--------------------
Bankovní a hospodářská krize přinutila Evropskou unii k větší ekonomické spolupráci. To, co se zdálo být ještě před pár lety nemyslitelné, se nyní stává realitou. 28 se shodla na vytvoření bankovní unie, která by měla vyřešit problémy financování krachujících bank z peněz daňových poplatníků. A státy eurozóny letos poprvé poslali ke konzultaci své rozpočty pro příští rok Evropské komisi. Nepostupuje ale unie v ekonomické integraci příliš rychle? Je bankovní unie, která vznikne už příští rok, nutná? A měla by se k ní Česká republika přidat? Na tyto i jiné otázky se bude ptát dnešní pořad Zaostřeno vysílaný jako každý měsíc přímo z plenární schůze Evropského parlamentu ve Štrasburku. Od mikrofonu vás tentokrát zdraví Silvie Třeslínová. Nejdříve ale zamíříme do Frankfurtu nad Mohanem, kde už odstartovaly přípravy na první pilíř bankovní unie. Jednotný dohled nad bankami.
Ve Frankfurtu nad Mohanem sídlí stovky bank. Uložit své peníze si tady můžete téměř na každém rohu a neprojdete městem, abyste nenarazili na velmi vážně tvářící se muže v oblecích. Mezi mnoha bankami ale jedna ční. Ne ani tak výškou své budovy, jako svým významem. A její mandát se má podle nových smluv ještě rozšířit. Evropská centrální banka bude nově přímo dohlížet na systémově důležité evropské banky.
Oficiálně má s dozorem začít 4. listopadu příštího roku. Přípravy už jsou ale v plném proudu.
Uta HARNISCHFEGEROVÁ, tisková mluvčí jednotného dohledového mechanismu
--------------------
Plánujeme najmout zhruba tisícovku lidí. Kolem 770 z nich budou supervizoři, kteří se budou přímo podílet na dohledu nad bankami, a zbylých zhruba 230 lidí bude spadat pod takzvané sdílené služby, jako například právníci, komunikační oddělení nebo počítačoví technici.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysvětluje mi Uta Harnischfegerová, tisková mluvčí jednotného dohledového mechanismu v nejvyšším patře Evropské centrální banky s nádherným výhledem na město. A kde stovky supervizorů shánějí?
Uta HARNISCHFEGEROVÁ, tisková mluvčí jednotného dohledového mechanismu
--------------------
Potřebujeme zkušené lidi, a to co nejdříve. Takže je hledáme většinou v národních dohledových orgánech. Také ale hledáme a rádi bychom najali i lidi z privátní sféry, například auditory nebo lidi přímo z bank.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Uta. Evropská centrální banka se ale nepřipravuje pouze technicky. Než převezme dohled nad bankami, rozhodla se je nejprve důkladně prověřit. Do října příštího roku tak zevrubně zkontroluje 128 systémově důležitých bank. Banky už proto od ECB obdržely rozsáhlé dotazníky a excelové tabulky, do kterých mají vepsat podrobné informace o svých aktivitách. Jednou z nich je i německá Deutsche Bank, kam právě teď mířím. Z budovy Evropské centrální banky je to k ní sotva 300 metrů a najdete ji i bez mapy. 2 nádherně se lesknoucí věže, které se tyčí do výšky 150 metrů, jsou totiž nepřehlédnutelné. S analytičkou Deutsche Bank Patricií Wruuck jsme opět vystoupaly do nejvyšších pater s dechberoucím výhledem. Zajímalo mě ale, jaké jsou podle ní největší slabiny jednotného dohledu.
Patricia WRUUCK, analytička Deutsche Bank
--------------------
Jsem trochu skeptická ohledně toho, že ECB bude kontrolovat pouze úvěrové instituce. Když se podíváte na trh komplexně, je potřeba do dohledu zahrnout také například pojišťovny a panevropskou infrastrukturu finančního trhu. Ale chápu, že to teď nešlo především kvůli právním překážkám. Kromě toho je možné, že se v některých chvílích dostane ECB do střetu zájmů.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysvětluje Patricia a upozorňuje na to, že Evropská centrální banka teď bude zároveň rozhodovat o monetární politice a dohlížet nad bankami. I přes jeho určité slabiny ale vytvoření nadnárodního dohledu vítá.
