Tak jo. Jedna otázka, zrovna včera u nás rodina koukala na Harryho Pottera.

Vypadám jako Harry Potter?

Ne, to bohužel fakt nevypadám. Herce Daniela Radcliffa jsem letos potkal na Barrandově a je strašně příjemnej a skromnej. Takže, nevypadám a ani nemám kouzelnou hůlku. Ale co mám, je plán. Mám vizi. Celý život jsem měl vize, které jsem se snažil realizovat. To už víte. Teď mám plán na 30 let. Kdybych měl kouzelnou hůlku, je to TEĎ, hned, a jsme druhé Švýcarsko. Jsme víc. Jsme země budoucnosti. Ale my to dokážeme, když na tom budeme makat všichni společně. Ten plán je první v novodobé historii téhle země. A můžem podle něj jet, my, naše vláda a taky všechny vlády, co přijdou po nás a taky starostové, primátoři, hejtmani.

Národní investiční plán.

Nazvali jsme ho „Země budoucnosti pro 11 milionů lidí“. Každý jeden z vás se k tomuhle plánu může vyjádřit. A ne že může. Nechci říkat, že musí, i když si to myslím. Řeknu, že by fakt každý z vás měl. V komentářích najdete odkaz.

Koukněte na svůj kraj a svoji obec, co právě pro vás máme naplánované. Pak mi pošlete na mail narodnikonzultace zavináč vlada tečka cé zet, co vám tam chybí nebo co považujete za zbytečné. Co se vám líbí nebo nelíbí. Je to pro vás.

Minulý rok jsme oslavili 100 let od chvíle, kdy vznikla První republika. A pořád na ni vzpomínáme. Pořád ji obdivujeme. Vždyť díky práci našich předků byla jednou z nejvyspělejších zemí na světě. Republiku protnuly železnice, silnice, z nových letišť vzlétla naše, česká letadla. Masaryk, Jan Antonín Baťa nebo Antonín Švehla. V čele naší země byly osobnosti, které měly jasnou vizi, jak budovat stát.

Tenhle rok jsme oslavili 30 let svobody a přicházíme s plánem, jak budeme naši zemi dalších 30 let budovat. Víc než 20 tisíc projektů, do kterých chceme investovat 8 tisíc miliard korun. Takový je investiční potenciál naší země do roku 2050.

Víte, že už 7 let jezdím do krajů, měst, vesnic. A rád bych jezdil víc. Začal jsem s tím ještě dřív, než jsme rozjeli s naším hnutím kampaň a dostali se do vlády. A už tehdy jsem si uvědomil, že vláda, která byla tehdy u moci, ani žádné vlády před ní, nemají žádný plán pro naši zemi. Že dokonce ani sami ministři neví, jaké mají v resortu návrhy investic, které jsou potřebné a nikdy se nerealizovaly. Co lidi potřebují a co by se mělo budovat. Prostě řešili jen to svoje jedno volební období. Každý ministr přijde na resort a trvá mu dlouho, než se zorientuje, a ani neví, jaké projekty tam historicky má.

Dám vám jen 3 příklady z těch 20 tisíc projektů, které jsme dali dohromady my.

Zámek Litomyšl v Pardubickém kraji. Už před 17 lety slíbilo vládní usnesení, že se bude tenhle renesanční skvost opravovat. Ale jak se vlády střídaly, na slib se úplně zapomnělo. O Císařských lázních v Karlových Varech se mluvilo 20 let. 14.12. jsme začali stavět. Nebo máme jasný plán rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti, o které taky všichni velice dlouho mluvili a mluví a nic neudělali.

Fajn. Teď pojďme o 160 kilometrů dál. Do Prahy. Nemocnice na Vinohradech. V ní ročně přijmou 5000 lidí po těch nejtěžších bouračkách, s popáleninami, mnohočetnými zraněními. Potřebují nové traumacentrum, a dokonce k němu mají už od roku 2009 vypracovaný projekt. Dozvěděl jsem se o něm náhodou letos, když jsme řešili, jestli Praha fakt potřebuje novou nemocnici.

Za posledních 30 let čeští politici naprosto rezignovali na jakékoliv dlouhodobé plánování strategických investic, a nedokázali tak využít ohromný potenciál naší země a našich lidí, občanů České republiky.

Proto naše vláda připravila tenhle Národní investiční plán. První v historii. Provedli jsme rozsáhlý sběr dat, kterého se účastnila všechna ministerstva, obce, města a kraje. A výsledek právě teď držím v ruce a vy si na něj můžete kliknout, stáhnout, klidně i vytisknout a v klidu přečíst.

Je to plán, který může sloužit všem příštím premiérům, ministrům, hejtmanům, starostům, prostě všem, kteří jsou zodpovědní za veřejné investice.

Odteď bude každý ministr přesně vědět, jaké projekty jsou potřeba, jak jsou rozpracované, kolik je na ně potřeba peněz. A každý tak o ně může urputně bojovat v rámci příprav státního rozpočtu. Taky se díky našemu plánu můžou zkoordinovat obce, kraje a stát, aby se zbytečně netříštily rozpočty na centrální a místní úrovni, netloukly se mezi sebou záměry a vize a taky, aby veřejně prospěšné projekty, jako je dostupné bydlení, hlavně pro mladé rodiny nebo rekonstrukce nemocnic, konečně přestaly být závislé na tom, kdo je právě u moci a jakou má politickou orientaci.

Tak co, už to máte napsané? E-mailová adresa narodnikonzultace zavináč vlada tečka cé zet

Díky našemu průzkumu vidíme, jak je každý kraj jiný a potřebuje jiné věci. Na Vysočině jsou největší problém rozbité silnice II. a III. třídy, do kterých je potřeba investovat 10,5 miliardy. V Olomouckém kraji zase chybí moderní vědecká knihovna za miliardu. Královéhradečtí potřebují multifunkční sportovní halu za miliardu a Karlovarští dostavět nemocnici za 2,5 miliardy.

Severní Čechy, až naplníme jejich investiční potenciál, úplně změní tvář. Z bývalých uhelných dolů můžeme udělat soustavu jezer k rekreaci a taky poslouží k výrobě elektřiny z vodních elektráren.

Hlavní je, aby se projekty připravovaly. Ne že se bude čekat, až bude vyřešené celé financování, ministr musí vědět, co má popohnat a začít chystat, i když ještě nemá finanční krytí.

A to bude motor růstu české ekonomiky.

Už se totiž nesmí nikdy opakovat to, co přišlo po roce 2009. Na ekonomické ochlazení zareagovala tehdy vláda tak, že zaškrtila veřejné rozpočty, vzala lidem peníze a tím ekonomickou krizi ještě prohloubila a zbytečně prodloužila. Spousta z vás na to dosud pamatuje. Naše vláda udělá pravý opak toho, čeho se dopustila ta v roce 2009. Takže až soukromý sektor kvůli ochlazení světových ekonomik bude míň investovat, stát zainvestuje naopak daleko víc a tím převezme štafetu ekonomického růstu.

Národní investiční plán bude sloužit taky jako zásadní argument při vyjednávání o evropských penězích pro roky 2021–2027. Bude sloužit i jako zásobárna projektů pro Národní rozvojový fond, který jsem vymyslel a založil a díky kterému se na veřejně prospěšných projektech budou podílet i soukromé firmy.

Poprvé se uskuteční takzvaný PPP projekt, a to dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, celkem 32 kilometrů, o kterou budou soutěžit soukromí investoři. Stát si to následně od nich dlouhodobě pronajme. Dalších 70 kilometrů by se tímhle způsobem mohlo postavit mezi Ostrovem a Mohelnicí, což je asi nejkritičtější úsek v celé naší zemi, a taky úsek od okruhu Prahy na hranici Jihočeského kraje, 58,5 km může být PPP.

Některé projekty osobně sleduji, hlavně dálnice a obchvaty, ale i třeba porodní domy nebo Invalidovnu. A doufejme, že nový ministr kultury taky pohne s projektem rekonstrukce Národní galerie v Praze.

A plno projektů, které máme v seznamu, už běží. Třeba vlakové spojení mezi centrem Prahy, letištěm Václava Havla a Kladnem. Jen za poslední dva týdny jsme otevřeli 25 kilometrů nových dálnic, z toho jednu z nich skoro o 4 měsíce dřív, než bylo v plánu. Konečně jsou vidět konkrétní výsledky naší práce. Kdyby takhle budovali naši předchůdci, byli bychom blíž Švýcarsku už teď.

Nejdůležitější je pro nás samozřejmě bezpečnost a zdraví našich lidí. O investicích do naší armády ze strategických důvodů nemluvíme, ale budeme do ní investovat stovky miliard korun. A zdravotnictví má v plánu projekty za 163 miliard. Jsou to peníze, které je potřeba investovat do výstavby a obnovy nemocnic a nákupu nových léčebných přístrojů. Tak třeba pro Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je naplánovaných 5,4 miliardy, pro Fakultní nemocnici v Olomouci 4,3 miliardy. Taky samozřejmě miliardy pro Thomayerku, Všeobecnou fakultní nemocnici, Královské Vinohrady a Bulovku. Co se týče Bulovky, tak se musíme rozhodnout, jestli pro ni postavíme úplně novou budovu v Letňanech, anebo jestli má smysl investovat do stávajícího areálu s nevyřešenou vlastnickou strukturou a v komplikovaném terénu. Ale to má teď v rukou pražský magistrát.

Taky bojujeme se suchem a zajišťujeme dostupnost vody pro lidi. Budujeme stovky rybníků, mokřadů, budeme propojovat vodárenské soustavy, stavět přehrady, sázet miliony stromů a miliardy sazenic, budeme investovat do jaderných zdrojů, které nám přinesou naprostou nezávislost na uhelných elektrárnách a teplárnách a potenciálně díky nim dosáhneme uhlíkové neutrality do roku 2050. Jen tohle jsou projekty za 625 miliard korun.

Potenciál investic v dopravě je 6,2 tisíc miliard korun. Aby naše země byla opravdu moderní, budeme potřebovat 782 miliard na stavbu a modernizaci dálnic a 457 miliard na obchvaty měst. Dalších 878 miliard je potřeba na modernizaci železnic a 769 miliard na stavbu rychlotratí, abychom mohli jezdit mezi Prahou, Brnem a Ostravou 260 kilometrů v hodině. A není to jen výhled do roku 2050, spousta věcí na vás čeká do pár let. Třeba do roku 2021 zprovozníme 87 kilometrů nových obchvatů a do roku 2022 dokončíme rekonstrukci 82 nádražních budov. Stavbu prvních úseků pro rychlovlaky rozběhneme nejpozději v roce 2025.

A teď sem dám doslova, co mi napsal šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl, když jsem mu psal, proč ta výstavba dálnic tak dlouho trvá.

„Věřte, že bych stavěl nejradši vše a hned. Od toho tady jsem. Ale prostě to v ČR nejde, všichni se neustále odvolávají a blokují, úřady nefungují, na 4 roky se zastavila příprava, propadly EIA a normálně připravovat můžeme tak od roku 2017.
Příklad za všechny, D1 u Přerova. Už teď vím, že dřív než za 2 roky stavět nebudu, a to mám vše nachystané. Budu čekat na úřady... Beznaděj.

Ale ta intenzivní práce v posledních letech se projevuje. Letos jsme investovali 45 mld. Kč, nejvíc od roku 2010. Třeba v roce 2014 to bylo jen 24 mld. Kč. Příští rok potřebujeme až 55–60 mld. Kč – největší rozpočet v historii ŘSD. Bez problému vyčerpáme OPD II, oproti I, kde se to lepilo na konci nesmysly.

Naše práce bude vidět v následující letech, kdy se budou stavět stovky kilometrů dálnic – příprava jede, ale prostě trvá 5–10 let a do roku 2015 se skoro nic nedělalo... Takže je jasný, že to pořádně naběhne až teď v následujících letech...

Udělám vše, aby to šlo lépe a lépe...

Víte, někdy je to beznaděj. S těmi odpůrci se sejdu, bavím se s nimi – je mi jedno kdy a kde, klidně celou noc. Ale oni stejně řeknou – nikdy nedopustím, aby ta dálnice tady byla. A přes všechny ty úřednické boje se jim to podaří zablokovat. A ta byrokracie – dříve mělo ÚR na dálnici 15 stran a teď má 300 stran – a v tom vždy někdo něco podělá.

