Co dělá Milan Štěch o půlnoci, ze soboty na neděli?
Tak to je doba, kdy se většinou už chystám ke spaní. Většinou chodím spát o něco dříve, samozřejmě, když nejsou oficiální povinnosti. Ale ze soboty na neděli v tuto dobu už se většinou chystám do postele. Já mám spánek rád a odpočinku je třeba.
To, co se dnes probírá ve společnosti, je verdikt Ústavního soudu. Jak Vy hodnotíte rozhodnutí Ústavního soudu, který zastavil řízení ve věci žaloby proti prezidentu Václavu Klausovi, obviňující ho z velezrady?
Tak něco podobného jsem očekával. Nebyl jsem mezi těmi, kdo tuto žádost iniciovali, ten návrh jsem nepodepsal. Samozřejmě, že po schválení Senátem jsem to byl povinen, jako předseda Senátu, před odesláním podepsat. Nebyl jsem s tím srozuměn, a to z jednoho důvodu, že do velezrady se ty jednotlivé prohřešky bývalého prezidenta Václava Klause podle mne „nevejdou“. Jsem přesvědčen, že velezrada je o něčem jiném. Například, pokud by prezident ohrozil celistvost území či paralyzoval činnost parlamentu, a podobné věci. Jistě, některé kroky podkopávaly důvěru občanů v demokratický systém a právní řád, ale velezrada to podle mne nebyla. A jak to hodnotím? Byl bych raději, kdyby Ústavní soud přijal nějaký verdikt. Zamítnutí, souhlas nebo částečný souhlas. Takto zůstaly otázky kolem konání prezidenta nezodpovězeny. Je pravda, že od 8. března došlo ke změně Ústavy právě v předmětné části. O závěrech Ústavního soudu budeme ostatně jednat ještě po svátcích.
-
TÉMA: Velezrada
Máme nového prezidenta. Jak hodnotíte prozatím první týdny jeho vládnutí na Hradě?
Myslím, že si vede velmi dobře, a že ke své práci přistoupil velmi aktivně. Věci, které bylo třeba, prostě řešil. Jako příklad bych rád zmínil jeho postoj ve věci únosu českých žen v Pákistánu či Afghánistánu, vlastně zatím nikdo neví, kde se nacházejí. To byla otázka jednání s vládou, Senátem se sněmovnou a s dalšími organizacemi, včetně odborů.
Další věc, kde jednal pan prezident velmi aktivně, byla záležitost navržení čtyř ústavních soudců a uvítal jsem, že své návrhy projednal Miloš Zeman s námi, Senátem. Takže podle mne si vede velmi dobře a já přeji jemu i nám, aby mu to vydrželo.
Co očekáváte v budoucnu od prezidenta Miloše Zemana?
Žádná konkrétní očekávání v tuto chvíli nemám. Osobně jsem připraven přistupovat k této spolupráci velmi konstruktivně. Rozdílnost v některých názorech jsme si řekli už v Senátu. Takže si myslím, že atmosféra by měla být vstřícná a dělná, bez nějakých konfliktů. Ono je těch konfliktních situací, například v souvislosti s vládou bez toho až až. Miloš Zeman má shodnou politickou orientaci jako já a většina Senátu. Je to levicový politik, který hledá rovnováhu mezi ekonomickým a sociálním vývojem. Jeho prioritou je nastartování hospodářského růstu, což je i naše priorita. Pokud jde o zahraniční politiku, má spíše eurooptimistický postoj, což ale neznamená, že bude vše, co přijde z Evropského parlamentu a Evropských komisí schvalovat, v čemž jsme také zajedno, také nejsme žádní eurohujeři. Takže to vnímání je velmi příznivé. Jiná věc by byla, kdyby chtěl Miloš Zeman, na úkor ČSSD, zlepšovat podmínky pro svou vlastní stranu (SPOZ), jejímž je čestným předsedou. Věřím ale, že Miloš Zeman dokáže předejít eventuálním podobným konfliktům a bude v první řadě jednat ve prospěch České republiky. Což i v tom jsme ve shodě.
Prezident mluvil o potřebě sjednotit levici. Jak to vidíte Vy, je to zapotřebí? Někteří sociální demokraté tvrdí, že to nutné není.
Já bych o sjednocování ani nemluvil. Spíše považuji za důležité, aby se obecně obrousily názorové rozdíly, aby prezident přistupoval ke všem stranám stejně. Jeho politická orientace zůstane stejná, tu jistě měnit nebude. A když dostane levice silný mandát od občanů, pak může prosazovat své priority, například již zmíněnou ekonomicko-sociální rovnováhu, zmírnění v tomto smyslu oné prudké polarizace ve společnosti, posilování takzvané střední třídy, a podobně. Myslím, že v tomto případě můžeme být mezi levicovými stranami přirozenými partnery, přesto, že vždycky budeme konkurenti. Na levici máme dvě silné strany – ČSSD a komunisty s jejich obvyklými 10 – 15procentními preferencemi, možná i více. No, a ty malé strany budou samozřejmě obecně ubírat hlasy voličů těm velkým stranám, což na levém křídle znamená těmto dvěma jmenovaným stranám, a to zejména ČSSD. Víte, nevadí mi, když se ty malé strany dostanou do parlamentu a budou pomáhat naplňovat levicový program. Horší to je se stranami, které získají 4,5 procenta, tedy zůstanou pod čarou, ale jistě mi dáte za pravdu, že ona 4,5 procenta budou na tom levicovém křídle chybět. A to je pak velká škoda. ČSSD se proto bude snažit získat co nejlepší výsledek, aby bylo možné levicový program prosadit. Když je to na úrovni například sociální demokracie Roberta Fica na Slovensku, tak to už se nechá vládnout v klidu. Ono se dá vládnout s menšinovou vládou, ale pak samozřejmě záleží na podpoře, kterou ta vláda ve sněmovně má. A při zbytečné ztrátě těch 4,5 procent by to asi bylo obtížné. Je třeba mít s podporou nadpoloviční většinu.
Nedá mi to, abych se nezeptala, jak hodnotíte kroky Jiřího Dienstbiera – jeho podporu Karlu Schwarzenbergovi, navzdory oficiálnímu rozhodnutí ČSSD podpořit Miloše Zemana a jeho až nenávistné výroky vůči současnému prezidentovi.
Vnímám Dienstbierovu podporu Karla Schwarzenberga jako jeho politickou chybu. On získal podporu ČSSD, která sice nebyla jednoznačná, ale nakonec většina sociálních demokratů ho volila, což bylo vidět i na tom jeho výsledku.
Ale Jiří Dienstbier přece dosáhl dobrého výsledku – 16 procent není málo. Proč ta zlost?
Byl to slušný výsledek, tím spíš, že je to mladý politik. Myslím, že prostě nedokázal tu prohru překonat. Z toho důvodu podle mne také ztratil hlasy jako místopředseda na sjezdu ČSSD a obecně si svou pozici zhoršil. Myslím, že potenciál má, jen musí ještě vyzrát, ale já jsem ho poznal jako sociálně citlivého člověka a nemyslím, že by to měl být konec jeho kariéry.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká