Diskuze byla věcná, leč do té míry ostrá, že ústavní soudce Jan Musil a děkan právnické fakulty UK Aleš Gerloch dokonce navrhli v rámci diskuze zrušení samotného práva prezidenta vůbec amnestie vyhlašovat.

Byl popřen veřejný zájem i myšlenka spravedlnosti

Podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové by ústavní žaloba měla být podána, i kdyby bylo vysoké riziko, že jí nebude vyhověno. Podle ní by Ústavní soud mohl alespoň stanovit určité meze pro příští prezidenty. Amnestie podle Wagnerové nespravedlivě a neopodstatněně zvýhodnila stíhané pro majetkové delikty a poškodila práva poškozených. „Došlo k popření veřejného zájmu, byla popřena i sama idea spravedlnosti," konstatovala Wagnerová.

Aleš Gerloch konstatoval, že přezkoumávání amnestijního rozhodnutí je sporné, protože sama amnestie není právním předpisem z formálního, ale z materiálního hlediska. Ke zvažované ústavní žalobě na prezidenta pro velezradu Gerloch poznamenal, že trestem může být pouze zbavení mandátu a práva o něj znovu usilovat. Mimoto, jak řekl, se na prezidenta Klause vztahuje doživotní imunita za skutky na Hradě. „Až teprve jeho nástupci by mohli být po ukončení mandátu trestně stíhaní,“ dodal Gerloch.

• TÉMA: Amnestie

Je to plivnutí do očí poškozeným obětem

Také bývalému žalobci Miroslavu Antlovi (ČSSD) se zastavení trestních stíhání jeví jako „plivnutí do očí obětem, které byly poškozeny v případech majetkové trestné činnosti“.

Podle Jana Kysely, vedoucího katedry politologie a sociologie na Gerlochově právnické fakultě, amnestii za právní předpis nepovažuje. Je podle něj spíše aktem politickým a ústavním, nežli správním. O přezkoumatelnosti soudem pochybuje, rozhodnutí Ústavního soudu by ale mohlo sloužit pro účinnější vymáhání škody obětmi po podezřelých, jejichž trestní stíhání bylo amnestií zastaveno. K obnovení stíhání ale prý stejně nepovede.

Žaloba pro velezradu by mohla být jen v případě zištného úmyslu

Ústavní žaloba pro velezradu by měla podle Kysely úspěch jen v případě důkazů, že amnestie byla například zištně zamýšlená. Za stávajících okolností ale podobnou variantu navíc Kysela zcela odmítá. „Z amnestijního rozhodnutí samotného, podle mého soudu, nic takového, jako velezrada, se dovodit nedá,“ konstatoval.

Prezident si byl vědom dopadů, tvrdí předseda Senátu

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) je přesvědčen, že Klausovo prohlášení o tom, že by amnestii vyhlásil znovu a ve stejném rozsahu, je přímým svědectvím, že si byl končící prezident vědom dopadů amnestie. „Právo podezřelých upřednostnil před právem postižených,“ shrnul své stanovisko. Prezident podle něj postupoval špatně. „Dovolím si tvrdit – nemorálně,“ řekl rezolutně Štěch. Upozornil zároveň na to, že pojistka, kterou měl být podpis premiéra, naprosto selhala.

Druhý článek amnestie masivně porušuje práva poškozených, říká Marvanová

Diskuzi uzavřela právnička a obhájkyně poškozených z H-systému, bývalá poslankyně Hana Marvanová. „Byla způsobená škoda velkého rozsahu v miliardách a jsou to trestné činy, spáchané vůči tisícům obětí,“ konstatovala. „Prezident musí ctít také práva a svobody občanů. U druhého článku vyhlášené amnestie došlo k masivnímu porušení práv občanů. Právní stát je založen na úctě k právu,“ konstatovala Marvanová. Upozornila také, že se jedná nejen o naše ústavní dokumenty, ale i mezinárodní závazky.

Marvanová kritizovala ty, kdo slibovali, že se lidé mohou domoct náhrad přes občanskoprávní řízení. „Slibují lidem modré z nebe a nabízejí těšínská jablíčka, která povedou jen k dalšímu zklamání,“ varuje právnička. Ty oběti podle ní neprokážou, že za způsobenou škodu nesou odpovědnost konkrétní pachatelé, které navíc nebudou moci usvědčit.

„Byla poškozena práva na spravedlivý proces, byla porušena i majetková práva. Nejde jen o hmotný majetek, ale i právo domoci se vlastního majetkového nároku,“ řekla na závěr Hana Marvanová.