Patricia WRUUCK, analytička Deutsche Bank
--------------------
Rozhodně to může posílit jistotu na finančních trzích a kvalitu dohledu. Taky zajistí, že bude dohled konzistentní a neutrální napříč celou Evropskou unií. To vše pomůže posílit jednotný trh. Ale musíme si uvědomit, že jednotný dohled je pouze jedním z pilířů bankovní unie a je důležité se dohodnout také na dalších 2.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvádí analytička Deutsche Bank. Na mysli má jednotný rezoluční mechanismus, který by rozhodoval o tom, co dělat s bankou, která se ocitne v problémech. A také jednotný evropský fond. Do toho by měly přispívat samy banky a pokud by se některá z nich dostala do problémů, nemusely by už díky těmto penězům náklady na jejich řešení platit daňoví poplatníci.
Na bankovní unii, ale také například na vstup České republiky do eurozóny se teď přímo ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu budu ptát mých 2 hostů. Europoslance za ODS Ivo Strejčka, dobrý den.
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A europoslance za ČSSD Libora Roučka. Dobrý den i vám.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Hezký den.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, potřebuje Evropská unie bankovní unii? Libor Rouček.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že Evropská unie bankovní unii potřebuje. Protože máme-li společný trh, kde mimo jiné působí také banky, ty banky jsou velké, nadnárodní, konec konců vidíme to i v České republice, kde spořitelna patří Die Erste, kde ČSOB patří belgické KBC, čili je v zájmu jak drobných střadatelů, prostě spotřebitelů, zákazníků, ale i státu, aby nad těmi bankami dohled byl, aby byl společný ten dohled, aby prostě nedocházelo ke krachům a v době, kdy máme společný trh, tak když je krach v jedné zemi, znamená to řetězovou reakci. Čili je to v našem zájmu.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslí Ivo Strejček?
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
No, já myslím, že ta otázka, odpověď na tu otázku je spíš taková, co si od toho Evropská unie slibuje. Zdali si Evropská unie slibuje, slibuje pouze to, co říká pan kolega Rouček, to znamená pouze pročištění atmosféry uvnitř bank a mezi bankami, anebo si od toho slibuje, a já to na jednání hospodářského výboru pravidelně slyším, nebo si od toho slibuje dokončení parametrů jednotné zóny, měnové zóny, jestli si od toho slibuje to, že dojde také ke, k řádné správě veřejných rozpočtů, a jestli si slibuje také to, že například ty gigantické deficity veřejných rozpočtů se nějak shrnou na jednu hromadu a touhle tou bankovní unií prostřednictvím některých mechanismů budou, budou vyřešeny. Záleží na tom, jak se na to kdo dívá, já bych řekl, že Evropská unie, to znamená celá Evropská unie, bankovní unii nepotřebuje. Ale řekl bych, že státy platící eurem se s největší pravděpodobností k tomuto opatření oprávněně kloní.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Následuje tedy otázka, jednotný dohled nad bankami začne platit už od listopadu příštího roku a státy mimo Evropskou unii se k ní mohou připojit. Podle vás by se tedy Česká republika neměla přidat?
