Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu považuji rozhodně za minimalistické,“ řekla pro ParlamentníListy.cz Eliška Wagnerová. Jak dodala, soud se věnoval jen úzce jediné námitce, která kritizuje špatnou metodu výpočtu chybovosti v seznamu petentů. „To byla jediná námitka, kterou rozebrali,“ říká Wagnerová. Přesto, že podle senátorky uplatňovali disentující (nesouhlasící) soudci další námitky, které však byly ponechány stranou.

Za stávající situace by bylo nejlepší pustit do volby všechny tři kandidáty

Některé z těch námitek by ovšem podle bývalé ústavní soudkyně mohly být relevantní. „Rozumím tomu, že doba 15 dnů, kterou mají na to, aby to mohli posoudit, je velmi krátká,“ upozorňuje Wagnerová. Soudci se proto podle ní nemohli do té věci ponořit tak, jak by si to zasluhovalo. „Je otázka, zda preferovat uskutečnění té volby bez jejího odkladu, a pak bych skoro byla pro návrh, který tam i padl, že měli pustit do volby všechny tři kandidáty, kteří se blížili k 50 tisícům podpisů. Právě proto, že ty námitky ke kontrole podpisů byly docela relevantní,“ říká Wagnerová.

Jak říká, tento návrh sice neprošel, ale osobně by ho považovala za správnější. Když by se totiž vědělo dopředu, jaký ten systém kontroly je, kandidát by věděl, že musí nasbírat 100 tisíc podpisů, aby měl jistotu. „Ale potom ta ústava, která vyžaduje 50 tisíc podpisů, je vlastně na nic," konstatuje senátorka.

• TÉMATA: Vyřazení prezidentských kandidátů a Přímá volba prezidenta

Byl zvolen špatný systém, rodné číslo by bylo lepší

Nelíbí se jí ani systém kontroly, který zvolilo ministerstvo, že kontrolovalo celé archy, místo náhodně vybraných jmen. Kdyby někdo vypsal celý arch jen tak, sám o sobě, tak je ta kontrola nevypovídající. Největším problémem je ale podle senátorky trvalé bydliště. Je to podle ní identifikátor, který je sám o sobě špatný. „Ty petice se sbírají v nějakém časovém úseku. A v okamžiku, kdy ten člověk podepsal petici, mohl mít trvalé bydliště skutečně tam, kde ho uvedl. Ale on se přece za tu dobu mohl přestěhovat, nebo v místě trvalého bydliště třeba dočasně nebydlí,“ upozorňuje Wagnerová. Připomněla nález Ústavního soudu, který konstatoval, že trvalé bydliště má dnes pouze administrativní povahu a o ničem jiném nevypovídá. „Je to prostě špatně zvolený systém,“ dodává.

„Lepší by bylo rodné číslo, i když se říkalo, že by to byl větší zásah do soukromí těch lidí, ale jestliže se ten člověk rozhodne podepsat listinu dobrovolně, tak jakýpak zásah do soukromí,“ zvažuje Wagnerová. Byl by to ale podle ní naprosto spolehlivý identifikátor.