Jo, tenhle týden měla premiéru Octavie čtvrté generace. Pro mě je to jeden ze symbolů české šikovnosti. Pamatuju na svoje první auto, Škoda Sedan za 6000 korun, složili jsme se na něj se spolužáky z gymnázia a jeli na zápas Slovan Bratislava - Sparta Praha, kde nám po zápase na Letné vybuchl motor. Naši měli zase béžovou Škodovku 1000 MB. Teď, když jsem seděl uvnitř nové Oktávky, jsem si připadal jako ve vesmírné lodi. Kvalita, luxus, jednoduchý, ale rafinovaný design.
My Češi vlastenci jsme. To se nedá zpochybnit. Díky tomu máme tak skvělé výsledky. Teď v říjnu proběhl průzkum a hrdost na naši zemi je nejvyšší za posledních 14 let. I k tomu vám pošlu odkaz.
Prosím vás všechny dnes, v tento den, přejme si všichni navzájem, ať se nám daří. A pracujme na úspěchu naší země všichni společně. Bez zbytečné zloby, agrese a nenávisti. Nemusíme spolu souhlasit, nemusíme mít stejné názory. Jsme ale úžasná země plná skvělých lidí, kteří mají na to světu dokázat, že se můžeme měřit s těmi nejvyspělejšími zeměmi. Měli bychom to všichni vědět. Držím nám všem i naší krásné zemi palce! Tohle jsem řekl i v projevu, který vám sem za chvíli hodím.
Taky jsem řekl dvě slova. Díky vám. Díky vám všem, kteří jste tohle všechno umožnili tím, že jste pracovali. Že jste vychovali děti. Že se společně nám všem povedlo to, co zažíváme právě teď. Nejlepší a nejsvobodnější období České republiky, jaké pamatujeme. Období, které je unikátní v rámci staleté historie naší země. A víte, co je nejdůležitější? Udržet získanou svobodu a demokracii pro příští generace.
O tom, jak jsme se od dob komunismu posunuli, svědčí mezinárodní žebříčky, ve kterých vycházíme skvěle i ve srovnání se zeměmi, jako je Izrael, Nový Zéland, USA, Holandsko. Dával jsem vám plno studií a srovnání už v minulých hlášeních.
Chceme ale ještě víc, mnohem víc. Investujeme do vědy výzkumu a modernizujeme naše školství. Jak víte, zavádíme duální vzdělávání, aby děti nasávaly už na škole teorii zároveň s praxí a neztrácely roky zaučováním, což jim přinese do života obrovskou výhodu. Jel jsem se teď podívat do Varnsdorfu, kde tohle už perfektně funguje. S ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jsme vyrazili do Střední průmyslové školy TOS Varnsdorf. Výborná soukromá strojírenská škola a jak jste mohli vidět podle fotek, co jsem dával na Facebook, mají špičkové vybavení a školné zdarma. To proto, že soukromá firma TOS Varnsdorf, která ji před 3 roky otevřela, do ní už nainvestovala 120 milionů. Vychovává si tady odborníky pro sebe a dalších 15 spřátelených firem v regionu. Měl jsem tu čest být už na jejím otevření 1. září 2016.
Takhle má vypadat moderní průmyslovka. Na zdi jim visí lehce upravený citát od Jana Wericha: "Jestliže neumíš, naučíme tě, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, odejdi.”
Ve Varnsdorfu jsem mluvil s vedením školy, firmy i města a taky jsem řekl pár slov dětem a jejich rodičům, kteří o studiu na průmyslovce uvažují. Jsou budoucnost našeho národa.
Budoucností je pro nás samozřejmě taky mezinárodní byznys a turismus. Naše země je svým kulturním dědictvím unikátní, a tím myslím nejen Prahu. Už před několika lety nás americký web Traveltipy.com vyhlásil zemí hradů a zámků. Ne Francii, ale nás. Koukněte na odkaz, co dávám za chvíli sem na Facebook.
Víc turistů, víc zahraničních investorů. K tomu potřebujeme nejen přímé lety, ale taky letiště s větší kapacitou. Už dnes vypravuje víc než 70 společností z letiště Václava Havla letadla do 171 destinací. Letiště taky loni vykázalo rekordní hospodářské výsledky.
