Často se na adresu senátorů, kteří návrh podpořili, ozývá silná kritika a to i kvůli tomu, že jde o krok na poslední chvíli a byly k žalobě připojeny i některé starší věci. Co si o tom myslíte?

Krok na poslední chvíli? To říká kdo? Má mozek? Prvního ledna pan prezident zastavil trestní stíhání několika stovek zločinů. Druhého ledna jsem byl první, kdo veřejně řekl, že tento krok je třeba diskutovat a zvážit, zda nejde o porušení ústavy a o naplnění velezrady a také to, že se nad tím musí sejít právníci a odborníci. Právníci diskutovali a shledali, že důvody, proč byla naplněna dikce velezrady, tu jsou a ona abolice je jen poslední kapka.

Ozvali se také občané - vyzvali všechny senátory, ať háji zemi, oběti trestných činů a ústavu proti prezidentově zvůli. Poté, co byl odborníky sepsán návrh, podepsal ho potřebný počet senátorů a pak hlasoval Senát. Nic nebylo na poslední ani první chvíli - vše se dělo v logice nějaké historie.

Tématu se chytá prakticky všechen evropský tisk. Nemyslíte, že to celkově bylo přehnané?

Co je přehnané - hájit spravedlnost? Nebo na ni rezignovat? Už tahle otázka svědčí o tom, že v naší zemi se musíme zase začít snažit měnit povědomí o právu. Pojďme si to zopakovat - kdyby prezident nezabránil šetření a potrestání stovek zásadních a velkých zločinů, tak nemusel dnes Senát řešit nějakou velezradu. První krok neudělal Senát. Rozumíme si?