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
Jednotný bankovní dohled, a myslím, že to říká zcela zřetelně i každý představitel Evropské centrální banky, jednotný bankovní dohled bude fungovat pouze tehdy, budou-li fungovat i další 2 opěrné nohy, které jsou k tomu zřizovány či zamýšleny. A to je jednotný systém řešení problémů bank, já teď nevím úplně přesně, jak náležitě a správně česky přeložit slovíčko, slovíčko resolution, a potom jednotný systém pojištění vkladů. Nebude-li ta stolička stát na těchto 3 plnohodnotných pilířích, pak je zcela zbytečné bavit se pouze o jednom jediném. Sám by nefungoval.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Roučku co vy? Myslíte si, že by se měla Česká republika přidat do jednotného dohledu?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že by se měla, a právě z důvodu, který jsem zde již vysvětlil. Protože všechny naše banky, velké banky, jsou v zahraničních rukou, jsou propojeny se svými zahraničními vlastníky, čili je to i v našem, našem zájmu. Samozřejmě nejsme ještě v eurozóně, ale ty banky působí jak v zemích eurozóny, tak mimo, tak čili toto je v našem zájmu. A pokud jde o ty, o ty 2 další nožičky, berličky, jak to budeme, jak to budem nazývat, tady se svým kolegou Strejčkem prostě naprosto souhlasím a ty 2 další nožičky se vytvářejí. Viz například současné zasedání ministrů zahraničí a připravovaný summit v Bruselu příští týden.
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
Můžu k tomu mít drobný, drobné doplnění, to není ani žádná konfrontační věta z mé strany, my v té, v tom širším mechanismu, jednotném mechanismu dohledu jsme, neboť, neboť jak státy eurozóny, tak my v něm budeme svou roli mít. Pro nás je důležité sledovat, jaký bude faktický mechanismus, modalita toho hlasování. Zdali český zástupce v tomto systému nebude permanentně přehlasováván. To je pouze, pouze technické doplnění téhle té záležitosti.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministři financí právě v úterý jednali o konkrétní podobě dalších 2 pilířů bankovní unie. Zatím, když to zjednoduším, to vypadá tak, že nebude mít Evropská komise úplně poslední slovo, co se týče mechanismu na řešení problémů, mohou ji přehlasovat členové bankovní unie, a nevznikne ani jednotný fond, ale několik národních fondů. A stejně jako předtím jednotný dohled bude muset schválit Evropský parlament. Souhlasili byste zatím s takovým návrhem, jaký jsem teďko řekla? Nebo respektive jak by měl, jak by měly podle vás ty 2 další pilíře vypadat? Libor Rouček.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Podle mého názoru nejefektivnější by byl jako máme jeden dohled, tak mít prostě i ten jeden, jeden mechanismus. Ale realita je taková, že některé národní státy na to nejsou ochotny přistoupit. Čili nezbývá nic jiného, než pravděpodobně toto udělat mezivládní dohodu, prostě dohodu mezi, mezi jednotlivými národními státy, tak aby každý stát, a tam je, tam jsou představy, že to bude po dobu příštích 10 let, si vytvořil vlastně svůj záchranný mechanismus a po těch 10 letech, že z toho by se vytvořil ten, ten celoevropský. Já myslím, že toto je docela dobrý, dobrý kompromis a věřím, že jak ministři financí, tak potom Rada jako celek na tento kompromis příští týden přistoupí.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude takový kompromis efektivní v reálném životě?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že, já myslím, že efektivní bude, ale my zde musíme také doplnit ještě jednu věc, a to je otázka, když zkrachují banky. Protože my nemůžeme mít situaci, jako byla například v Irsku, protože Irové neprojedli své peníze, neměli díru ve státním rozpočtu, naopak měli přebytek, ale tím, že nekontrolovali, neregulovali banky, bankovní sektor, tak došlo ke krachu. A potom daňový poplatník byl nucen platit prostě ztráty soukromého sektoru. Čili do budoucna by to mělo být tak, že pokud ta banka zkrachuje nebo budou, budou problémy, nejdříve by měli přijít akcionáři, potom velcí střadatelé a potom nakonec, kdyby teda nebylo úplně jiné, žádné jiné řešení, tak stát. Ale nejprve by to byli ty národní prostředky toho státu, viz teda ty po dobu 10 let ty národní záchranné mechanismy, a teprva jednou prostě za 10 let by to byl ten celoevropský. A já myslím, že tak by to bylo dokonce fér, protože také je potřeba chápat argument například Němců, Holanďanů, Finů, Slováků, náš argument je to také, jo, že bychom neměli prostě ručit za minulé ztráty, minulé, minulé dluhy.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by si představoval další 2 pilíře Ivo Strejček?