Kdo si ještě pamatuje, jak to bylo před pár lety? Za tradičních demokratických stran se nakradly pozemky za 4 miliardy a tehdejší generální ředitel si vyplácel 300 milionů na odměnách. Když jsem nastoupil jako ministr financí, prošlo letištěm 12 milionů cestujících za rok. Letos už odhadujeme do konce roku 17,7 milionu. Takže za 5 let našeho působení skok o 5 milionů.
A takhle rostly počty cestujících za poslední 3 roky:
2017 - 15,4 milionu
2018 - 16,8 milionu
2019 - 17,7 milionu
Máme jasný plán dalšího rozvoje do roku 2050 a jedeme podle něj. Kapacita by mohla být až 30 milionů cestujících, pokud tomu budou ekonomické podmínky odpovídat.
Celkové investice za 55 miliard. Tenhle týden schválilo Ministerstvo financí investici do první etapy rozšíření Terminálu 2 za 16 miliard korun s 9 novými letadlovými stáními s nástupními mosty a bránami pro letadla na krátké a střední tratě. Taky 5 alternativních letadlových stání využitelných pro odbavení dálkových letů.
A do roku 2028 přibude nová paralelní dráha za 14 miliard.
Velká kapacita letiště by byla samozřejmě k ničemu, kdyby nemělo rychlé a snadné spojení s Prahou a celou republikou. A tak jsme po letech příprav začali konečně stavět to, na co se minulé vlády totálně vybodly. Trať Masarykovo nádraží – letiště – Kladno. První část, Negrelliho viadukt, slíbilo SŽDC otevřít 1. 6. 2020. Maká se ale současně na spoustě míst. V úseku mezi Kladnem a Kladnem-Ostrovec už máme územní rozhodnutí a připravujeme dokumentaci pro stavební povolení. Do příštího týdne bychom měli dostat územní rozhodnutí i k úseku Bubny – Veleslavín. K úseku Ruzyně – Kladno probíhá územní řízení. Ke zbývajícím stavbám připravujeme dokumentaci pro územní řízení.
Výsledek? Do roku 2028, tedy ve stejné době, kdy plánujeme dokončit rozšíření letiště, bude z Prahy na letiště a dál do Kladna vést rychlodráha. Celkem za 44 miliard.
Nebojte, tohle hlášení nebude jen o betonu, železu a technologiích. Pojďme na kulturu. Kinematografie je další věc, na kterou můžeme my Češi být pyšní a díky které jsme taky světově známí. Vznikly u nás nejen české oscarové filmy, ale i spousta těch zahraničních. Já jsem už jako ministr financí zvýšil filmové pobídky z 500 na 800 milionů, abychom přilákali víc zahraničních producentů. Letos se stalo poprvé, že peníze došly už v pololetí. Tak jsme si dali schůzku s ministryní financí Alenou Schillerovou, ředitelkou Státního fondu kinematografie Helenou Bezděk Fraňkovou a Asociací producentů v audiovizi a dohodli se, že filmový průmysl letos získá 500 milionů, které jsme ušetřili v rámci rezortu Ministerstva financí. Tohle řešení zabrání hrozícímu odchodu zahraničních štábů. Jejich působení přináší naší zemi miliardy ročně a zvyšuje nám mezinárodní prestiž. Třeba Návštěvníci 4 se točili na našich zámcích, které pak viděl celý svět.
Přitom ze všech zemí dáváme na filmy nejmenší dotaci. Jen 20 procent. Ostatní země dávají podstatně víc procent, nejvíc Velká Británie a Francie. Přesto nás producenti preferují. Máme totiž nejšikovnější lidi, nejlepší řemeslníky a jestliže tedy dáváme pobídky v řádech stovek milionů, naši živnostníci, řemeslníci, firmy a komparzisti získávají od producentů miliardy. Podporujeme tím i tradiční český filmový průmysl a všechna odvětví a profese, která s ním souvisí.
Určitě jste viděli na fotkách, že jsme měli tenhle týden už sedmé společné zasedání české a slovenské vlády. Potkali se naši ministři a podle mě jsme měli málo času na to, abychom probrali všechno, co máme společné, a kde se můžeme vzájemně inspirovat. Chci, aby v tom naši ministři pokračovali i bilaterálně. Důležitá je spolupráce v obranné problematice. Spolu musíme držet taky v evropských otázkách. Jasně deklarujeme, že EU je úspěšný projekt, jsme proevropští, aktivní a jednotní v rámci Evropy a Evropské rady.