Samozřejmě bojuji i se svými lidmi a najatými firmami – někteří lidi prostě nechtějí makat, ale když po nich jdete, tak vám řeknou – všude dostanu víc, kašlu vám na to.

Je to boj, zasvětil jsem život dálnicím a dávám do toho vše, co mohu, ale štve mě, že to jde tak, jak to jde... Kdo to nezkusil, tak neví.

Cely Přerov bude trpět dalších 5 let kvůli Miroslavu Patrikovi z Dětí země a kvůli nějakému chlápkovi z vesnice od Brna, protože zas napadli ÚR. Prostě demokracie v podání České republiky... Jdeme z extrému do extrému – nejdříve bezbřehé právo státu, teď zas bezbřehé právo jednotlivce.“

Konec citace ředitele ŘSD Radka Mátla, kterého si vážím za jeho práci a kterého podporuju. Má můj velký respekt. Článek, který zmiňoval, dávám do komentářů.

Nic, pojďme dál.

Chceme významně investovat do kybernetické bezpečnosti a digitalizace státní správy. V tom je potenciál na 113 miliard.

Sport a kultura jsou taky naše priority. Tak například, pokud naplníme náš plán, v českých městech vzniknou desítky zimních stadionů za stovky milionů. V roce 2025 plánujeme začít stavět třeba v Hořicích, Žamberku, Přelouči nebo Kyjově. A nezapomínáme ani na vládní čtvrť za 10 miliard korun. Jsou to představy Českého svazu ledního hokeje a záleží na obcích, jestli to budou chtít, nebo ne. Některé už řekly, že nechtějí, tak to klidně škrtneme. Zájem lidí je asi nezajímá. A samozřejmě všechno bude předmětem debat.

„Země budoucnosti pro 11 milionů lidí“ je živý dokument. Budeme ho postupně upravovat a zpřesňovat na základě národních konzultací. Do kterých se doufám všichni zapojí. Samozřejmě ti, co nás kritizují, vůbec nechápou, o co jde. V životě nic pozitivního nevymysleli a jak s oblibou říkám, nepostavili ani psí boudu.

Tak jo, mail máte, narodnikonzultace zavináč vlada tečka cé zet, a doufám, že se přidáte. Napište nám, jaké projekty podle vás v plánu chybí, jsou naopak nadbytečné nebo by se měly řešit jinak. Jsme připraveni plán doplňovat podle představ vás všech, kdo k tomu máte co říct a diskutovat se všemi, kdo tu debatu pojmou seriózně a nebudou jen kritizovat.

My všichni se můžeme podílet na tom, jak bude naše země vypadat za 30 let. Děláme to přece pro naše děti a další generace.

Takže si plán stáhněte a pak mi pište na narodnikonzultace zavináč vlada tečka cé zet

Tak a teď vám chci napsat něco speciálně o severní Moravě. S ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jsme vyjeli do Ostravy a bylo to fakt nabité. Jednali jsme v OKD, v ocelárnách Liberty Ostrava, bývalých ArcelorMittal, potkali jsme se s podnikateli z regionu a uctili památku horníků, kteří před rokem zahynuli v dole ČSM u Stonavy. O tom vám napíšu přednostně, když dovolíte.

Před rokem, 20. prosince 2018, přišla zdrcující zpráva, že v dole ČSM vybuchl metan a zahynulo 13 horníků, z toho 12 z Polska a jeden z České republiky. Jim jsme v pátek ve Stonavě odhalili památník a poklonili se jejich památce. Přišlo opravdu hodně lidí včetně zástupců polské vlády a rodin obětí. Byla to silná chvíle, člověk si v ten moment uvědomí, jak malicherné jsou politické spory oproti ztraceným lidském životům.

Řekl jsem pár slov. Na šachtě jsou chlapi jedna rodina, je jedno, jestli Čech, nebo Polák, vzpomínáme na každého z nich. Vážím si i statečnosti záchranářů, kteří zasahovali navzdory všem nebezpečím. A taky všech projevů solidarity. Lidi poslali spoustu darů Nadaci OKD a Spolku svaté Barbory pro nezaopatřené děti, které zůstaly po tomto neštěstí sirotky. O důvodu neštěstí definitivně rozhodne mezinárodní tým složený z policejních vyšetřovatelů a státních zástupců. Výsledek bude zřejmě do dvou měsíců.

