Střízlivé hodnocení situace je tedy takové, že obě strany sváru mají problém udržet svůj tábor pod kontrolou. Vládní kruhy kolem prezidenta Janukovyče evidentně neovládají některá místa na západě státu a je nejvyšší čas, aby se vzpamatovaly a sáhly po dialogu s opozicí. Demonstrující veřejnost je zase frustrovaná z toho, že opoziční vůdci nedosáhli za dlouhou dobu protestů žádných hmatatelných úspěchů. Část opozice hlásící se k nacionalismu nemá k násilí daleko a bude těžké ji pacifikovat. Z našeho pohledu je třeba doufat v rozumnou opozici, která má v současnosti svého lídra v osobě Vitalije Klička. Od začátku konfrontace je to právě Kličko, kdo volá po uklidnění vášní a zastavení násilí. Uvědomuje si, že patová situace hrozí přerůst v krizi ohromných rozměrů: nejčernější scénář zahrnuje občanskou válku, násilí a chaos, který by mohl vyústit v rozpad země na prozápadní a proruskou část.
Jediným řešením pro násilím zmítanou Ukrajinu je dialog obou stran. Dialog znamená oboustrannou ochotu ke kompromisům a předpokládá určitou politickou kulturu. S tou je však v končinách poznamenaných desítkami let reálného socialismu problém. Vidíme to i u nás, kde se stále ochota ke kompromisu považuje za projev slabosti.
Ukrajina k Evropě patří a nám nesmí být lhostejné, co se na Ukrajině děje. Pro naše středoevropské zájmy je důležité, že nabídka asociační smlouvy ze strany EU je nadále na stole a my jsme si nezabouchli dveře do budoucna.
Brusel uvažuje o sankcích vůči Janukovyčově režimu. Sankce však nejsou tím nejsilnějším nástrojem, který jako Evropská unie máme k dispozici. Podstatnou příčinou poválečného úspěchu našeho kontinentu je vyjednávání a trpělivé hledání shody. Ani pro Ukrajinu není lepší řešení, než přimět obě znesvářené strany, aby se posadily k jednomu stolu a začaly spolu jednat.
Prvním a okamžitým cílem musí být ukončení násilí. Vládní kruhy kolem Janukovyče i lídři opozice by měli mít zájem na tom, aby zabránili rozdělení Ukrajiny na proevropský Západ a proruský Východ. Jestli vezmou rozum do hrsti, budou muset začít mluvit o dlouhodobém a celkovém směřováním Ukrajiny. Ukrajinci sami, jejich vláda i opozice, se musí rozhodnout o tom, zda bude možné řešit jejich ekonomické a sociální problémy lépe spolu s Ruskem, nebo spolu se Západem.
Libor Rouček
Zdroj: http://liborroucek.blog.idnes.cz, 25.1.2014
