Migranti, migrační krize, kvóty. To se probíralo v první hodině ústních sněmovních interpelací na premiéra Bohuslava Sobotku během dneška. A to přestože poslanci migranty měly na stolech již toto úterý na základě dohody zástupců poslaneckých frakcí při schvalování programu zářijové schůze, ovšem debatu v ten den na toto téma zdaleka neskončili.

„Jak bude česká vláda postupovat okolo speciálních požadavků uprchlíků? Bude požadovat na tyto uprchlíky speciální prostředky, kterými bude dorovnávat ten rozdíl, aby u nás zůstali? Bude je zavírat do nějakých táborů, tam je koncentrovat a hledat nějaké řešení, aby nám po 180 dnech z toho tábora neodešli bez prostředků? Nebo bude hledat ze státního rozpočtu prostředky, aby mohli po 180, co z toho tábora odejdou, nějak fungovat v této společnosti a nebyli nuceni páchat kriminalitu, popřípadě najít si nějakou práci?" tázal se Sobotky kupříkladu komunistický poslanec Leo Luzar, který ve svých otázkách kromě jiného připomněl, že imigranti mají podle jeho informací pobírat dávky od českého státu ve výši dvojnásobku, mnohdy i trojnásobku minimální mzdy.

"To všechno jsou zátěže sociálního systému. Pokud na to Evropa vyčlení prostředky, při hrubém přepočtu na české koruny v rámci kurzu tyto budou nesrovnatelné s tím, co pobírá český občan v rámci sociálních dávek, natož platu," řekl dále v dotazu Luzar.

„Pokud jde o cizince, který je zadržený v souvislosti s neoprávněným pobytem na území ČR a existují důvody pro jeho zajištění do zařízení pro zajištění cizinců podle příslušných zákonů, tak tento cizinec při svém pobytu v zařízení žádné příspěvky ani jiné finanční prostředky nedostává. Ustanovení zákona o pobytu cizinců pak dokonce stanoví, že cizinec je povinen uhradit náklady, spojené se svým pobytem v zařízení pro zajištění cizinců. To je situace těch, kteří jsou zde zajištěni a nejsou žadateli o azyl,“ odpověděl v první větě Sobotka.

Pokud jde prý o druhou skupinu, tak tam jde prý o žadatele podle mezinárodní ochrany pobývající v azylových zařízeních.

"Tyto osoby mají přirozeně jinou situaci. Jedná se o azylová zařízení, která jsou zřízena v souladu s příslušným zákonem o azylu, a žadatelé o udělení mezinárodní ochrany ubytování v přijímacím středisku, toz znamená, že ti, kdo mají ubytování v tomto přijímacím středisku, mají nárok na kapesné v souladu s ustanovením zákona o azylu. Výši kapesného stanovuje vyhláška a v tuto chvíli je stanoveno na 30 Kč za kalendářní den," uvedl dále premiér.

V pobytových střediscích, kde nemusí být poskytována strava, si podle něj žadatelé o mezinárodní ochranu dokonce prý sami vaří a je jim poskytován příspěvek ve výši životního minima v souladu s příslušným zákonem. "V žádném z těchto případů se nemůže jednat o jakékoli zvýhodnění žadatele o azyl, oproti jinému občanovi České republiky," zdůraznil.

Co se týče dávek v EU, pak v Evropě není k tomu podle Sobotky sjednocená legislativa, takže není sjednocena ani úroveň podpory pro žadatele o azyl v jednotlivých zemích. "Vím, že například v Německu, kde je podpora přirozeně vyšší než v České republice, se v současné době diskutuje o tom, zdali by ta podpora i nadále měla být vyplácena v hotovosti, nebo zdali by měla být transformována do podoby voucherů, tedy poukázek na poskytnutí služeb v zařízeních, která se starají o žadatele o azyl," vysvětlil Sobotka.

Podle něj Evropská unie ale zřejmě bude přispívat určitou částkou příslušné zemi, která by se ujala žadatele o azyl a vyřizovala jeho azylové řízení.

"Pokud jde o občany, kteří by u nás získali azyl a chtěli by v ČR žít, tak tam máme pro ně připravena integrační opatření...Klíčová je otázka možnosti pracovat. V nové azylové legislativě, která je v tuto chvíli v parlamentu, se počítá s tím, že lhůta, kdy oni nemohou přijmout legální práci na území ČR, by se zkrátila na šest měsíců," zmínil dále ve svých odpovědích kromě jiného předseda vlády.

Fiala: Tak kolik jich vlastně přijmeme?

I další dotazy poslanců se stáčely k migrantům. Dotaz měl ohledně tohoto tématu třeba komunista Zdeněk Ondráček, jehož zajímalo, jak je ČR připravena na ochranu ve vztahu k možné zvýšené kriminalitě miigrantů. Poslanec a předseda ODS Petr Fiala měl na premiéra otázku ohledně toho, kolik vlastně Česko přijme uprchlíků. Dnes totiž vyplulo na povrch, že již ve hře není číslo 1500, ale Česko by prý nakonec mělo přijmout kolem 7500 migrantů. O takovém počtu hovoří například europoslanci z KDU-ČSL Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský s tím, že tato cifra rezonuje prý mezi diplomaty v Evropském parlamentu.

Premiér na tyto spekulace ale diplomaticky odvětil, že Česko nabídlo pomoc prozatím jen pro 1500 lidí, přesto naznačil, že je ve hře ještě jiné číslo.

„Teď se vede debata o jiném návrhu. Evropská komise přišla s žádostí o pomoc 120 tisíců uprchlíků. A my vedeme stejnou bitvu, jako minule. Nechceme, aby vznikl trvalý přerozdělovací mechanismus. Ale jsme připraveni v řádu několika tisíc lidí poskytnout tuto pomoc. Žádné konkrétní číslo říkat nebudu, neboť ho nevím,“ poznamenal k tomu Sobotka.

"Ale budeme postupovat tak, aby to bylo samozřejmě přiměřené našim ekonomickým možnostem, možnostem státního rozpočtu, abychom pro tyto lidi byli schopni najít pracovní místa,“ řekl dále premiér s tím, že by ale počet mohl být podobný jako za balkánských válek, kdy také ČR byla schopna zvládnout určitý počet uprchlíků.