Pojďme na zdraví. Tenhle týden jsem se potkal s novou regionální ředitelkou Světové zdravotnické organizace pro Evropu paní Piroskou Östlinovou, přišla i s programovou manažerkou pro oblast alkoholu Carinou Ferreira-Borgesovou a Srđanem Matićem, zástupcem v Česku. Byl u toho samozřejmě i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
WHO u nás funguje už od 90. let a paní Östlinová nás pochválila za vynikající spolupráci. Ale nebyla to jen nějaká zdvořilostní schůzka. Shodli jsme se, že alkohol je v Česku pořád velký problém. Když by se topřepočítalo na čistý líh, který do sebe dostane průměrně každý Čech za rok, je to 12 litrů.
Zkuste si představit 12 flašek postavených vedle sebe a v nich čistý líh, který si vpravují lidi do těla. A to jen průměrně! Takže u některých lidí je těch flašek ještě několikanásobně víc. Jsme v téhle nesmyslné spotřebě 2. v Evropě a na následky chlastání u nás umře 18 lidí denně.
Jak už jsem vám psal, celospolečenské náklady nadměrného pití byly v roce 2018 odhadnuté na 59,1 miliardy. A odhadované výdaje ze zdravotního pojištění na léčbu poruch způsobených alkoholem byly 12 miliard.
Paní ředitelka Světové zdravotnické organizace naprosto souhlasí s tím, že daň na tvrdý alkohol i tabák zvyšujeme. U tabáku vyšší zdanění už prokazatelně kouření snížilo. Říká to WHO.
Pořádáme mezinárodní konzultace ke snížení škod způsobených alkoholem a 27. listopadu chystáme Národní konferenci věnovanou alkoholu a tabáku, kde budou i experti WHO a OECD.
Já jsem si na schůzce vyžádal aktualizované statistiky a podrobná data včetně srovnání podle jednotlivých států EU. Zároveň bych rád znal konkrétní čísla z ostatních států, pokud se jedná o přínos zvýšení daní na alkohol. Neměli bychom tvrdý alkohol, pivo a víno házet do jednoho pytle. WHO nám je slíbila s tím, že má jasné důkazy o prospěšnosti zvýšení daní.
Když jsme u těch závislostí, rovnou vám napíšu, co se tenhle týden dělo na Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Jak víte, jsem její předseda, protože tahle problematika mně osobně leží na srdci. Zvýšili jsme peníze na protidrogovou politiku o 77 milionů, které jsem sehnal. Média si mohla ušetřit pár vylhaných reportáží. Díky tomu dál zajistíme dostupnost služeb pro lidi se závislostmi a jejich blízké a taky tím zajistíme financování našeho Akčního plánu - Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2021. V rámci něj máme jasné úkoly, kdo je za ně zodpovědný, kolik budou stát. Plno věcí už je v běhu.
Akční plán teď putuje do meziresortního řízení a následně na vládu. Mimo jiné už obsahuje i problematiku závislosti na nových technologiích, která zasahuje hlavně děti a odborně se označuje “netolismus”. Taky řešíme boj se závislostí na lécích. To jsou věci, které se doteď neřešily.
Už teď víme, že děti s problémem závislosti na internetu tvoří velkou část klientů dětských adiktologických ambulancí. Takže vážení rodiče, pokud víte, že vaše dítě má tenhle problém, můžete si zavolat pro konzultaci:
800 350 000
Určitě ji využijte. Slouží pro všechny typy závislostí. A je pro vás zdarma.
Teď se posunu úplně jinam. Tenhle týden to bylo celkem téma v médiích. Státní hmotné rezervy. Co v nich všechno je? No třeba od konzerv s jídlem, přes ropu kovy až po stany, mobilní mosty, plynové masky, prostě všechno, co vás napadne, když se řekne “do zásoby.” Celkem věci za 30 miliard.
Nic proti tomu, hmotné rezervy má každá země a třeba základní potraviny, ropa nebo inventář pro případ mobilizace dávají smysl. Problém je, že nikoho tady už desítky let nezajímá, CO VŠECHNO tam je, a jestli to vůbec ještě dává smysl. Ministr Karel Havlíček byl první, kdo to začal trochu rozkrývat. A díky tomu víme, že máme za několik miliard olovo, hliník a další kovy, které tam leží i 50 let. Asi uznáte, že to fakt nepotřebujeme. Už není studená válka, bojuje se hlavně kyberneticky a v naší zemi ani nemáme, jak tyhle kovy zpracovat.