Zpátky k OKD. Všichni víte, že Bakalova NWR byla v letech 2006 až 2014 jejich jediný akcionář. Vydělala 33 miliard, ale z firmy vytáhla přes 100 miliard a o rok později skončila v insolvenci. Zdeněk Bakala zdevastoval celý kraj a k tomu podvedl lidi, připravil je o 40.000 bytů. Firmu a pracovní místa jsme museli zachraňovat my, když jsem dělal ministra financí. Převzali jsme odpovědnost nejen za 7 tisíc zaměstnanců, ale i za celou firmu, která sice byla v absolutním rozkladu, ale pořád na ni závisel průmysl v regionu.

Očekáváme od managementu OKD, že firmu zásadně zrestrukturalizuje. Za minulý rok bude mít sice ztrátu, cena uhlí klesla, omezila se těžba a projevila se ztráta těžby 400 000 tun z důvodu tragédie na Stonavě, těžbu ale příští rok navýšíme. Firma má sice hotovost, ale je potřeba dělat sanace. Jak jsem už psal, OKD ovlivňuje celý kraj nejen jako dodavatel, ale i zaměstnavatel.

S Karlem Havlíčkem jsme taky debatovali s místními podnikateli. Však víte, jezdíme po krajích a představujeme, co všechno děláme pro podnikatele z hlediska exportu, investic a inovací. Speciálně živnostníky seznamujeme s Živnostenským balíčkem.

I tohle setkání mělo podobný průběh jako třeba v Olomouci. Podnikatelé byli nejdřív obezřetní, někteří trochu i naštvaní. Já se jim nedivím, vzhledem k tomu, co jim předchozí vlády a speciálně ministři průmyslu a obchodu naslibovali. Podnikatelé třeba už 10 let usilují o to, aby bylo přehledné, jak a kdy se budou měnit zákony. Prostě, aby novely zákonů a nové zákony, které se jejich podnikání týkají, nabývaly účinnosti v jasně stanovená data. Až naše vláda jim vyšla vstříc a stanovili jsme, že změny zákonů se můžou zavádět jen dva dny v roce. 1. ledna a 1. července.

Karel Havlíček podnikatelům představil další vylepšení. Informace pro podnikatele na jednom místě, kompletní info o EET, taky všechny formuláře v elektronické podobě, ukázal, jak bude vypadat malé jednotné inkasní místo a jak úředníci začínají pracovat pro firmy. Musím říct, že nálada v sále se začala měnit a na konci z toho byla otevřená diskuse. Ostraváci se s ničím nepářou, co na srdci, to na jazyku. A o to víc mě potěšilo, když nám řekli, že jsme první, kdo začíná něco dělat pro lepší podmínky k podnikání.

Jo mimochodem, Ostraváci, jak jsem vám avizoval minule, otevřeli jsme zbývající úsek silnice I/11 Ostrava – prodloužená Rudná. Celou tu anabázi si můžete přečíst v předchozím hlášení. Úsek zásadně uleví Ostravě-Porubě, odvede auta od nemocnice a vysoké školy. Smazali jsme tím jeden z dluhů ministrování Víta Bárty.

Dál jsme s Karlem Havlíčkem jeli do Liberty Ostrava, bývalého ArcelorMittal. Kdo sledujete moje hlášení, tak víte, že od chvíle, co se objevila zpráva, že chce Liberty tuhle ostravskou huť koupit, aktivně jsem jednal s odboráři, budoucím kupcem i Evropskou komisí, aby huť skutečně fungovala, nový majitel do ní investoval, zachoval pracovní místa, a celkově se choval zodpovědněji než jeho předchůdce.

Bývalí vlastníci ArcelorMittal si mezi roky 2013 až 2017 vyplatili téměř 50 miliard korun a podniku teď chybí prostředky na investice. My jsme připravení současnému majiteli pomoct s národními i evropskými fondy, pomůžeme jim vybudovat energetický přivaděč, ale rozhodně nejsme ochotni platit za účty zahraničním vlastníkům. Jsou to oni, kdo musí začít s investicemi.

