V celém záměru nelze spatřovat nic jiného, než cílený útok na suverénní pravomoce měst a obcí a snahu uvrhnout je do stále citelnější závislosti na nejrůznějších dotacích a na libovůli výše postavených politiků.

V minulosti si mnoho měst a obcí vyřešilo otázku obecních bytových fondů, správně pochopily, že obce nejsou schopné se o takový fond efektivně starat, a obecní byty zprivatizovaly, jakmile to bylo možné. Zamezily tím korupci, postupnému chátrání domů a v neposlední řadě často i vznikům ghett. Zářným příkladem může být například město Beroun.

Úmysly paní ministryně Marksové jsou hanebné - jsou namířené právě proti těm městům a obcím, které se v minulosti svých bytů v dobrém úmyslu zbavily a snaží se hospodařit racionálně. Znamenají upevnění politické korupce a klientelismu mezi obcemi a vyššími úrovněmi politiky. Jsou umělým ospravedlněním dotačního financování, ať už na úrovni krajů, státu nebo evropských fondů - protože jen málokteré město či obec si bude moci dovolit dostát tomuto vynucenému závazku ze svých vlastních zdrojů.

A hlavně: jde o popření demokracie (což není v případě paní ministryně Marksové žádným překvapením). Pokud budou mít obce a města zákonnou povinnost vynakládat obrovské sumy peněz na tzv. sociální bydlení, žebrat kvůli tomu o dotace, a zadlužovat se, je tím omezena moc občanů nad obecními rozpočty, a tedy jedno z hlavních témat každých komunálních voleb.

Takto zamýšlený a navržený zákon o tzv. sociálním bydlení je tedy třeba co nejdůrazněji odmítnout a vedení měst a obcí by se podobným marksismům měla zásadně postavit.

Psáno pro blog.idnes.cz