Senátoři mají v září hlasovat mimo jiné o doprovodných normách k novému občanskému zákoníku, které je třeba schválit do konce roku. Pokud by po zániku sněmovny v současném složení některou z norem odmítli nebo upravili, nemohla by být už přijata.

Podle dostupných informací se ale horní komora k ničemu takovému nechystá, i když zástupci její levicové většiny odmítají například zavedení nulové daně z akciových výnosů. ČSSD to chce ale změnit až zákonným opatřením, která bude Senát schvalovat po rozpuštění sněmovny a jejichž platnost by musela potvrdit dolní komora v povolebním složení.

Premiér Jiří Rusnok minulý týden po schůzce s předsedou Senátu Milanem Štěchem nevyloučil, že horní komoře zákonná opatření jeho kabinet navrhne. Mělo by to ale podle něj být jen ve výjimečném případě. Zákonná opatření by Senát podle Ústavy projednával výhradně na návrh vlády "ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona".

Opatření se nesmějí týkat Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, mezinárodních smluv a volebního zákona. Členové vlády avizovali, že Senátu navrhnou, aby zákonným opatřením schválil snížení poplatků za hospitalizaci ze 100 na 60 korun denně.

Snadné by mělo být v Senátu schválení zákona rušícího sKarty, přes něž si lidé měli vybírat sociální dávky a podpory z bankomatů či konta. Návrh zákona totiž předložil Senát na návrh ČSSD. Pokud zákon začne platit, měly by úřady práce držitelům karet dát na výběr, jak chtějí dávky dostávat.

Na zářijové projednání Senátem čeká také například omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v nových elektrárnách, které budou uvedeny do provozu od příštího roku. Příjemci podpory podle této normy budou muset odhalit vlastníky elektráren. Souhlas horní komory je třeba i k zákonu o povinném značení lihu, který reaguje na loňskou metanolovou aféru a jeho cílem je potírat nelegální alkohol.