Já uznávám, že oceláři to mají po celé Evropě těžké. Evropa tlakem na ekologii cíleně likviduje vlastní průmysl. Toho využívají Turci, Bělorusové, Ukrajinci a další, kteří se s emisemi nepářou, ocel k nám dovážejí, a ještě k tomu zvyšují globální emise.

Nic, pojďme dál. Tenhle týden jsme podepsali Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Byla u toho předsedkyně Akademie věd paní Eva Zažímalová, předseda České konference rektorů pan Petr Sklenička, ministr školství Robert Plaga, Karel Havlíček a já. Díky tomuto memorandu budou mít vědci stabilnější ekonomické prostředí a víc času budou moct věnovat samotné vědě.

Nedávno jsem vám psal, že naše celkové výdaje na vědu dosáhly historického maxima a překročily za uplynulý rok 100 miliard korun, což je 1,93 procent HDP. Memorandum, které jsme teď podepsali, znamená, že výzkumákům a univerzitám poroste takzvaná institucionální složka financování o 4 procenta. Jsou to jisté peníze, ostatní část si musí vysoutěžit v grantech. Tím jim ubíráme papírování a nejistotu. Symbolicky jsme memorandum podepsali přesně v den 10. výročí, kdy tehdejší vláda málem položila Akademii věd, naši největší výzkumnou organizaci v zemi.

Jak určitě víte ze zpráv, protlačili jsme Sněmovnou náš Daňový balíček, který přinese víc peněz z tvrdého alkoholu, tabáku a hazardu a tím pádem nejen ztíží dostupnost těchto neřestí, ale budeme mít i víc peněz na to, na čem opravdu záleží. Na děti. S Daňovým balíčkem totiž od začátku bylo spojené rekordní zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc.

Zákon podepsal už i pan prezident, takže vy, kteří ještě budete od 1. ledna rodičák pobírat, nebo děti teprve plánujete, je to definitivní, můžete mít radost. Koukněte určitě na Facebook Aleny Schillerové, má tam zase nálož zajímavých informací.

Tenhle týden jsme měli i jednu premiéru. Zasedla poprvé Rada vlády pro duševní zdraví. Představte si, že podle průzkumu má až pětina lidí v naší zemi potíže s duševním zdravím. To je dvakrát víc než cukrovkářů. Takže jsme zřídili nadresortní orgán, protože tahle problematika se týká i školství, spravedlnosti, financí, práce a sociálních věcí. Na prvním jednání jsme probrali současný stav projektů Reformy psychiatrické péče, hlavně vznik Center duševního zdraví, a schválili nový Národní akční plán pro duševní zdraví 2020– 2030.

Co je hlavní myšlenka? Podpora komplexních kvalitních služeb péče o duševní zdraví, které jsou zaměřené na zotavení v přirozeném prostředí pacienta. V letech 2018 a 2019 bylo spuštěno za podpory evropských fondů 17 Center duševního zdraví, ve kterých pracují zdravotně-sociální terénní týmy. Do roku 2020 by takových Center mělo fungovat už 30.

Náš akční plán se soustředí i na péči o dětské duševní zdraví, což je zcela zásadní posun vzhledem k tomu, že až polovina chronických duševních nemocí se projeví ještě před 14. rokem života.

Akční plán jsme konzultovali s odborníky ze Světové zdravotnické organizace a má jejich plnou podporu. I naše odborná veřejnost vnímá, že jdeme správným směrem a máme výsledky. V Radě jsou zastoupené i zdravotní pojišťovny, což je klíčové, protože musíme zajistit udržitelné financování center duševního zdraví. Pojišťovny celý projekt podporují, a teď nemyslím jen komunitní služby, ale i transformaci psychiatrických nemocnic. Úhradová vyhláška pro rok 2020 je postavená tak, abychom motivovali rozvoj akutní lůžkové péče v psychiatrii a taky posílení a zkvalitnění lůžkové péče na doléčení pacientů.

