V roce 2010 byl senátor Petr Pithart (KDU-ČSL) jedním z těch, kteří prosazovali složitější podobu ústavního zákona o rozpuštění sněmovny. Pithart se tehdy domníval, že měla v tomto procesu hrát roli sněmovní většina, vláda v demisi a prezident republiky. V dnešní době ale chybí v zákoně tato silnější role prezidenta. „Sněmovní většina to má dnes moc snadné,“ myslí si i dnes někdejší místopředseda horní parlamentní komory. Podle jeho názoru bylo třeba postarat se o to, aby si sněmovní většina nemohla vypsat volby, kdy ji to napadne.

Výtka a pochvala Miloši Zemanovi

Následně Pithart poznamenal, že se s prezidentem Milošem Zemanem neblížíme k poloprezidentskému systému, před čímž varuje především TOP 09. Tato hrozba je podle exsenátora oslabena tím, že prezident za sebou nemá silnou politickou stranu působící ve sněmovně. SPOZ touto silou podle Pitharta vůbec není. „Dokonce mám pocit, že počínání SPOZ a především počínání kancléře prezidenta Vratislava Mynáře posiluje pravicové strany,“ poznamenal host pořadu.

Následně přišla řeč i na opětovnou kandidaturu Jana Sváčka na pozici ústavního soudce. Prezident k ní přikročil i navzdory tomu, že Senát již jednou Sváčka na pozici ústavního soudce odmítl. Učinil tak i na podruhé a Pithart to považuje za historickou chvíli. Ukázalo se totiž, že Senát jako instituce zůstal konzistentní ve svém názoru.  

Na druhé straně Pithart ocenil fakt, že prezident Miloš Zeman chodí do Senátu své kandidáty obhajovat. Václav Havel to udělal jen jednou a Václav Klaus dokonce nikdy, což podle Pitharta nebylo správné. Mimo doktora Sváčka ale Zeman předložil Senátu dobré kandidáty na ústavní soudce.

Největší přešlap Miloše Zemana

Zatím největší chybu ve svém funkčním období udělal Zeman podle Pitharta tehdy, když se ostře vymezil vůči Nejvyššímu soudu, jenž rozhodl o tom, že musí být zastaveno stíhání tří bývalých rebelů z řad ODS. Zemanovi se toto rozhodnutí nelíbilo a prohlásil, že ztratil důvěru k této instituci. „Já to považuji za strašné, za největší přešlap Miloše Zemana, ale jsem právník, tak jsem možná malinko posedlý,“ poznamenal Pithart.

Za další problém považuje Pithart fakt, že Senát okleštil své vlastní pravomoci v podobě možnosti obžalovat prezidenta z velezrady. Dnes musí tuto žalobu schválit sněmovna i Senát, ústavní většina. Pithart má zato, že se taková většina nepodaří sehnat, takže prezident je v zásadě nepostižitelný.

S tím je spojené ještě jedno riziko. Prezident v české společnosti požívá velké důvěry a spolu s přímou volbou se opírá o silný mandát voličů. Kombinace těchto faktorů může teoreticky vést k tomu, že nespokojený prezident svolá lid do ulic, pokud nebude spokojen s prací vlády.