„Snížení počtu poslanců klidně na jedenaosmdesát podporuji, to bude úplně stačit,“ řekl senátor Tomio Okamura na konferenci Přímá demokracie a její aspekty, která se nedávno konala v budově Senátu. Zúčastnilo se jí mnoho přívrženců Hnutí Úsvitu přímé demokracie a padaly tam i další dost kacířské myšlenky.

Méně poslanců

Ostatně Tomio Okamura je hlavní tváří výše zmíněného hnutí, které je pojmenované po knize Úsvit renomovaného ekonoma Pavla Kohouta. Ten také seděl za stolem. Jinak se konference zúčastnili krajští lídři Hnutí Úsvit přímé demokracie Marek Černoch, což je aktivní letec a syn známého zpěváka Karla Černocha, a publicista Jaroslav Novák Večerníček. Dostavili se ale i odborníci, co s hnutím nemají dvakrát moc společného. Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, advokátka Hana Marvanová či sociolog Petr Hampl.

Právě kvůli Gerlochovým slovům navrhl Okamura zeštíhlit Poslaneckou sněmovnu na počet členů Senátu, tedy na jedenaosmdesát. „Společnost je rozdělena. Poměrné zastoupení umožňuje více hledat kompromisy, ale nejsme toho schopni využít. Možná by se měl snížit počet poslanců. Je odvozen od rozložení v Československu, kdy bylo ve Sněmovně tři sta lidí a pak z toho při rozdělení zůstaly dvě třetiny. Nicméně i to je mnoho a stačil by menší počet. Nelze si dnes představit, že se najde dvě stě úctyhodných osobností, které by byly ochotné, se oddaně věnovat politice,“ řekl Aleš Gerloch.

Větší pravomoci Senátu

Právě Gerloch naznačil, že prezident Miloš Zeman má dnes, pár měsíců po volbách, oproti poslancům velmi silný mandát. „Nyní je důležitá obnova mandátu poslanců, protože jde o jejich současný největší handicap. V případě Senátu podporuji myšlenku, aby byla posílena jeho role v legislativě,“ doplnil.

Předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes prohlásil, že také podporuje přímou demokracii a mrzí ho, že představitelé občanské společnosti nemají možnost přímého vstupu do zákonodárných sborů, ale musejí jít přes politické strany. „Prezident mandát má. Představitelé politických stran si nechtějí vypustit rybník a proto jeho rozhodnutí kritizují. Měl by mít odpovídající kompetence i povinnosti,“ dodal. To si v podstatě myslí i předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba. Podle něj by stálo za zvážení, jestli se nevrátit ke konceptu socialismu s lidskou tváří, který měl v Československu mnoho sympatií před okupací v roce 1968. Ohledně silnějšího Senátu řekl: „V Senátu jsou vítězové svých volebních obvodů a měl by mít vyváženější vztah ke Sněmovně. Opravme to.“

Přímá demokracie

Podle ekonoma Kohouta voliči dnes vnímají stranické sekretariáty jako systémy, do kterých nevidí a jsou jim podezřelé. „Když má být systém otevřený rozmanitým kandidátům, ať už stranickým nebo nezávislým, tak je nutné zabezpečit, aby fungoval tak, aby umožnil i těm bez podpory velkých stran, aby mohli kandidovat a měli šanci být zvoleni. Líbí se mi systém Senátu, kam i člověk bez stranické podpory může proniknout. V podmínkách Poslanecké sněmovny to není možné,“ vysvětlil.

Mnohým výrokům, například, že stranám nyní vládnou podivné struktury stranických sekretariátů, se bránili senátoři Miroslav Škaloud z ODS a Miloš Malý z ČSSD. „Kde funguje čistá přímá demokracie? Možná v některých malých komunitách, ale sama o sobě je příliš složitá a turbulentní. Velmi rychle lze v ní měnit věci. Pokud se sejde skupina lidí a shodnou se, tak lze něco změnit ze dne na den. Anglie má obdobný systém jako my, ale má vylepšení, které jí umožní sestavit většinovou vládu. Ta má pak jasnou odpovědnost za konkrétní činy a výsledky,“ sdělil Malý s tím, že zavádění přímé demokracie bude vést k ještě méně funkční vládě, než té současné, protože v ní bude daleko více koaličních partnerů.

Občanské iniciativy zklamaly

Ani sociolog Petr Hampl, jak sdělil, nevidí největší problém na straně politických stran. „Obrovské byrokratické aparáty jsou hrůza a nyní budou kvůli zákonu o státních úřednících neodvolatelné. Budeme mít totálně zabetonovanou demokracii a to bude teprve zlé. ODS je dnes snadný terč, ale za rok třeba nebude v parlamentu. Strany přicházejí a odcházejí, což je v pořádku. V Česku však hrozí nekontrolovatelný nárůst státního aparátu,“ vysvětlil.

Podle Okamury byla tato konference první vlaštovkou, jak dostat otázky přímé demokracie do parlamentu, aby debata nabyla odbornějšího rázu. „Byly pozvány desítky občanských iniciativ a různých stran, třeba ANO 2011 nebo lidé z Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Šlo o první kulatý stůl, abychom se spojili a pokusili o změnu. Mrzí mě, že se mnozí nedostavili. Možná mají problém s přímou demokracií, což znamená odvolatelnost politiků v referendu, pakliže lžou, kradou či podvádí,“ okomentoval akci. Ostatně Hnutí Úsvit přímé demokracie pořádá ohledně tématu skoro každý týden debaty s občany v regionech.