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
Já se vrátím k té větě, kterou jste, paní redaktorko, řekla, kterou jste z mého pohledu velmi přesně vypíchla. To, co se dnes kolem bankovní unie na, řekněme, mezinárodním vyjednávání děje. Na jedné straně jsou velká očekávání, která svým způsobem tady poměrně přesně pan kolega Rouček popsal, na druhé straně je každodenní realita. A jestliže z původního záměru, že vznikne jeden jediný jednotný, řekněme, balík, z kterého se to všechno bude platit, najednou vzniká nějaký mechanismus, který je svým způsobem rozdrobený, rozmělněný na národní záchranné mechanismy, tak to pouze ukazuje to, že jednotlivé členské státy buďto úplně přesně neví, kam chtějí jít, anebo úplně přesně ví, že to za ty druhé nechtějí moc platit. To, co jste tady citovala, je přesný výraz, výraz německé politiky. Protože zejména Němci s tím mají dlouhodobé, dlouhodobé problémy. A zejména Němci vědí, že ten německý daňový poplatník nakonec bude tou bankou poslední záchrany a bude to všechno platit. Čili Němci dlouhodobě tlačí, tlačí buďto taktiku zdržování, anebo taktiku nechť to vše zůstane na nějaké národní úrovni, abychom my nemuseli platit za některé další. A tím poodkrýváme to podstatné. Bankovní unie je možná takové to zbožné přání, ke kterému se má dojít, a teď je jenom otázka, zda-li se k němu vůbec dojde, protože jednotlivé členské státy mají významná váhání. A to není jenom Česká republika, jak to velmi často slýcháme. Ale to je Švédsko, to je Německo, to je Nizozemí.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Na druhou stranu Německo, stejně tak jako Švédsko a tak dále, ještě nedávno měly samy ekonomické problémy. Švédsko muselo refinancovat své banky. Argument zní tak, že se může kdykoliv mince obrátit a právě Německo může začít být znovu v problémech. Není tak trochu o tom i ta bankovní unie, ta sounáležitost?
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
Já si myslím, že je možné spekulovat o tom, co říkáte, že i v Německu situace může obrátit. Ale ten stav lze popsat poměrně jednoduše. Pokud budou v Německu problémy, tak Němci jsou ochotni si je řešit sami. A říkají, no, dobře, no, tak když si někdo někde žil jinak nad poměry, tak proč to všechno, všechno máme platit? Myslím, že lze o téhle té situaci spekulovat, na druhou stranu zůstane-li to národním problémem, tak si ho ten daný stát asi je schopen vyřešit. Já tomu rozumím takhle.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Na závěr, Česká republika, jak už jste říkali, by se měla nebo neměla připojit, nicméně určitě se připojí ve chvíli, kdy přijme euro. Kdy by to mělo podle vás být? Libor Rouček.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
My jsme se přijetí eura, tak jako všechny ostatní nové členské země, zavázali, dokonce lidé v referendu před 10 lety s tímto souhlasili, v té přístupové smlouvě nikde není psáno ale, kdy to euro máme přijmout. Otázka pro Českou republiku, kdy bychom měli vstoupit my? Já myslím, že my bychom si měli udělat domácí úkoly v první řadě, tak abychom splňovali kritéria. Čili já myslím, že bychom se, a na tom bychom se měli sjednotit, ať jsme ve vládě nebo v opozici, prostě Česká republika by měla splňovat kritéria. Já jsem také toho názoru, že bychom měli vstoupit do toho společného měnového mechanismu tak, aby nebyly, tak aby koruna prostě se nevychylovala.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A nějaké datum? Kdy?
