Migraci se poslanci věnují v dolní komoře už po několik měsíců, ovšem debata se stále kouskuje. Přitom začala již loni na podzim. Tehdy kupříkladu poslanci odmítli myšlenky na zavedení trvalého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie a podpořili opatření, jež povedou k lepší ochraně vnější hranice Unie, navracení lidí bez práva na udělení azylu nebo zásahům proti pašerákům lidí.

V letošním roce poslanci o tématu hovořili v lednu a pak také 12. února. K žádnému výsledku se však prozatím nedobrali. Šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola ale při únorové debatě představil návrh usnesení, které lidovci připravili spolu s ČSSD a TOP 09. Vláda by podle něj měla kupříkladu podporovat návrh na zřízení společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a zasadit se o zajištění hranic Schengenu. Usnesení prozatím poslanci nepodpořili, ovšem tématu se mají věnovat také na své březnové schůzi.

Právě o Schengenu ale dnes hovořil ve Sněmovně premiér při ústních interpelacích, kdy odpovídal na dotaz poslance Antonína Sedi z ČSSD. "Patnáctého února se konal summit zemí Visegrádské čtyřky, kde byl navržen plán B, pokud by plán A, přijatý Evropskou unií, ztroskotal. Nicméně 17. a 18. února proběhlo jednání Evropské rady, kde se mimo jiné řešila problematika migrace. Chci se proto zeptat, pane předsedo vlády, jaké jsou aktuální závěry této Evropské rady, a jaké jsou hlavní priority v přístupu k řešení migrační krize," tázal se Sobotky Seďa. Zajímalo jej také, jak byl Sobotka úspěšný při prosazování návrhů vzešlých ze summitů V4, či zda rada přijala některé priority dohodnuté právě v rámci Visegrádu.

Sobotka pak ve své odpovědi zdůraznil, že Česká republika chce, aby se dodržovala pravidla na hranicích Schengenu a rozhodně prý nebude akceptovat vytváření nějakých minischengenů.

„V4 dala jasně na vědomí, že žádné minischengeny nechceme a ani nikoho ze Schengenu nebudeme vylučovat,“ řekl Sobotka s tím, že EU by měla v nejbližších dnech hlavně pomoci Řecku s posílením ochrany hranice.

„Dnes jsem se zúčastnil jednání výboru pro evropské záležitosti a v pondělí je mimořádný summit EU, kde bude důraz položen na jednání s Tureckem,“ pronesl dále Sobotka. O svolání mimořádného summitu podle jeho slov požádalo Německo.

"Bude tam přítomen turecký předseda vlády. Já bych asi těmi očekáváními, která jsou spojena s Tureckem, začal. Protože to, co je prioritou České republiky - a dneska už je to priorita i celé Evropské unie - je ochrana vnější schengenské hranice, kde je největším problémem mořská hranice mezi Tureckem a Řeckem," zdůraznil premiér.

ČR podle Sobotky proto prý opakovaně požaduje, aby byla plněna dohoda mezi EU a Tureckem a aby fungovaly aktivní opatření vedoucí k omezení obchodu s lidmi.

"Největší slabina je ochrana mořské hranice. A v tuto chvíli se ta kritická místa nachází na mořské hranici mezi Tureckem a Řeckem. Já jsem rád, že máme nástroj k tomu, abychom s Turky mohli postupně hledat řešení. Ten nástroj se jmenuje dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem. Máme akční plán. Dohodli jsme se s Turky, že by Turecko mělo přijmout aktivní opatření k zamezení obchodu s lidmi, k omezení nelegální migrace, ale myslím si, že zatím nebylo učiněno dost. To znamená, stále ještě přichází příliš velké množství lidí přes turecko-řeckou hranici. Podle mého názoru roste naléhavost uzavření migrační trasy v oblasti západního Balkánu," sdělil dále premiér.

