U mnoha dotazů, jak už bylo uvedeno výše, odpovídal Schwarzenberg na otázky spojené s uprchlíky, kteří v současné době hýbou politickým děním napříč všemi stranami. Podle bývalého ministra zahraničí jsou tak Češi víceméně stejně xenofobní jako jejich sousedé. „Je pravda, že jiné evropské státy přijímají mnohem větší počet uprchlíků,“ vzkázal šlechtic jednomu ze čtenářů s tím, aby si na celou věc, pro snadnou dostupnost informací, udělal obrázek sám.

I další otázky se zabývaly otázkou imigrantů. „Proč na pomoc uprchlíkům nevyšleme polní nemocnici do Jordánska, jak navrhuje prezident,“ ptal se další čtenář, kterému ale Schwarzenberg neodpověděl, protože coby člen opozice nemá údajně k dispozici materiály. Podobná slova volil neúspěšný prezidentský kandidát i u otázky, kolik uprchlíků je podle něj Česko schopné přijmout. „Nemám dost podkladů, abych vám mohl dát čísla, ale zajisté se daří stejně velikým zemím, jako je naše, přijmout několik tisíc uprchlíků,“ napsal s tím, že když už tady budou, tak bychom jim měli dát příležitost pracovat, protože v leckterém průmyslu prý docházejí dělníci.

Jednomu ze čtenářů, který se ptal, proč následky řady válek, které rozpoutaly především USA, schytává v současné době Evropa, odpověděl, že nemůžeme tvrdit, že za nic nemůžeme. „Evropané napáchali ve vztahu k národům střední Afriky dost,“ myslí si, a proto si tedy Evropa musí problém vyřešit sama. „Tak jak jsme získali miliardy od Evropské unie, tak budeme teď společně nést i břímě, to je jasné,“ připomněl.

Podle Schwarzenberga dále největší chybou nebylo svržení diktátorů, ale to, že se nepřemýšlelo, co bude po tom. „Byli velice krutí, takže svrhnout je bylo správné,“ napsal čtenáři, který se ptal, zdali to nebyla chyba, když ve svých zemích udrželi alespoň trochu pořádek.

Cesta Ransdorfa na Krym? Je to, jako kdyby po Mnichovu někdo oficiálně navštívil Sudety