Kdo by si myslel, že jsou církevní restituce takzvaně u ledu, mýlí se. Za politiky totiž nyní ke kabinetu promlouvají zástupci občanských iniciativ. Například Jazzová sekce, Iniciativa za společenskou změnu či „protirestituční“ spisovatelka Lenka Procházková vymyslely a napsaly vládě mustr na to, aby se koncem roku nemusely církvím vyplatit již slíbené dvě miliardy korun.

„Jako poškození vyzýváme současnou vládu České republiky, aby v této věci nezůstala nečinná a bezodkladně předložila Senátu Parlamentu ČR zákonné opatření,“ píší zmiňovaní jak premiérovi Jiřímu Rusnokovi, tak také jednotlivým členům vlády.

Zákonné opatření má pak podle nich mít toto znění: „Pozastavuje účinnost zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 428/2012 Sb. Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.“

V Ústavě není formulka "nesnese odkladu"

Jenže nemalým problémem je, že Rusnokův kabinet je v demisi a proto takové opatření navrhnout nemůže. Podle právníků navíc existují i další vady, které by přijetí zákonného opatření bránily.

„Zákon je účinný od 1. ledna - některá jeho ustanovení dokonce o něco dřív - takže odkládat jeho účinnost je úplný nesmysl. Je to právnický nonsens udělat to zákonným opatřením v Senátu, neboť to nedopadá na definici, která je uvedená v Ústavě. Tam je podmínka, aby to nesneslo odkladu. Já jsem navíc přesvědčen o tom, že pokud i Ústavní soud rozhodl, že zákon je ústavně souladný, tak je naprostý nesmysl, aby to naplnilo už z podstaty věci onu definici,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz exposlanec z TOP 09, ale také právník Stanislav Polčák.

Expert přes ústavní právo Radovan Suchánek (Katedra ústavního práva Právnické fakulty UK) je také přesvědčen o tom, že touto cestou restituce pozastavit nejdou.

„Neboť základní ústavní podmínka pro vydání zákonného opatření je, že věc nesnese odkladu. Tato formulace je přímo v Ústavě a vyžadovala by příjetí zákona. Proto tady neodkladnost v tom smyslu, jak je chápán institut zákonného opatření, nevidím. Notabene by neměla zákonná opatření tohoto druhu předkládat současná vláda, která je ve stavu demise v důsledku toho, že neobdržela důvěru Poslanecké sněmovny,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Suchánek.

Musí to udělat až "nová" sněmovna

„Abych to shrnul, mám tady pochybnost, jestli jde vůbec o splnění podmínky neodkladnosti, pokud jde o navrhované řešení zákonného patření. To je typické rozhodnutí, které by měla činit až nově zvolená sněmovna a pokud se v ní najde většina pro takovéto řešení, tak až pak by přišel na řadu Senát,“ zmínil dále Suchánek a zdůraznil, že pozastavit pouze účinnost zákona, to by asi nic neřešilo.

„Tam by bylo třeba přijmout nějaké věcné řešení, které ten samotný zákon změní,“ doplnil.

Již zmiňovaný exposlanec Polčák připomněl ještě jednu důležitou věc. V okamžiku, kdy by se „šlo“ jen formou zákonného opatření, tedy bez řádného projednání v Parlamentu, tak to je podle něj už skoro krok, který je „velmi blízko k různým nařízením protektorátní doby“.

„Tehdy také byla oslabena moc v Parlamentu a bylo postupováno určitými nařízeními. Ti lidé, co toto navrhují, tak vlastně neznají vůbec principy demokracie,“ dodal k tomu Polčák.

Hrádela: Vím, že existují možnosti...

Advokát Karol Hrádela, který na konci května u Ústavního soudu zastupoval skupinu senátorů v boji za zrušení církevních restitucí, ale už tak odmítavý není.

„Já o těchto konkrétních návrzích iniciativ moc nevím. Ale vím, že existují možnosti, jak řešit problematiku církevních restitucí,“ zmínil Hrádela pro ParlamentníListy.cz. Podle něj mají dva předchozí právníci v něčem pravdu, ale v něčem zase vůbec ne.

„Podle mého názoru by vláda mohla předložit takovéto zákonné opatření. Měla by jej ale předkládat nikoliv jen jako osamocený krok, ale v návaznosti na řadu dalších kroků,“ uvedl. Vše by se podle něj mělo spojit s daňovými předpisy, protože zákonná opatření nevylučují, že by celou anabázi později Ústavní soud přerušil a mohl nastoupit kolem restitucí jiný zákon.

Zdanění vydávaného majetku?

„Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva legitimní očekávání vzniká až v okamžiku, kdy dochází k vydání věci a tady zatím ještě k žádnému takovému okamžiku nedošlo. Nikde tak není řečeno, že by nebylo možné zavést třeba zvláštní daň, která by zdaňovala finanční náhrady. Těch možností je celá řada,“ nastínil postupy Hrádela.

Že by se ale kabinet chystal ve věci církevních restitucí předložit Senátu jakékoliv zákonné opatření, tak o tom nic neví předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

„Předesílám, že jsem vždy odmítal a odmítám tento typ restitucí. Zejména finanční kompenzace pro církve jsou neadekvátní a neúnosné. ČSSD se snažila všemi možnými způsoby, aby církevní restituce zastavila. Ale největší problém vidím v duálním ošetření, které vláda provedla v podobě smluv,“ pronesl k tématu Štěch.

„Vedle zmiňovaného zákona totiž byla podepsaná i smlouva, kde jde o smluvní vztah za Českou republiku mezi vládou a jednotlivými církvemi a organizacemi. A ta smlouva má platnost, i kdyby se zákon zrušil a nahradil novým,“ vysvětlil dále Štěch ParlamentnímListům.cz podstatu věci.

Štěch: Kalousek i Nečas na podpisy smluv velmi chvátali

Připomněl, jak ČSSD vládu Petra Nečase žádala, aby nic nepodepisovala, ovšem byl to podle něj právě Nečas a tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), kdo na uzavření smluv chvátali.

„Já bych ale byl rád, kdyby právníci vymysleli nějaký způsob, jak restituce zastavit, a to zejména ve finanční kompenzaci, když jsme viděli, že to bude koncem roku stát dvě miliardy ze státního rozpočtu. Ovšem zatím jsem takový návrh nikde neviděl,“ uvedl a zdůraznil, že zákonné opatření v Ústavě je definováno, ovšem nemůže ho Senát iniciovat sám – jako první to musí udělat vláda.