Takže ministr Havlíček dělá podrobnou inventuru, nejen jestli ty věci potřebujeme, ale jestli vůbec sedí to, co je v seznamech, s tím, co je ve skladech. Doufejme, že to tam ještě je. Až bude mít inventuru pan ministr hotovou, dá to na Bezpečnostní radu státu a tam se budeme bavit, čím nahradíme nepotřebný inventář.
Má někdo něco proti?
Jasně, zástupci opozice. Klasika. Ti začali hned do médií hystericky vykřikovat, že prodáváme “rodinné stříbro.” Jak by řekly moje děti: LOL. Půjde to pryč. A jsem zvědavý, co se z inventury pana ministra ještě dozvíme…
Víc jak zrezivělé ingoty z dob SSSR by nás mělo zajímat lithium. To je skutečně strategická surovina, o kterou jsme málem přišli. Však víte… Tenkrát jsem byl hodně vytočený. Ale, jak jsem už psal, podařilo se nám získat nad projektem opět kontrolu. Ministr Havlíček připravil společně s ČEZ plán, jak získat majoritní podíl v těžební společnosti, která má na těžbu lithia na Cínovci licenci. To byl průlomový krok. Teď probíhá v ČEZ důkladná analýza zaměřená na těžební výkon, technologii těžby, mechanické zpracování, chemické úpravy pro bateriové účely a současně probíhá ekonomické posouzení celého řetězce těžby a zpracování lithia. Pracuje se na tom nonstop, do konce roku bude analýza hotová a do konce března musí ČEZ rozhodnout, jestli využije opci a definitivně tím získáme kritickou surovinu pro další použití.
A další věc. Jádro. Minule jsem vám o něm taky psal. Tenhle týden jsme se potkali s paní Danou Drábovou, předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které novináři říkají “atomová lady.” SÚJB šéfuje už spoustu let. Její úřad vykonává státní správu a dozor při využívání jaderné energie. O jádru ví všechno a je velká podporovatelka rozšíření Dukovan, které s Karlem Havlíčkem prosazujeme. Úřad pod jejím vedením funguje dobře, paní Dana je srdcařka.
Energetiku jsme řešili i na Stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Už za premiéra Sobotky bylo všechno připravené k rozšíření Temelína, ale poradci mu tehdy řekli, že by ztratil politické body. Priorita naší vlády je energetická bezpečnost našich lidí a firem. Však jsem vám to rozebíral minule. Dával jsem vám i mapu, na které je vidět, že největší bojovníci za uhlíkovou neutralitu, mají jaderné elektrárny. Francie 52 reaktorů a 75procentní podíl jádra, Švédsko má hlavně jádro a vodu.
Vím, že nám zájmové skupiny budou házet klacky pod nohy, ale jádro rozšíříme. Slovensko se nebálo a příští rok dostaví Mochovce 3 a další rok Mochovce 4 a budou mít 65 procent podílu jádra.
Ještě výběr pár věcí, které jsem tenhle týden absolvoval.
Byl jsem na belgické ambasádě, kde slavili jejich národní den. Máme s Belgií výborné vztahy. Patří mezi 10 největších investorů u nás, je tu víc než 200 belgických firem a já jsem během mé návštěvy zdůraznil velký potenciál naší spolupráce. Hlavně v oblasti výzkumu a vývoje.
Co dál. Jednal jsem se zástupci Škoda Auto, se starostou Prahy 6 Ondřejem Kolářem ohledně rychlodráhy na letiště, samozřejmě bylo jednání vlády, měl jsem schůzku s panem prezidentem v Lánech. Prohlédl jsem si areál v Malešicích, kde má Česká pošta třídírnu, a ředitel pošty nám nabídl, abychom tady místo ní postavili administrativní komplex, pokud nebude vedení Prahy ochotné poskytnout pozemky v Letňanech.
Je skvělé, že 300 metrů od hranice pozemku je metro. Taky sem jezdí autobusy i tramvaje. Hlavní problém je, že výstavba komplexu není v souladu s územním plánem, teď je tu průmyslová zóna. A taky jsou na pozemcích postavené budovy. Požádal jsem ředitele České pošty Romana Knapa o doplňující info a budeme se bavit dál.
