda předchozí v roce 2021. Čili zachováváme výši odvodů na stejné úrovni, což znamená právě využití těch 14 miliard z rezerv, které činí 56 miliard, jak tady nakonec konstatoval tuším i poslanec Andrej Babiš. Čili nejedná se o žádné vyhladovění pojišťoven. Prosím pěkně, nestrašme tady lidi. To tady opakovaně zaznívá. Nejedná se o žádné ohrožení ani kvality ani dostupnosti ani rozsahu zdravotní péče. Toto vláda nikdy nepřipustí. Proto ty věci byly také konzultovány ze strany ministra zdravotnictví, ministra financí s řediteli všech zdravotních pojišťoven. A v tomto můžeme jednoznačně každého občana ujistit: nic takového nejenom že nehrozí, ale také nenastane. Tak to je první věc, kterou je potřeba znova zdůrazňovat, aby tady nebyla vytvářena opět atmosféra strachu z toho, že někdo snad nedostane potřebnou, kvalitní a dostupnou zdravotní péči.