Zkusme si to představit. Půjdu do galerie s úmyslem podívat se na obrazy. 
Tak, jako hoši ze skupiny Z toho ven vylezli na střechu hradu s úmyslem rozhlédnout se po okolí z výšky. 

Já uvidím v galerii akty. Budu rozezlen, neboť to uráží mé cítění, něco takového jsem tam nečekal, byť výstava měla název "Akty", odsoudím za takové hnusné obrazy autora, obrazy sundám a nahradím je reprodukcemi, které mám náhodou u sebe.   
Hoši uviděli nahoře na střeše standardu, byli překvapeni, protože ji tam nečekali (!!!), a protože urážela jejich cítění, a protože nesouhlasili s "tvorbou" hradního pána, standardu si vzali k sobě do úschovy, a namísto ní tam pověsili obří červené trenýrky, protože je měli taky náhodou u sebe v obří velikosti. 

Já budu tázán, kdeže jsou obrazy. Sdělím lživě, že se mi cestou z galerievytrousily z auta. 
Hoši byli tázáni, kde je standarda. Sdělili, že jim uletěla. 

Já ale budu mít obrazy doma, a budu se muset na tu hnusotu stále dívat.Tak se raději rozhodnu je zničit. Rozřežu je na tenké plátky, které rozpošlu nazdařbůh náhodně vybraným občanům. Kdo bude mít štěstí, dostne bradavku, kdo ne, tak třeba kousek zadku. Budu se smát, protože se mi to bude zdát vtipné. V tu chvíli mi nedojde, že jsem se přihlásil k jasné lži. 
Chlapci také měli standardu doma. A protože se na ni taky nemohli nemohli koukat, rozhodli se, že ji rozstříhají, a proužky pošlou náhodně vybraným občanům. Smějí se, neboť jim to připadá vtipné. V tu chvíli jim nedojde, že se přihlásili k jasné lži. 

Pak se ocitneme u soudu.
Všichni jsme osvobozeni.
Já proto, že jsem zničením uměleckých děl projevoval názor vůči tomu, že na obrazech byly nahé ženy. 
Hoši Ztohoven proto, že projevovali zničením standardy také svůj názor. 
Rozdíl byl pouze v tom, že já jsem do galerie vstoupil legálně, zatímco oni na střechu hradu nelegálně. To však soudkyně velkoryse přehlédla. 
Ale podstata zůstává - dosáhli jsme výroku, že krást a ničit se smí, protože je to projev názoru. 
Tedy ve jménu projevu názoru se smí porušovat zákon.

A teď se vrátím k titulku. Za tohoto výkladu zákona mohou muslimové bez obav znásilňovat naše ženy. Jen to musí u soudu prohlásit z projev názoru, že ta evropská žena byla nevhodně oblečena. Že je znásilnění trestný čin? Ale krádež přece také! Jak je tedy možné, že byla prohlášena za projev názoru? 

Pokud soudkyně odůvodnila výrok tím, že bychom se odsouzením vrátili do totality, pak bych ji rád upozornil, neboť já ty doby pamatuji, že právě totalita ničila symboly, pálila knihy a neměla úctu k historickým hodnotám a tradicím. Kdyby se jednalo o standardu Masaryka, rozstříhali by ji soudruzi taky.  Kdyby se měly pálit knihy Havla, spálí je. Naopak demokrati se vyznačují tím, že respektují pluralitu názorů. Také to, že zákon platí pro všechny, nejen pro vyvolené. A že nikdo nemá právo násilně vnucovat jiným své názory. A že prezident, zvolený lidmi této země, se musí respektovat, ať máme na něj názor jakýkoli. Protože to je demokrace.  

Nebo by bylo správné, aby po zvolení Havla vylezl Milouš Jakeš na hrad, ukradl jeho vlajku, zničil ji - a byl ovobozen, protože tím svobodně projevil svůj názor? Umíte si to představit? Tak proč máme najednou jiný metr? Bude se rozhodovat podle sympatií nebo antipatií k osobě prezidenta? Kde to jsme?

Banda Z toho ven ve jménu svého názoru, který je podle ní jediný správný, si osobuje právo krást a ničit. Přesně to ale dělali soudruzi. Kradli, zakazovali, ničili. Takže jaký návrat k totalitě by bylo nazvat krádež krádeží? Naopak - daný rozsudek je tímto návratem. Říká, že ideologie je více než zákon. Že ve jménu názoru se může krást a ničit. Ano, Koniáš také pálil knihy, když si myslel, že je jejich obsah škodlivý. Dojde i na to? 

Zkrátka - rozsudek soudkyně o osvbození zlodějů je skandální.Totalitní. Zavání schvalováním pálení knih. To není demokracie. To je anarchie. Žádný názor se nemůže projevovat pácháním trestného činu. Pokud něco takového obhajuje dokonce soudkyně, a tvrdí, že tam hoši vylezli omylem, náhodou měli u sebe obří prádlo, a nechtěli ničit - i to se stalo asi náhodou, nemá v taláru co dělat. Nebo tak možná v Číně.  

Jinak - vzpomínám si na jeden opravdu umělecký počin, který pobavil celý národ, ale za který naopak umělec a autor šel do kriminálu. Panáčci na semaforech. Panáčci neprošli, umělec měsíc seděl. 
Jiný názor občana, který namaloval tykadla politikům, byl také odměněn vězením. 
Narozdíl od hochů ze Ztohoven těmto dvěma lidé tleskali. První pobavil, druhý...vlastně taky.

Jeden projevil názor, že semafory jsou nudné, druhý názor, že politikové jsou směšní. Oba natvrdo seděli. 

Takže se ptám - jaký je rozdíl mezi panáčky, tykadly a zničením státního symbolu? 
Žádný - všechny překročily zákonnou hranici. Pánové poškodili nebo zničili cizí věc. A to se prostě nesmí.
A demokracie se vyznačuje tím, že měří všem stejně. 

Tak proč jsou hoši ze Ztohoven z toho ven? 

Z Profilu autora na PL.cz