Jo, a viděli jste ty fotky z návštěvy dětské skupiny Medvídek? Minulý týden jsme měli jednání s Asociací provozovatelů dětských skupin. A teď v pátek jsem se byl podívat, jak funguje jedna z nich, Medvídek v Žebráku. Všechny jesle a hodně školek se v minulosti zrušilo a rodiče nemají, kam děti dát. Dětské skupiny jsou skvělé řešení, zřízení jedné skupiny trvá 3 měsíce a je pro děti už od 1 roku, takže rodiče by mohli dřív do práce. Já se o tohle téma intenzivně zajímám i proto, že od 2021 má platit novela zákona Ministerstva práce a sociálních věcí, která by prý ve znění, jaké má teď, zhoršila podmínky financování skupin a zastropovala věk dětí na 4 letech. To musíme vyřešit. Svolám proto koaliční jednání a projednám to s Robertem Plagou, který má v gesci mateřské školky, a Janou Maláčovou, pod kterou spadají skupiny.
Dál jsem měl schůzku se zástupci Leo Expressu. Oznámili jsem jim že zneužívání slev pro důchodce a studenty je nepřijatelné, zastropovali jsme ho, jak jsem vám psal minule a stát to bude kontrolovat.
Jinak nám ale zástupci Leo Expressu potvrdili, že slevy fakt důchodcům i studentům pomáhají. Lidi víc cestují vlakem, jak jsme chtěli. Řekli jsme, že se chceme dostat z hlediska osoby na kilometr nejvýš v Evropě, kde zatím vede Švýcarsko. A možná vás to překvapí, jsme už 7. nejlepší v Evropské unii.
Je to jednak díky našim slevám, ale i díky našim masivním investicím do tratí a oprav nádraží. Mám z toho radost.
A vy, kteří se bez auta neobejdete, prosím moc, dávejte pozor. Máme za sebou první sněžení a taky led. Tenhle týden měli silničáři první ostrou zkoušku. Z pondělí na úterý sypači najeli 2380 kilometrů, vysypali 152 tun soli a 46 tisíc litrů solanky. Díky tomu zůstaly všechny silnice a dálnice sjízdné. U těch 3 kamionů, co se vysekaly, mám informaci, že šlo spíš o nepozornost, než že by to bylo kvůli sněhu.
O to, aby se dalo jezdit i přes zimu v klidu, se stará Ředitelství silnic a dálnic. Mají připravených 183 sypačů, 45 nakladačů soli a 599 řidičů. V jejich skladech po celé republice leží 45 tisíc tun soli a solného roztoku, které budou průběžně doplňovat. Snad vás tyhle čísla uklidní.
Ale to neznamená, že nemáte jezdit opatrně. Prosím ještě jednou, myslete na svoje zdraví i lidí kolem vás.
Jako každý rok jsem hned ráno uctil památku 17. 11. na Národní třídě a ještě mě čeká spousta věcí. Mám za sebou projev, který vám sem za chvíli hodím, kromě mě ale v Národním muzeu mluvili i premiéři Peter Pellegrini, Viktor Orbán, Mateusz Morawiecki a předseda Německého spolkového směnu Wolfgang Schäuble. Teď jsem tady v muzeu na výstavě Sametová revoluce a pak otevřeme multimediální expozici momenty 20. století.
Pak jedu do Kramářovy vily, kde máme slavnostní oběd my premiéři V4, Wolfgang Schäuble, ministerský předseda Saska Michael Kretschmer a další hosté.
Pak do krásného Lichtenštejnského paláce na den otevřených dveří. V minulosti palác hostil například britskou královnu Alžbětu II. či japonského císaře Akihita. Je tam i výstava protokolárních darů předsedy vlády ČR čítající více než 50 darů, které jsem dostal během významných zahraničních cest.
Většinu dne strávím tady u nás v České republice. Pak odlétám na oslavy 30 let od Sametové revoluce v Bratislavě. Položíme věnce k Devínské bráně a v Nové budově Slovenského národního divadla bude slavnostní koncert a banket.
Tak, to je pro dnešek celé. A i když jsem to řekl v projevu mnohokrát, tak ještě jednou:
Díky vám všem
