Kdyby vás zajímalo, jak mají boj s pandemií legislativně upravený u sousedů, tak tady je přehled (jak zjistíte, ve třech ze čtyř sousedních zemí mají speciální protiepidemický zákon).

Německo:

V Německu se pravidla určují spoluprací federální a zemské úrovně a hlavním legislativním nástrojem je zákon pro boj s infekčními nemocemi (Infektionsschutzgesetz, IfSG). Tento zákon platí od roku 2000 a v březnu a listopadu 2020 byl dvakrát novelizován, aby lépe fungoval v boji s koronavirem. Některé pravomoci v tomto zákoně, především omezení překračování hranic a uložení pracovních povinností, je možné pouze pokud Bundestag odsouhlasí vyhlášení epidemické situace s celonárodním dopadem (Epidemische Lage von nationaler Tragweite). Tato situace byla vyhlášena se souhlasem Bundestagu 25.3.2020 a nemá časové omezení, při změně zákona v listopadu 2020 byla tato situace 18.11.2020 odsouhlasena znovu. Spolková vláda pak pravidelně podává Bundestagu na plenárních zasedáních zprávu o situaci a chystaném postupu vlády. Specifické kroky pak určuje Národní pandemický plán za jehož vypracování a nastavení odpovídá Institut Roberta Kocha. Na tento plán pak navazují jednotlivé zemské pandemické plány.

Rakousko:

Obdobně jako v Německu se pravidla určují spoluprací federální a zemské úrovně, ale na rozdíl od Německa je v Rakousku řízení více centralizované. Hlavním legislativním nástrojem je Epidemický zákon (Epidemiegesetz) z roku 1950, který byl v průběhu roku několikrát novelizován, aby odpovídal potřebám boje s koronavirem a dále nově v březnu schválený zákon speciálně pro boj s koronavirem (Covid-19-Maßnahmengesetz). Tento specifický zákon byl schválen s časovým omezením k 21.6.2021 a pokud by byl prodloužen, bude potřeba nového odsouhlasení parlamentem. Dále některá nejsilnější omezení v zákoně, jako celonárodní totální lockdown, musí být navíc odsouhlaseny parlamentem před jejich vyhlášením. Specifická pravidla, která platí v daném čase pak určuje nařízením (Verordnung) Spolkové ministerstvo pro sociální, zdravotní a pečovatelskou politiku a ochranu spotřebitele, příslušný ministr je pak hlavním orgánem, který pravidla vyhlašuje a může i do určité míry nařídit zemským hejtmanům vykonat určitá opatření. Implementací těchto rozhodnutí jsou pak skrze koordinační štáb Penta++ při ministerstvu vnitra, pověřeny jednotlivé státní orgány.

Slovensko:

Slovensko ve svém postupu funguje obdobně jako Česká republika, a to skrze opatření učiněná za vyhlášení stavu mimořádné situace (náš nouzový stav). Během jarního období roku 2020 platila mimořádná situace od 12.3. do 14.6., v podzimním období od 1.10. do současnosti (zatím do 19.3.). Po novelizaci příslušného zákona v loňském prosinci je vyhlašování mimořádné situace na Slovensku o něco jednodušší než v Čechách vyhlašování nouzového stavu. Nicméně vzhledem k tomu, že slovenská vlády má v parlamentu komfortní většinu, probíhá schvalování bez větších problémů. Obecně se dá říct, že samotná pravidla a opatření jsou na Slovensku o něco přísnější než v Čechách a byla víceméně celou dobu od vypuknutí pandemie.

Polsko:

V Polsku se všechna opatření řídí novým zákonem o boji s infekčními chorobami, který byl schválen velkou většinou hlasů napříč politickým spektrem na začátku března 2020. I když byly určité diskuze o ústavnosti zákona, byla debata o tomto zákonu hodnocena velmi pozitivně i od opozičních stran, s tím, že jim v mnohém vláda vyšla vstříc a umožnila najít kompromis, což podle nich není v současné polské politice norma. Od té doby se veškerá opatření řídí tímto zákonem.