Ještě 2 rychlé zprávy ze zdravotnictví. K oběma dávám do komentářů odkazy. Tenhle týden Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny podepsaly Memorandum, podle kterého se budou financovat urgentní příjmy tak, aby dokonale pokryly celé území České republiky.

A zpráva číslo dvě. Dali jsme do meziresortního připomínkového řízení revoluční novelu zákona, díky které budou dostupnější moderní léky a víc hrazených pomůcek. Je to největší změna za posledních 20 let.

V týdnu jsme jednali i o vizích a rozvoji policie. Chceme, aby byla česká policie ještě silnější, a to jak na ulicích, na silnicích, ale i v kyberprostoru. Potkali jsme se s ministryní financí Alenou Schillerovou, ministrem vnitra Janem Hamáčkem a policejním prezidentem Janem Švejdarem. Probrali jsme celou policejní koncepci, další rozvoj Policie, nábor nových příslušníků nebo třeba rozvoj dálniční policie a zvýšení počtu dálničních oddělení. Policejní vedení má jasnou vizi a přesně ví, co potřebuje.

Přiletěl za mnou premiér Severní Makedonie Zoran Zaev. Naše setkání jsou vždycky přátelská. Jak víte, já jsem byl v Makedonii letos v červnu. Usiluju o to, aby Evropská rada příští rok v březnu přijala jednomyslné rozhodnutí a zahájila přístupová jednání se Severní Makedonií i Albánií, i když to doteď některé státy zarputile odmítaly. Však jsem vám o tom fiasku na minulé Radě psal. Severní Makedonie přitom už dávno úzce spolupracuje s Evropskou unií na posílení schengenského prostoru a je klíčovým partnerem při řešení nelegální migrace. My s nimi spolupracujeme i bilaterálně, Česká republika má v Severní Makedonii 1147 policistů, kteří pomáhají s ochranou hranic a patří mezi největší jednotky v zemi.

Teď ještě pár zpráv na konec.

Koukněte na web Ministerstva dopravy, jaká vylepšení pro vás nachystalo v roce 2020. Nové přímé vlakové spojení mezi městy, víc rychlíkových spojů, systém jedné jízdenky nebo budování stanic pro auta s alternativními palivy.

V lednu taky začne platit ZÁKAZ PŘEDJÍŽDĚNÍ PRO KAMIONY, po kterém spousta z vás volala. Celkem na 145 kilometrech.

Tady vám vypíšu, na jakých úsecích:
D1 okolo Brna: 179,0–203,9 a 205,5–210,3 kilometr vpravo, 210,5–185,85 kilometr vlevo
D5 mezi Prahou a Berounem: 0,0–11,5 a 14,8–22,5 kilometr vpravo, 14,8–9,0 a 6,0–0,0 kilometr vlevo
D8 mezi Prahou a Úžicemi: 0,0–9,0 kilometr vpravo a 6,0–0,0 kilometr vlevo
D11 mezi Prahou a Jirny: 0,0–8,0 kilometr vpravo a 8,0–0,0 kilometr vlevo

Obrana. Minule jsem vám psal, že jsme podepsali smlouvy na americké bojové vrtulníky a izraelské radary, které nahradí zastaralou ruskou techniku. Tenhle týden jsme zase uzavřeli smlouvu na 2 nová transportní letadla Casa za 1,94 miliardy, to je o 350 milionů levněji, než se počítalo původně. Armáda je dostane v následujících 2 letech. K tomu budeme modernizovat 4 Casy za 360 milionů.

Co dál. Jednala vláda. Přijela za mnou paní Marie Matúšová Máchová s vnukem Vojtěchem, kterému je 12 let a prý si přál pod stromeček potkat se se mnou a podat si ruku. Tak se nám podařilo najít termín a dali jsme si sraz v Kramářově vile a pak jsem Vojtovi ukázal i Úřad vlády.

Bylo to moc příjemné. Paní Matúšová Máchová mi darovala skvělé domácí klobásy, které neskutečně voní a snad lepší jsem v životě ani nejedl.

No a tím se dostávám k Vánocům, že? Moc vám všem přeju, ať si je užijete a nebojte. Než nastane Štědrý den, tak se ještě aspoň tady na Facebooku potkáme.

Krásnou zlatou adventní neděli vám všem.