Naléhavost uzavření balkánské migrační trasy

Podle jeho mínění by ale měla ČR dát nyní jasný signál pro to, aby už kvůli problému s obchodem s lidmi byla balkánská trasa uzavřena co nejdříve.

Vedle uzavření balkánské trasy je potřeba také prý pomoci Řecku, neboť "v tom nemůže zůstat samo", přestože si prý Řecko neplní své povinnosti.

"Pokud se omezí ta vlna běženců, která v minulosti procházela přes Balkán, uzavřou se hranice nejenom Makedonie, ale samozřejmě Srbska, Chorvatska, Slovinska, Rakouska pro volný průchod běženců, tak je jasné, že v příštích týdnech budou uprchlíci zůstávat v Řecku. Musíme Řecku pomoci. Největší pomoc Řecku bude tlak na Turecko, aby Turecko konečně začalo přijímat vracené uprchlíky z Řecka," zopakoval předseda vlády.

Co se týče takzvaného plánu B, o němž Sobotka mluvil již dříve, tedy uzavření severní řecké hranice, tak ten prý fakticky spustilo Rakousko, když ohlásilo, že chce migrační vlnu regulovat.

...až padesát procent migrantů přichází do Evropy z ekonomických důvodů

Sobotka dále přiznal, že třicet až padesát procent migrantů přichází nyní do Evropy z ekonomických důvodů: "Když se podíváme na strukturu toho migračního proudu, tak situace je taková, že zhruba polovinu, 60 procent tvoří váleční uprchlíci, ale 30, 40 a někdy až 50 procent tvoří lidé, kteří přicházejí do Evropy z ekonomických důvodů. Přicházejí ze zemí, kde není válka. Prostě jenom jdou do Evropy, aby si zlepšili své životní podmínky." Proto je podle něj třeba položit důraz na to, aby Turecko začalo přijímat zpět ekonomické uprchlíky, kteří se dostávají do Řecka.

Sobotka ale svými slovy na druhou stranu potvrdil prohlášení viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermana z ledna tohoto roku. Timmerman v té době čísla zveřejnil s odkazem na zprávu agentury Frontex.

„Většina těch, kteří přichází do Evropy z Blízkého východu nebo Afriky, patří mezi ekonomické migranty,“ řekl tehdy Timmerman. „U více než poloviny lidí, kteří nyní přichází do Evropy, nelze očekávat, že by získali azyl, nemají na něj nárok. Asi 60 procent nemá důvod o azyl žádat," uvedl také Timmerman.

Tito „falešní" uprchlíci podle něj nejčastěji pochází z Maroka a Tuniska a do Evropy pronikají skrze díry v tureckých hranicích. Všichni z nich doufají, že v Evropě na ně čekají lepší ekonomické vyhlídky.

Tusk: Už do Evropy nejezděte!

Přiznání Sobotky o ekonomických migrantech navíc přišlo v den, kdy i sám předseda Evropské rady Donald Tusk migranty vyzval, že pokud do Evropy přijíždějí z ekonomických důvodů, tak by měli udělat čelem vzad a cestu do Evropy vzdát.

Tusk se totiž během dneška snažil v Řecku předjednat s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem dohodu mezi Řeckem a Tureckem, jež by zajistila omezení proudu migrantů směřujících na Západ,

„Obracím se na všechny potenciální ekonomické migranty, ať už jsou odkudkoliv. Nechoďte do Evropy. Nevěřte pašerákům. Neriskujte své životy a peníze pro nic,“ vyzval dnes Tusk se slovy, že „Řecko ani žádná jiná evropská země již nebudou tranzitní zemí a Schengenská pravidla znovu vstoupí v platnost“. Tusk také apeloval na jednotlivé členské státy Unie, aby se  vyvarovaly dalších opatření na vlastní pěst.

Těm, kdo pomoc skutečně potřebují, naopak předseda Evropské rady slíbil důslednější pomoc a uvítal čerstvý plán Evropské komise na poskytnutí dalších prostředků zemím zasaženým přílivem uprchlíků, zejména Řecku.