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
A ještě, ještě jedna věc samozřejmě, a to se právě děje pomocí té vznikající bankovní unie, zpřísnění dohledu nad státními rozpočty a podobně, to je ten krok, kdy i Evropská unie si udělá prostě ty domácí úkoly. Aby se neopakovalo, jak krach bank přes spekulaci, jak to bylo například v tom Irsku, nebo aby se to neprojedlo, jako to bylo v Řecku. Aby k tomuto v budoucnosti nedocházelo, jinými slovy, aby eurozóna byla pevná, vidíme to teď, euro je pevné, posiluje. No, a tady si myslím, že za nějaké, já nevím, 4, 5 let je vhodná doba prostě pro Českou republiku, abychom vstoupili. Protože my si musíme také klást otázku, neztrácíme vlastně tím, že nejsme v eurozóně? A já jsem toho názoru, a ten názor sdílí řada odborníků, že my ztrácíme. Tam jsou odhady, že my ztrácíme přibližně, já nevím, 60, 70 miliard ročně. Čili 1,5 procento HDP. My si také musíme položit otázku, proč vlastně Česká republika má dnes po Kypru druhé nejhorší hospodářské výsledky, pokud jde o hospodářský růst nebo pokles. A já jsem toho názoru, že velká část toho je, prostě že nejsme v eurozóně. Když nejsme v eurozóně, není stabilita měny, tak k nám nejdou zahraniční investoři. Na rozdíl třeba od sousedního Slovenska.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže do 4 až 5 let to vidí Libor Rouček.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Do 4 až 5 let bych doporučoval vstoupit do eurozóny.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A co Ivo Strejček?
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
No, já si myslím, že zajímavé by bylo zeptat se těch 70, možná 80 procent českých občanů, kteří poměrně dlouho a pravidelně vyjadřují skepsi k projektu jednotné evropské měny. A proč tomu tak je. A já bych řekl, že v tom není třeba hledat příliš, příliš komplikované ekonomické odpovědi. Prostě myslím, že zdravý selský rozum vidí, že eurozóna se v téhle té chvíli potácí ve velkých problémech. Že je to prostor, který je hospodářsky velmi komplikovaný, měnově velmi, velmi komplikovaný, že budoucnost eura v této podobě, zdůrazňuji v této podobě, je více než nejasná. Což připouští i jeho uživatelé, členové tohoto prostoru, a ten zdravý selský rozum říká, no, tak dobře, no, tak pokud je tam tenhle ten problém a já ho zdálky pozoruju, no, tak asi není úplně moudré se k tomuhle tomu projektu přidávat. My jsme, a to je pravda, souhlasili s přijetím nebo se vstupem do eura v roce 2004, ale my jsme souhlasili se vstupem do eura úplně jiného, než jaké je dnes v těchhle těch podmínkách. My jsme přece nesouhlasili s gigantickými záchrannými balíky, které budou tranferovány z jedné části eurozóny do druhé, ještě nemocnější části eurozóny. A to ten daňový poplatník ví. Já zcela absolutně souhlasím s jednou s částí odpovědi pana kolegy Roučka v tom, že Česká republika by měla spoléhat sama na své vlastní síly. Udělat si pořádek před svým vlastním prahem. Vůbec nevěřme, že to za nás někdo zvenku vyřeší, nikdo za nás zvenku nic nevyřeší, za nikoho to zvenku nevyřeší. Jestli si to Španělé myslí, tak možná tomu věřit mohou, ale nikdo to za ně stejně, stejně neudělá. Vy jste se ptala, kdy by měla Česká republika přistoupit k euru. Já odpovídám zcela otevřeně, k tomuto euru by Česká republika přistupovat neměla.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Děkuji oběma svým hostům, dnes to byli europoslanec Libor Rouček z ČSSD a Ivo Strejček z ODS. Děkuji, na shledanou.
Ivo STREJČEK, europoslanec /ODS/
--------------------
Děkuju za pozvání.
Libor ROUČEK, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Na shledanou.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A od mikrofonu se loučí Silvie Třeslínová.
Záznam pořadu – zde.
