Co říkají oba muži na situaci se soužitím romské menšiny s většinou v Duchcově a na návrhy Tomia Okamury k tomu, aby se situace na severu Čech zlepšila v řadě oblastí? Mohou mít návrhy šanci uspět a být aplikovány do praxe? Opravdu pomůžou vyřešit potíže, které se ve spolužití s romskou menšinou stále častěji objevují?

„Ve vší úctě, nemyslím si, že jde toliko o návrhy pana Okamury. Pokud je mi známo, přidal se k zamýšleným krokům kolegů poslanců Kádnera a Fialy. Pan senátor prostě vždy ví, jak se zviditelnit. Snad nejde opět o toto, ale jistý si nejsem. Jinak samozřejmě, každý krůček ke zlepšení tristní situace je chvályhodný. Bylo by proto chybou odsuzovat a dokonce nepodpořit cokoliv, co ji pomůže zlepšit. Obávám se však, že ani záměry zmíněných kolegů rozhodně nebudou ten zásadní všelék. Existuje-li takový vůbec. Je totiž obrovskou chybou, že mj. kolem 'cikánské otázky' se chodí po špičkách. Jak by řekl náš pan ministr zahraničí: ‚Je to naše zřejmá předposranost a tím i ten následný bordel…‘. Z jeho úst by to vyznělo mediálně beztrestně, snad to tedy projde i mně. Neboť ono to tak vskutku je. Už jen fakt, že se pomalu musíte bát označení Romů za Cikány, je ukázkou značného pokrytectví současné společnosti. Ono totiž opravdu nejde o žádný projev rasismu či netolerantnosti. Mimochodem jak to doopravdy i je, si lze dohledat kupř. na internetu. Postavit zeď v Matiční ulici byl zločin. Létali sem i cizí senátoři. Obrovitá zeď mezi USA a Mexikem či kolem Izraele je přitom pouhá ochrana. Zvláštní,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz na první téma poslanec Jiří Koskuba.

Podle Koskuby popírat narůstající problém soužití s touto populací může jenom ten, kdo to na vlastní kůži nezažil a nezkusil. Nebo je zcela slepý, hluchý a ještě blbý. „Jistě, je naprosto falešné házet všechny Romy do jednoho pytle. Bohužel, věčným omlouváním jejich nepřizpůsobivosti se paradoxně škodí hlavně těm, kteří zkouší žít a žijí jinak. To hlavně oni si zaslouží všemožnou podporu společnosti. Nikoliv ti, co již po dlouhá staletí mají problém přijmout zvyklosti národů, na jejichž území se rozhodli žít. A cokoliv pak vyvádí, za značného křiku zdůvodňují toliko svou opětovnou diskriminací. Kdo totiž nechce, nikdy nepochopí, neporozumí. Bohužel, tím se však sami dále a dále vzdalují od majoritní společnosti. Na ní vidí spoustu chyb, na sobě žádné. Ona nesmí požadovat nic, oni však maximum. Mimochodem, málokdo v zemích EU umí tak využívat přitom administrativně složitých sociálních výhod, jako právě jistá část tohoto snědšího národa. To je však možná i důkaz, že by mohli být naprosto dokonalými právníky, úředníky. Jenom být ochotni absolvovat patřičné vzdělání. Navíc je-li  zdarma,“ pokračoval dál poslanec.

Je si však vědomý toho, že ono to však je nejen velmi citlivé a nevděčné, ale i obsáhlé téma. V několika slovech nelze obsáhnout vše. „Navíc nemám patent na rozum. Zásadní problém totiž není, jak se zde opakovaně mele dokola a dokola, ve špatné legislativě. Proboha, tím netvrdím, že špatná není! Ale hlavní problém vidím v tom, že čím dál více nejsme vůbec schopni a ochotni rychle a účinně aplikovat alespoň tu, co již platí. Což i vám nepřipadá, že zákony v této zemi platí a tím omezují hlavně jen ty slušné a poctivé? Bez ohledu na barvu pleti, sociální skupinu, profesi. V tom je dle mého jádro pudla. Dokud nebudeme umět bleskově ztrestat ty, co si z demokratické společnosti dělají holubník, co z ní těží jenom výhody, ale neuznávají žádné povinnosti, tak se nehneme. A žádné další  zákony to nezmění. Žijeme v době a zemi, kde oběť má podstatně méně práv než pachatel samotný. Zato více povinností, aby vůbec prokázala, že jí bylo ublíženo. Zuřivě diskutujeme o eutanazii, ale bojíme se trestu smrti. Přitom přibývá mnohonásobných bestiálních vrahů. Jsou-li dopadeni, čeká je psychiatrická léčebna nebo v horším případě vězení bez pracovní povinnosti. To policista, který na nějakého grázla vůbec najde odvahu použít zbraň a dokonce ještě trefí, žije v dlouhém stresu, jak dopadne jeho vyšetřování. A bránit se sám? To už vůbec ne! Co kdybyste náhodou zastřelili lupiče či svého budoucího vraha ještě dříve, než on zabije vás! Pak už skoro úměrnost obrany neprokážete. Přitom dosud nebyl čas projednat můj nikoliv individuální návrh takzvané doktríny hradu. Jak snadněji a účelněji bránit sám sebe, svůj majetek. Ne, nejsem ješitný, ale maličký důkaz, že se nesnaží  jenom pan Okamura,“ konstatoval dál Koskuba.